Bechorot 40b בכורות

A také [se stal] případ [zvířete], jehož dolní čelist přečnívala horní. Raban Šimon ben Gamliel se otázal mudrců a řekli: To je vada.

Ale to přece platí u člověka, jak jsme se učili: Jestliže jeho horní ret přečnívá dolní nebo dolní přečnívá horní, je to vada. – U člověka [je to vada] proto, že je psáno: „Kdokoli ze semene Áronova“ (Lv 22,4) – muž, který se rovná semeni Áronovu; ale u zvířete ne!

Rav Papa řekl: To není těžkost: zde jde o [čelist], v níž je kost, tam o [ret], v němž kost není.

MIŠNA: Ucho kůzlete bylo zdvojené. Mudrci řekli: Je-li [zdvojení] jedna kost, je to vada; není-li v něm kost, není to vada. Rabi Chananja ben Gamliel říká: Ocas kůzlete, který se podobá ocasu prasete, a ten, který nemá tři obratle – to je vada.

GEMARA: Rabíni učili: Jsou-li jeho ústa oteklá a jeho nohy oteklé vlivem větru [tj. nemoci], není to vada; vlivem kosti, je to vada. Jsou-li jeho uši zdvojené s jednou chrupavkou, je to vada; se dvěma chrupavkami, není to vada.

Rabi [Chananja ben] Gamliel říká: Ocas kůzlete, který se podobá ocasu prasete: Rav Papa řekl: Neříkej [že jde o ocas] tenký, nýbrž [o ocas] stočený, i když je tlustý.

Nebo který nemá tři obratle atd.: Rav Huna řekl: U kůzlete [mají-li] dva, je to vada, tři, není to vada; u jehněte tři, je to vada, čtyři, není to vada. Namítli: U kůzlete jeden je vada, dva není vada; u jehněte dva je vada, tři není vada. To je vyvrácení Rava Huny.

A Rava Hunu zmýlila Mišna: myslel si, že když první část [mluví] o kůzleti, i druhá část [mluví] o kůzleti. Ale tak tomu není: první část o kůzleti a druhá část o jehněti.

MIŠNA: Rabi Chanina ben Antigonos říká: [Také] to, které má bradavici v oku; to, jemuž byla poškozena kost přední či zadní nohy; to, jemuž se vykloubila kost čelisti; [jestliže] jedno jeho oko je velké a druhé malé, jedno ucho velké a druhé malé – podle vzhledu, nikoli podle míry. Rabi Jehuda říká: [Také] jeho dvě varlata, z nichž jedno je velké jako dvě druhého. Ale mudrci mu nepřisvědčili.

GEMARA: To má říci, že bradavice je vada? Ale proti tomu stojí: A toto jsou [vady], kvůli nimž se neporáží ani v Chrámu, ani v zemi: [zvíře] se svrabem a [zvíře] s bradavicí.

Jak si to [můžeš] myslet? Vždyť bradavice je výslovně psána v Tóře (Lv 22,22)! Nýbrž to není těžkost: zde [jde o bradavici] na těle, tam v oku.

Avšak verš [mluví] obecně – co záleží na tom, zda na těle nebo v oku? Nýbrž to není těžkost: zde [jde o bradavici], v níž je kost, tam [o bradavici], v níž kost není.

Verš [mluví o té], v níž je kost; Mišna [o té], v níž kost není: v oku je to vada, na těle to vada není.

A ta, v níž není kost, by na těle činila [zvíře] nezpůsobilým? Vždyť je to pouhý výrůstek, jak jsme se učili: Rabi Eliezer říká: Ti, kdo mají výrůstky, jsou u člověka nezpůsobilí a u zvířete způsobilí! Nýbrž v obou případech [jde o bradavici] v oku, a to není těžkost: zde v černi [oka], tam v bělmu.

Ale v bělmu přece nejsou vady! Nýbrž v obou případech v bělmu, a Reš Lakiš řekl: To není těžkost: zde [jde o bradavici], na níž jsou chlupy, tam o takovou, na níž chlupy nejsou.

Jedno jeho oko velké atd.: Bylo učeno: Velké jako oko telete, malé jako oko husy.

Jedno jeho ucho velké atd.: A podle rabínů – do jaké míry? Bylo učeno: Jiní říkají: I když je [jedno] jen dvojnásobkem druhého, je [zvíře] způsobilé.

MIŠNA: Ocas telete, který nedosahuje k hlezennímu kloubu: Mudrci řekli: Většina telat je taková; dokud rostou, [ocasy] se prodlužují. O kterém hlezenním kloubu mluvili? Rabi Chanina ben Antigonos říká: O kloubu uprostřed stehna.