Jaký je rozdíl mezi vadou a [tím], kdo se nerovná semeni Áronovu? Rozdíl je v [otázce] znesvěcení služby: vada znesvěcuje službu, jak je psáno: „je na něm vada… a nesmí znesvětit“ (Lv 21,23); kdo se nerovná semeni Áronovu, službu neznesvěcuje.
מאי איכא בין מומא לשאינו שוה בזרעו של אהרן איכא משום אחולי עבודה מומא מחיל עבודה דכתיב (ויקרא כא, כג) מום בו ולא יחלל שאינו שוה בזרעו של אהרן לא מחיל עבודה
Makaban – jehož hlava se podobá kladivu. A ten, jehož hlava je propadlá – vpředu. A [ten se] sekifat – vzadu, jak lidé říkají: „ukrojený kus“. Bylo učeno: A [také ten, jehož] krk je propadlý nebo vytažený: propadlý – který je zalezlý; vytažený – který je dlouhý a natažený.
A hrbatí: rabi Jehuda atd.: Má-li [hrb] kost, všichni se shodují, že činí nezpůsobilým. Přou se, nemá-li kost: jeden mistr soudí, že se přece nerovná semeni Áronovu, a druhý mistr soudí, že je to pouhý masitý výrůstek.
ובעלי חטרות ר' יהודה כו': דאית ביה עצם כולי עלמא לא פליגי דפסלא כי פליגי דלית ביה עצם מר סבר הא אינו שוה בזרעו של אהרן ומר סבר קרקורא דבישרא בעלמא הוא:
Plešatý je nezpůsobilý: Rava řekl: Učili to jen [o tom], kdo nemá [vlasy] vzadu a má vpředu; ale má-li vzadu, je způsobilý, a tím spíše, má-li vzadu a nemá vpředu.
הקרח פסול: אמר רבא ל"ש אלא שאין לו לאחריו ויש לו לפניו אבל יש לו לאחריו כשר וכל שכן שיש לו לאחריו ואין לו לפניו
A někteří to vztahují ke druhé části: Má-li [jej], je způsobilý: Rava řekl: Učili to jen [o tom], kdo má vzadu a nemá vpředu; ale má-li jak vzadu, tak vpředu, je nezpůsobilý, a tím spíše, má-li vpředu a nemá vzadu; a ten, kdo nemá vůbec, je nezpůsobilý.
ואיכא דמתני אסיפא ואם יש לו ה"ז כשר אמר רבא לא שנו אלא שיש לו לאחריו ואין לו לפניו אבל יש לו בין לאחריו בין לפניו פסול וכל שכן שיש לו לפניו ואין לו לאחריו ודאין לו כלל דפסול
Rabi Jochanan řekl: Holohlaví, trpaslíci a ti se slzícíma očima jsou nezpůsobilí, protože se nerovnají semeni Áronovu. Holohlavé jsme se [již] učili, trpaslíky jsme se [již] učili;
א"ר יוחנן הקרחנין והננסין והזבלגנין פסולין לפי שאינן שוה בזרעו של אהרן קרחנין תנינא ננסין תנינא
Ale všude, kde je [nezpůsobilost] kvůli vzhledu, je to výslovně učeno; učí: A ten, jemuž vypadly řasy, je nezpůsobilý kvůli vzhledu! – Co bys řekl? Učí jeden [případ] a totéž platí o všech?
והא כל היכא דאיכא משום מראית העין איתנא קתני ושנשרו ריסי עיניו פסול מפני מראית העין מהו דתימא תני חדא וה"ה לכולהו
Ale všude, kde to je, to znovu opakuje; učí: A ten, jemuž vypadly zuby, je nezpůsobilý kvůli vzhledu! – Nýbrž [je to řečeno] k vyloučení toho, co bylo učeno: Holohlaví, trpaslíci a ti se slzícíma očima jsou způsobilí, a za nezpůsobilé je prohlásili jen kvůli vzhledu.
והא כל היכא דאיכא מיהדר ומיתנא קא הדר ותני ושניטלו שיניו פסול משום מראית העין אלא לאפוקי מהא דתניא דתניא הקרחנין והננסין והזבלגנין כשרים ולא אמרו פסול אלא משום מראית העין
MIŠNA:[Kdo] nemá obočí nebo má jen jedno obočí – to je gibben, o němž mluví Tóra. Rabi Dosa říká: [Ten], jehož obočí je svislé. Rabi Chanina ben Antigonos říká: [Ten], kdo má dva hřbety a dvě páteře.
מתני׳ אין לו גבינין או אין לו אלא גבין אחד זהו גבן האמור בתורה רבי דוסא אומר שגבינין שוכבין רבי חנינא בן אנטיגנוס אומר שיש לו שני גבין ושתי שדראות:
GEMARA: A gibben znamená [toho], kdo nemá [obočí]? Ale proti tomu stojí: Gibben – [ten], kdo má mnoho obočí; nemá obočí nebo má jen jedno obočí – odkud? Proto se praví: „nebo gibben“ (Lv 21,20). – Rava řekl: To je výklad [slov] „nebo gibben“.
גמ׳ וגבן דאין לו משמע ורמינהו גבן שיש לו גבינין הרבה אין לו גבינין או אין לו אלא גבין אחד מנין ת"ל או גבן אמר רבא זהו מדרש או גבן:
Rabi Dosa říká atd.: To má říci, že [takový] žije? Vždyť bylo řečeno: Ta, která potratí tvora, jenž má dva hřbety a dvě páteře – a Rav řekl: U ženy to není plod; u zvířete je [takový tvor] zakázán k jídlu!
רבי דוסא אומר כו': למימרא דחיי והא איתמר המפלת בריה שיש לה שני גבין ושתי שדראות ואמר רב באשה אינו וולד בבהמה אסור באכילה
MIŠNA: Charum je nezpůsobilý. Kdo je charum? [Ten], kdo líčí obě oči najednou. [Ten, jehož] obě oči jsou nahoře, obě oči dole, jedno oko nahoře a jedno oko dole; [ten, kdo] vidí místnost i podkroví najednou; [ten, kdo] nesnese slunce; ten s nestejnýma očima; ten se slzícíma očima; a ten, jemuž vypadly řasy, je nezpůsobilý kvůli vzhledu.
מתני׳ החרום פסול איזהו חרום הכוחל שתי עיניו כאחת שתי עיניו למעלה ושתי עיניו למטה עינו אחת למעלה ועינו אחת למטה רואה את החדר ואת העלייה כאחד סכי שמש והזגדן והצירן ושנשרו ריסי עיניו פסול מפני מראית העין:
GEMARA: Rabíni učili: Charum – [ten], jehož nos je propadlý. [Je-li] jeho nos vyhrnutý, jeho nos zahnutý, jeho nos převislý – odkud? Proto se praví: „nebo charum“. Rabi Josi říká: Charum je jen ten, kdo líčí obě oči najednou. Řekli mu: Zašel jsi příliš daleko –
גמ׳ ת"ר חרום שחוטמו שקוע חוטמו סולד חוטמו בולם חוטמו נוטף מנין ת"ל או חרום ר' יוסי אומר אין חרום אלא הכוחל שתי עיניו כאחת אמרו לו הפלגת
Originál: Bekhorot 43b na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.