Bechorot 44a בכורות

[je nezpůsobilý], i když nelíčí obě oči najednou.

Obě oči dole: Co [znamená] obě oči nahoře, obě oči dole? Řekneš-li: obě oči nahoře – že hledí nahoru; obě oči dole – že hledí dolů; jedno oko nahoře a jedno dole – že hledí jedním okem dolů a jedním nahoru – to je přece totéž co: vidí místnost i podkroví najednou!

Nýbrž: obě oči nahoře – že jsou umístěny nahoře; obě oči dole – že jsou umístěny dole; jedno oko nahoře a jedno dole – že jedno oko je umístěno nahoře a druhé dole; a [i když] jsou umístěny řádně, ale vidí místnost i podkroví najednou.

Odkud to víme? Neboť rabíni učili: „na oku“ (Lv 21,20) – cokoli na oku. Odtud řekli: obě oči dole, obě oči nahoře, jedno oko nahoře a jedno dole, a [ten, kdo] vidí místnost i podkroví najednou, nebo [ten, kdo] mluví s druhým a jiný [se domnívá a] říká: Na mě hledí.

Rabíni učili: „slepý“ (Lv 21,18) – ať slepý na obě oči, ať slepý na jedno oko. Bílá skvrna a vodnatost, které jsou trvalé – odkud? Proto se praví: „muž slepý“.

Rava řekl: Proč mi je, že Milosrdný napsal „muž“, „slepý“, „zakrnělý“, „bělmo“, „na oku“? Jsou potřebné: Kdyby Milosrdný napsal [jen] „slepý“ – [to proto], že [oči] nejsou vůbec; ale bílá skvrna a trvalá vodnatost, kdy [oči] má – [proto] Milosrdný napsal „muž“.

A kdyby Milosrdný napsal [jen] „muž“ – [to proto], že vůbec nevidí; ale úbytky [zraku] ne – [proto] Milosrdný napsal „zakrnělý“. A kdyby Milosrdný napsal [jen] „zakrnělý“ – [to proto], že [oko] zmenšují; ale zakalení ne – [proto] Milosrdný napsal „bělmo“.

A kdyby Milosrdný napsal [jen] „bělmo“ – [to proto], že [oko] zakalují; ale [pouhé] odchylky ne – [proto] Milosrdný napsal „na oku“.

Rava řekl: Proto vše, co pochází ze slepoty, vyplývá z „muž“; úbytky ze „zakrnělý“; zakalení z „bělmo“; odchylky z „na oku“.

Seche šemeš: Rav Josef učil: [Čti] sone šemeš – [ten, kdo] nesnáší slunce. Zagdan: Rav Huna [to] ukázal: jedno [oko] jako naše a jedno jako jejich. A Rav Jehuda se urazil.

Namítli: Šachbana – jehož obočí je svislé; zagdom – [jehož] jedno [oko je] černé a druhé bílé. Bylo učeno: Každý pár, jehož [části] si nejsou rovny, se nazývá zagdom.

Ciran – jeho oči jsou zakalené; ciraniot – slzí, kapou, prýští.

Bylo učeno: [Také] zavir, lufin a tamir. Zavir – jehož oči jsou kulaté; lufin – jehož řasy jsou hojné; tamir – jemuž řasy zcela chybí. A ty učí mezi vadami? Vždyť jsme se učili: A ten, jemuž vypadly řasy, je nezpůsobilý kvůli vzhledu! – To není těžkost: zde [jde o případ], kdy zůstaly pahýlky, tam, kdy pahýlky nezůstaly.

MIŠNA: [Jsou-li] jeho oči velké jako oko telete nebo malé jako oko husy; [je-li] jeho tělo velké vzhledem k údům nebo malé vzhledem k údům; jeho nos velký vzhledem k údům nebo malý vzhledem k údům; cumem a cume'a – kdo je cume'a? Každý, jehož uši jsou malé; a cumem – každý, jehož uši se podobají houbě; [přečnívá-li] jeho horní ret dolní [nebo] dolní horní – to je vada. A ten, jemuž vypadly zuby, je nezpůsobilý kvůli vzhledu.

GEMARA: Rav řekl: Mojžíš, náš učitel, měřil deset loket, neboť je řečeno: „Rozestřel stan nad Svatostánkem“ (Ex 40,19) – kdo jej rozestřel? Mojžíš, náš učitel, jej rozestřel. A je psáno: „Deset loket [bude] délka desky“ (Ex 26,16).

Rav Šimi bar Chija řekl Ravovi: Pak jsi z Mojžíše, našeho učitele, učinil [člověka] s vadou, neboť jsme se učili: jeho tělo velké vzhledem k údům nebo malé vzhledem k údům! Řekl mu: Šimi, mluví [se o lokti], jímž [se měřila] deska.

Jeho nos velký atd.: Bylo učeno: [Malý] jako malíček.

Cimem a cime'a: Bylo učeno: Také cimeach. Rabíni nevěděli, co je cimeach. Slyšeli jednoho Araba, jak říkal: Kdo chce cimeach? A ukázalo se, [že je to] kůzle s ustřiženýma ušima.

Rav Chisda řekl: Koza, která nemá rohy, a ovce, která má rohy, jsou způsobilé pro oltář.

Bylo učeno také tak: Jsou věci, které se podobají vadám, a nejsou jako vady, a kvůli nimž se poráží v Chrámu, ale ne v zemi; a toto jsou: koza, která nemá rohy, ovce, která má rohy, cimeach, cimem a cume'a.

Rav Chisda řekl, [že] Amemar řekl: Byly-li [zvířatům] odňaty rohy i s jejich jádrem, je [zvíře] nezpůsobilé a nevykupují se kvůli tomu; byla-li odňata kopyta i s jejich jádrem, jsou nezpůsobilá a vykupují se kvůli tomu.

Namítli: Byly-li jim odňaty rohy a kopyta i s jejich jádrem, jsou nezpůsobilá a vykupují se kvůli tomu! – To není těžkost: zde [jde o případ], kdy byly zcela vytrženy, tam, kdy byly useknuty.

A když byly useknuty, je nezpůsobilé? Ale proti tomu stojí: Krávu, jejíž rohy a kopyta jsou černé, ať [je] usekne! – Zeiri to vyložil: nad jádrem.