Bechorot 41a בכורות

GEMARA: Bylo učeno: [Je to kloub, u něhož] horní [kost] vyčnívá a dolní nevyčnívá; a jemu odpovídající [kloub] je u velblouda zřetelný.

MIŠNA: Kvůli těmto vadám se poráží prvorozené [zvíře] a zasvěcená [zvířata, která se stala] nezpůsobilými, se kvůli nim vykupují.

GEMARA: Proč to ještě potřebuji? Vždyť to učil už na začátku: Kvůli těmto vadám se poráží prvorozené! – Druhá část je potřebná: Nezpůsobilá zasvěcená se kvůli nim vykupují. – Ale i to je zřejmé: [když kvůli nim] porážíme, je třeba se ptát, [zda] vykupujeme?

Nýbrž protože učil [o] třech [vadách, které Ila] přidal, a řekli mu: Tyto jsme neslyšeli, a učí [ještě další, které] pocházejí od jednotlivce, uzavírá to obecně u všech: Kvůli těmto vadám se poráží prvorozené a nezpůsobilá zasvěcená se kvůli nim vykupují.

MIŠNA: A toto jsou [vady], kvůli nimž se neporáží ani v Chrámu, ani v zemi: bílá skvrna a vodnatost [oka], které nejsou trvalé; vnitřní zuby, které se ulomily, ale ne které byly vytrženy; [zvíře] se svrabem, s bradavicí a s lišejem; staré, nemocné a páchnoucí; [zvíře], s nímž byl spáchán přestupek, a to, které usmrtilo člověka, [je-li to doloženo] podle jednoho svědka nebo podle [výpovědi] majitele;

a tumtum a androgyn – ani v Chrámu, ani v zemi. Rabi Šimon říká: Nemáš větší vady než tuto. A mudrci říkají: Není to prvorozené, nýbrž smí se stříhat a smí se s ním pracovat.

GEMARA: A svrab ne? Vždyť svrab je psán v Tóře (Lv 22,22)! A lišej ne? Vždyť je v Tóře psáno „lišej“ (jalefet) (Lv 22,22), a bylo učeno: garav – to je cheres, jalefet – to je egyptský lišej. A Reš Lakiš řekl: Proč se nazývá jalefet? Protože se ovíjí a pokračuje až do dne smrti.

Lišej proti lišeji – dobře, to není těžkost: zde [jde o] egyptský lišej, tam o obyčejný lišej. Ale svrab proti svrabu je těžkost! – Ani svrab proti svrabu není těžkost: zde [jde o] vlhký, tam o suchý; vlhký se vyléčí, suchý se nevyléčí.

A vlhký se vyléčí? Vždyť je psáno: „Hospodin tě bude bít egyptským vředem…“ (Dt 28,27), a z toho, že je psáno „a suchým svrabem (cheres)“, je zřejmé, že garav znamená vlhký, a říká: „z nichž se nebudeš moci vyléčit“!

Nýbrž jsou tři [druhy]: ten ve verši je suchý zevnitř i zvenčí; ten v Mišně je vlhký zvenčí i zevnitř; ten egyptský je suchý zevnitř a vlhký zvenčí, jak je psáno: „a stal se z toho vřed, propukající v puchýře na lidech“ (Ex 9,10).

Staré, nemocné a páchnoucí: Odkud to víme? Neboť rabíni učili: „z bravu, z ovcí a z koz“ (Lv 1,10) – vylučuje to staré, nemocné a páchnoucí.

A je to potřebné: Kdyby Milosrdný napsal [jen] vyloučení starého – [to proto], že se již neuzdraví; ale nemocné, které se uzdraví, bych řekl, že ne. A kdyby napsal [jen] vyloučení nemocného – [to proto], že to není běžné; ale staré, což je běžné, bych řekl, že ne.

A kdyby Milosrdný napsal [tyto] dva, [byly by vyloučeny] tyto, protože jsou vyhublé; ale páchnoucí, které vyhublé není, bych řekl, že ne. A kdyby [napsal jen] vyloučení páchnoucího – [to proto], že je odporné; ale tyto, které odporné nejsou, bych řekl, že ne. Je to [tedy] potřebné.

A [zvíře], s nímž byl spáchán přestupek atd.: Odkud to víme?

Neboť rabíni učili: „z dobytka“ (Lv 1,2) – vylučuje to [zvíře], které souložilo [s člověkem], a [zvíře], s nímž bylo souloženo; „ze skotu“ – vylučuje to [zvíře] uctívané [jako modla]; „z bravu“ – vylučuje to [zvíře] vyčleněné [pro modlu]; „a z bravu“ – vylučuje to, které bodá.

Tato [zvířata] jsou přece odsouzena k smrti! – [Jde o případ, kdy je to doloženo] podle jednoho svědka nebo podle majitele.

Tumtum – dobře, v Chrámu ne, protože to snad je samice; v zemi ne, protože to snad je samec a nemá vadu.

Ale androgyn – dobře, v Chrámu ne, protože to snad je samice; ale proč ani v zemi? Budiž to samec – [jeho] samičí [orgán] ať je považován za zářez a ať se kvůli němu poráží!

Abaje řekl: Verš říká: „nebo zlomené… nebo se zářezem“ (Lv 22,22) – zářez je podobný zlomenině: jako je zlomenina na místě kosti, tak i zářez na místě kosti.

Rava řekl: I bez [srovnání se] zlomeninou nemůžeš říci, že zářez na místě masa je vadou. Neboť kdyby tě napadlo, že je vadou: když [verš] řekl garav, což je cheres, který se zarývá [do kůže], jak je psáno: „a vypadá hlouběji než kůže“ (Lv 13,25) – jako vypadá slunce, hlouběji než stín –

ať Milosrdný napíše [jen] zářez a garav by nepotřeboval, a já bych řekl: když zářez, který není odporný, je vadou, tím spíše garav, který je odporný! [Že] Milosrdný napsal garav, [je proto], aby řekl, že zářez na místě masa není vadou.

Rabi Jišmael říká: Nemáš větší vady než tuto: Neřekl [to] jako Abaje – [že] zářez je podobný zlomenině, neříkáme;

neřekl [to] ani jako Rava – [snad to platí jen] tam, kde to není znát, ale tam, kde to je znát, nazýváme to „zlou vadou“.