Beca 7b ביצה

kde [slepice] slyší jeho hlas ve dne.

Rav Mari rozhodl v praxi až do šedesáti domů.

A je-li tam řeka, nepřejde ji; je-li tam převoz, přejde ji; je-li tam úzká lávka, nepřejde ji. Stal se případ, a přešla po úzké lávce.

Jak jsi to vyložil? [Že jde o slepici], která snáší ze země. Proč pak zmiňovat, že prohledal? I když neprohledal [je to zakázáno]!

Když neprohledal, řekni, že tam [vejce] bylo od včerejška. – Je-li tomu tak, i když prohledal, řekni, že větší část vyšla a vrátila se, podle rabiho Jochanana! – [Případ] rabiho Jochanana je neobvyklý.

A řekl rabi Josi ben Šaul [jménem] Rava: Drcený česnek [ponechaný přes noc] je nebezpečný kvůli odkrytí.

Bejt Šamaj říkají: Kvas od velikosti olivy.

Jaký je důvod Bejt Šamaj? Kdyby tomu tak bylo, ať Milosrdný napíše [jen] „kynuté“, a „kvas“ by nebyl třeba, a já bych usoudil: Jestliže kynuté, jehož kvašení není silné, [je zakázáno] od velikosti olivy, kvas, jehož kvašení je silné, tím spíše! Proč tedy Milosrdný napsal „kvas“? Aby ti řekl, že míra jednoho není jako míra druhého.

A Bejt Hilel? [Obojí] je nutné: kdyby Milosrdný napsal [jen] „kvas“, řekl bych, [že je zakázán], protože jeho kvašení je silné; ale kynuté, jehož kvašení není silné, řekni, že ne. [Proto] je to nutné.

A kdyby Milosrdný napsal [jen] „kynuté“, [řekl bych, že je zakázáno], protože je vhodné k jídlu; ale kvas, který není vhodný k jídlu, řekni, že ne. [Proto] je to nutné.

A Bejt Šamaj nezastávají [výklad] rabiho Zery? Neboť rabi Zera řekl: Písmo začalo kvasem a skončilo kynutým, aby ti řeklo: Co je kvas, to je kynuté.

Co se týče jídla, všichni se shodují; přou se co se týče odstranění. Bejt Šamaj zastávají, že odstranění neodvozujeme od jídla, a Bejt Hilel zastávají, že odstranění odvozujeme od jídla.

Bylo řečeno také: Řekl rabi Josi bar Chanina: Spor je co se týče odstranění; ale co se týče jídla, podle všech je obojí od velikosti olivy.

Učí se také tak: „Ať se u tebe nespatří (kvas) a ať se u tebe nespatří (kynuté)“ (Ex 13,7) – to je spor mezi Bejt Šamaj a Bejt Hilel, neboť Bejt Šamaj říkají: Kvas od velikosti olivy a kynuté od velikosti datle; a Bejt Hilel říkají: Obojí od velikosti olivy.

Kdo o svátku poráží divoké zvíře nebo ptáka atd.

„Kdo poráží“ – dodatečně ano, předem ne? Pohleď na další část: „A Bejt Hilel říkají: Ať neporáží“ – z toho plyne, že první Tana zastává: Ať poráží!

To není potíž: [Bejt Hilel] říkají „ať neporáží a nepřikrývá“.

Pohleď na závěr: „Souhlasí však, že porazil-li, ať vykope rýčem a přikryje“ – z toho plyne, že začátek se netýká [situace] dodatečně!

Řekl Raba: Takto se míní: Kdo poráží a přišel se poradit – co mu řekne? Bejt Šamaj říkají: Řekne mu: Poraz, vykopej a přikryj. A Bejt Hilel říkají: Ať neporáží, ledaže měl hlínu připravenou již za dne.

Rav Josef řekl: Takto se míní: Kdo poráží a přišel se poradit – co mu řekne? Bejt Šamaj říkají: Řekne mu: Jdi, vykopej, poraz a přikryj. A Bejt Hilel říkají: Ať neporáží, ledaže měl hlínu připravenou již za dne.

Řekl Abaje Ravu Josefovi: Řekněme, že ty a Raba se přete o [výrok], který řekl rabi Zera [jménem] Rava? Neboť rabi Zera řekl [jménem] Rava: Kdo poráží, musí dát hlínu dole a hlínu nahoře, jak je řečeno: „Vyleje jeho krev a přikryje ji prachem“ (Lv 17,13). Není řečeno „prach“, nýbrž „prachem“ – to učí, že kdo poráží, musí dát hlínu dole a hlínu nahoře.

Ty zastáváš [výrok] rabiho Zery a Raba nezastává [výrok] rabiho Zery?

Odpověděl mu: Jak já, tak Raba zastáváme [výrok] rabiho Zery, a zde se přeme o toto: Raba zastává, že je-li hlína dole, ano, a není-li, ne – obáváme se, že se rozmyslí a neporazí. A podle mne je tohle lepší, neboť když mu to nepovolíš, zdrží se od radosti svátku.

Souhlasí však, že porazil-li, ať vykope rýčem a přikryje. Řekl rabi Zerika [jménem] Rava Jehudy: To platí, když má rýč zaražený [do země] již za dne. Ale vždyť [tím] drolí [hlínu]! Řekl Rav Chija bar Aši [jménem] Rava: