Beca 7a ביצה

na líhnutí – kdo mi je dá? Dali mu vejce z poražené [slepice]. Přišel k rabimu Amimu. Řekl jim: Je to omylná koupě, a ať [je] vrátí.

Je to samozřejmé! – Mohl bys říci, že je chtěl k jídlu a řekl „na líhnutí“, protože jsou vydatnější; jaký je praktický rozdíl? Že mu musí doplatit rozdíl [v ceně]. Proto nás to učí.

Jakýsi [muž] řekl: Vejce od kohouta – kdo [má] vejce od kohouta? Dali mu vejce, která slepice snesla bez kohouta. Přišel k rabimu Amimu. Řekl jim: Je to omylná koupě, a ať [je] vrátí.

Je to samozřejmé! – Mohl bys říci, že je chtěl k jídlu a řekl „od kohouta“, protože jsou tučnější; jaký je praktický rozdíl? Že mu musí doplatit rozdíl. Proto nás to učí.

A chceš-li, řekni: Co znamená „dokončí se s vyjitím“? Dokončí se s vyjitím své větší části. A to podle rabiho Jochanana, neboť rabi Jochanan řekl: Vejce, jehož větší část vyšla v předvečer svátku a vrátilo se zpět, je povoleno jíst o svátku.

A někteří říkají: Co znamená „dokončí se s vyjitím“? Dokončí se s vyjitím celého; s vyjitím celého ano, ale větší části ne. A to vylučuje [názor] rabiho Jochanana.

K věci samé: Kdo porazí slepici a najde v ní hotová vejce, smí je jíst s mlékem. Rabi Jaakov říká: Jsou-li spojena s vazivy, jsou zakázána.

Kdo učí toto, co učili rabíni: Kdo jí z mršiny čistého ptáka [z těchto částí]: z hrozničku vajíček, z kostí, ze šlach a z masa, jež bylo odtrženo od živého – je čistý.

[Kdo jí] ze svazku vajíček, ze žaludku a vnitřností, nebo rozpustil tuk a vypil ho – je nečistý.

Kdo učí, že [kdo jí] z hrozničku vajíček, je čistý? Řekl Rav Josef: Není to podle rabiho Jaakova, neboť kdyby to bylo podle rabiho Jaakova – vždyť řekl: Jsou-li spojena s vazivy, jsou zakázána.

Řekl mu Abaje: Odkud [to víš]? Snad rabi Jaakov řekl tamto jen co se týče zákazu [jídla], ale ne co se týče nečistoty.

A kdybys řekl, že i co se týče nečistoty bychom měli vydat opatření – to by bylo rozmnožování nečistoty, a rozmnožovat nečistotu rabínsky nebudeme.

A někteří říkají: Kdo učí, že [kdo jí] ze svazku vajíček, je nečistý? Řekl Rav Josef: Je to rabi Jaakov, který říká: Jsou-li spojena s vazivy, jsou zakázána. Řekl mu Abaje: Odkud [víš], že „svazek“ [znamená] ta, která visí na svazku? Snad [jde o] svazek samotný!

A kdybys řekl: Svazek samotný – proč to říkat? [Je to] jako u žaludku a vnitřností: ačkoli jsou masem, protože jsou lidé, kteří je nejedí, bylo třeba nám to sdělit. I zde, protože jsou lidé, kteří [svazek] nejedí, bylo třeba nám to sdělit.

Učili rabíni: Vše, co se páří ve dne, rodí ve dne; vše, co se páří v noci, rodí v noci; vše, co se páří ve dne i v noci, rodí ve dne i v noci. Vše, co se páří ve dne, rodí ve dne – to je slepice. Vše, co se páří v noci, rodí v noci – to je netopýr. Vše, co se páří ve dne i v noci – [to je] člověk a vše, co se mu podobá.

Řekl mistr: Vše, co se páří ve dne, rodí ve dne – to je slepice. Jaký je v tom praktický rozdíl? Pro [výrok] Rava Mariho, syna Rava Kahany, neboť Rav Mari, syn Rava Kahany, řekl: Prohledal v předvečer svátku slepičí hnízdo a nenašel v něm vejce, a nazítří časně ráno [přišel] a našel v něm vejce – je povoleno.

Ale vždyť prohledal! – Řekni: Neprohledal dost důkladně. A i kdyby prohledal důkladně, řekni: Větší část vyšla a vrátila se zpět; a to podle rabiho Jochanana.

Je tomu tak? Vždyť rabi Josi ben Šaul řekl [jménem] Rava: Prohledal v předvečer svátku slepičí hnízdo a nenašel v něm vejce, a nazítří časně ráno našel v něm vejce – je zakázáno! – Tam jde o [slepici], která snáší ze země [bez kohouta].

Je-li tomu tak, i u Rava Mariho řekni, že snáší ze země! – Když je s ní kohout. – I když je s ní kohout, řekni, že snáší ze země! Řekl Ravina: Máme tradici, že kdekoli je kohout, [slepice] nesnáší ze země.

A do jaké [vzdálenosti]? Řekl Rav Gamda jménem Rava: Kdekoli,