Bechorot 25b בכורות

a mudrci [je] zakazují – slova rabiho Jehudy. Řekl mu rabi Josi: Ne v tomto [případě] dovolil Akavja ben Mahalalel, nýbrž [v případě] chlupů [prvorozeného] s vadou, které vypadly a [majitel] je uložil do okenního výklenku, a potom [zvíře] uhynulo – v tomto [případě] Akavja ben Mahalalel dovoluje a mudrci zakazují.

Volně visící vlna na prvorozeném: ta, která vypadá jako [součást] střiže, je dovolena, a ta, která nevypadá jako [součást] střiže, je zakázána.

GEMARA: To znamená, že [v případě porážky] zakazují. Nyní, [když] u uhynulého [Akavja] dovoluje, je třeba [říkat], že [dovoluje] u poraženého?

Nýbrž [výrok] „ne v tomto [případě] dovolil Akavja a mudrci zakazují“ [znamená]: [Když] ho porazil, podle všech je to dovoleno; přou se o uhynulé.

Řekl rabi Asi, řekl Reš Lakiš: Spor je [v případě], kdy ho [jako vadného] dovolil odborník. Jeden mistr zastává názor, že vydáváme zákaz, aby snad [nezačal] nechávat [prvorozené žít kvůli chlupům]; a druhý mistr zastává názor, že zákaz nevydáváme. Ale nedovolil-li ho odborník, podle všech je to zakázáno.

Rav Šešet namítl: [Chlupy prvorozeného s] vadami zakazují [směs] v jakémkoli množství; a rabi Josi říká: Ať se [zvíře] prohlédne.

A rozebírali jsme to: Co [znamená] „ať se prohlédne“? Řekneš-li, [aby se zjistilo], že je [zvířetem] s vadou, a ať si [chlupy] vezme – z toho by plynulo, že první tanna říká: Ne?

Řekl Rav Nachman, řekl Raba bar Avuha: Zde se zabýváme střiží prvorozeného s vadou, která se smísila se střižemi profánních [zvířat]. A kdo je první tanna? Je to rabi Jehuda, který říká: [Když] byla poražena, mudrci zakazují. A rabi Josi [mluví] podle svého názoru, když říká: [Když] byla poražena, mudrci dovolují.

A učí se „ať se prohlédne“. Co [znamená] „ať se prohlédne“? Není to snad [zjištění], zda je to trvalá vada, nebo přechodná vada, i když ho [jako vadného] nedovolil odborník?

Řekl Rava: Ne. „Ať se prohlédne“ [znamená]: jestliže ho dovolil odborník, ano; a jestliže ne, ne.

Když Ravin vystoupil [do země Izraele], přednesl tuto nauku před rabim Jirmejou. Řekl: Hloupí Babylóňané! Protože bydlí v temné zemi, říkají temné nauky. Neslyšeli to, co řekl rabi Chija bar Abba, [že] řekl rabi Jochanan: Spor je [v případě], kdy [zvíře] prohlédl a [vadu] nenašel.

A přou se ve sporu rabiho Meira a mudrců, neboť jsme se učili: Neboť rabi Meir říkal: Každá věc, která byla v předpokládaném stavu nečistoty, je navždy ve své nečistotě, dokud se [místo] nečistoty nezjistí.

A mudrci říkají: Kope, dokud nedosáhne skály nebo panenské [půdy].

Rabi Asi řekl, [že] rabi Jochanan [řekl]: Spor je [v případě], kdy prohlédl a [vadu] našel; a přou se ve sporu Rabiho a Rabana Šimona ben Gamliela.

Neboť se učí: Pole, v němž se ztratil hrob – kdo do něj vstoupí, je nečistý. Byl-li v něm nalezen hrob, kdo do něj vstoupí, je čistý, neboť říkám: Hrob, který se ztratil, je hrob, který byl nalezen – slova Rabiho. Raban Šimon ben Gamliel říká: Ať se prohledá celé pole.

A proč rabi Asi neřekl jako rabi Chija bar Abba? Odpoví ti: Dobře, u nečistoty se dá říci, [že] přišel havran a odnesl ji, přišla myš a odnesla ji; ale zde, kam by se [vada u zvířete] s vadou poděla? A ten druhý? Řekni, [že] to byla přechodná vada a zahojila se.

A proč rabi Chija bar Abba neřekl jako rabi Asi? Odpoví ti: Dobře, u pole je obvyklé v něm pohřbívat; jako v něm [někdo] pohřbil tento hrob, [mohl] jiný člověk [pohřbít jiný]. Ale u posvěcených [zvířat], když je pro nás prohlédli a stojí [bezvadná], není obvyklé, aby u nich vznikla vada. A ten druhý? Protože do sebe navzájem trkají, vady se u nich vyskytují často.

Namítli: Kdo vytrhne vlnu z bezvadného prvorozeného – i když se u něj [potom] objevila vada a porazil ho, [vlna] je zakázána. Důvodem je, že [byl] bezvadný;