Berachot 10a ברכות

Každý oddíl, který byl Davidovi milý, začal slovem „blaze“ a zakončil slovem „blaze“. Začal „blaze“, jak je psáno: „Blaze muži“ (Ž 1,1), a zakončil „blaze“, jak je psáno: „Blaze všem, kdo se k němu utíkají“ (Ž 2,12).

Jacísi násilníci v sousedství rabiho Meira ho velmi trápili. Rabi Meir prosil [Boha], aby zemřeli. Berurja, jeho žena, mu řekla: Co máš na mysli? Protože je psáno: „Ať zmizí hříšníci (chata'im)“ (Ž 104,35)? Copak je psáno „hříšníci“ (chot'im)? Je psáno „hříchy“ (chata'im)!

A navíc pohleď na konec verše: „a ničemové ať už nejsou“. Když zmizí hříchy, nebudou už ani ničemové. Nýbrž pros za ně o milosrdenství, aby se obrátili v pokání, a pak „ničemové už nebudou“.

Prosil za ně o milosrdenství a obrátili se v pokání.

Jeden saducej řekl Berurje: Je psáno: „Plesej, neplodná, která jsi nerodila“ (Iz 54,1). Protože nerodila, má plesat?

Řekla mu: Hlupáku, pohleď na konec verše, kde je psáno: „Neboť synů opuštěné bude více než synů vdané, praví Hospodin“ (tamtéž).

Co tedy [znamená] „neplodná, která jsi nerodila“? Plesej, obci Izraele, která se podobá neplodné ženě, protože nerodila syny pro gehinom, jako jste vy.

Jeden saducej řekl rabimu Abahuovi: Je psáno: „Žalm Davidův, když prchal před svým synem Abšalómem“ (Ž 3,1), a je psáno: „Davidův, miktam, když prchal před Saulem do jeskyně“ (Ž 57,1). Která událost byla dřív? Nuže, událost se Saulem byla dřív – ať ji napíše jako první!

Řekl mu: Vám, kteří nevykládáte souvislosti [sousedních oddílů], to činí potíž. Nám, kteří souvislosti vykládáme, to potíž nečiní.

Neboť rabi Jochanan řekl: Odkud [víme], že výklad souvislostí je z Tóry? Neboť je řečeno: „Jsou pevně spojeny (smuchim) navěky, navždy, učiněny v pravdě a přímosti“ (Ž 111,8).

Proč byl oddíl o Abšalómovi připojen k oddílu o Gogovi a Magogovi? Aby, kdyby ti někdo řekl: Copak existuje otrok, který se vzbouří proti svému pánovi? – tys mu řekl: Copak existuje syn, který se vzbouří proti svému otci? A přece se to stalo; i to se tedy stane.

Rabi Jochanan řekl jménem rabiho Šimona ben Jochaje: Co je psáno: „Svá ústa otvírá s moudrostí a na jazyku má Tóru laskavosti“ (Př 31,26)? Na koho řekl Šalomoun tento verš? Řekl ho jen o Davidovi, svém otci, který přebýval v pěti světech a zpíval píseň.

Přebýval v lůně své matky a zpíval píseň, neboť je řečeno: „Dobrořeč, má duše, Hospodinu, a vše, co je ve mně, jeho svatému jménu“ (Ž 103,1).

Vyšel na vzduch světa, pohleděl na hvězdy a souhvězdí a zpíval píseň, neboť je řečeno: „Dobrořečte Hospodinu, jeho andělé, mocní silou, kteří plníte jeho slovo, poslušni hlasu jeho slova. Dobrořečte Hospodinu, všechny jeho zástupy…“ (Ž 103,20–21).

Sál z prsou své matky, pohleděl na její ňadra a zpíval píseň, neboť je řečeno: „Dobrořeč, má duše, Hospodinu, a nezapomeň na žádné z jeho dobrodiní“ (Ž 103,2).

Co [znamená] „všechna jeho dobrodiní“? Rabi Abahu řekl: Že jí umístil prsa v místě rozumu [na hrudi].

Jaký je důvod? Rav Jehuda řekl: Aby [dítě] nehledělo na místo nahoty. Rav Matana řekl: Aby nesálo z nečistého místa.

Uviděl pád ničemů a zpíval píseň, neboť je řečeno: „Ať zmizí hříšníci ze země a ničemové ať už nejsou. Dobrořeč, má duše, Hospodinu. Haleluja“ (Ž 104,35).

Pohleděl na den smrti a zpíval píseň, neboť je řečeno: „Dobrořeč, má duše, Hospodinu. Hospodine, můj Bože, jsi velmi veliký, oděl ses majestátem a nádherou“ (Ž 104,1).

Z čeho plyne, že je to řečeno o dni smrti? Rabba bar Rav Šila řekl: Z konce té pasáže, kde je psáno: „Skryješ-li svou tvář, děsí se; odejmeš-li jim dech, hynou…“ (Ž 104,29).

Rav Šimi bar Ukva, a někteří říkají Mar Ukva, býval u rabiho Šimona ben Paziho a přednášel agadu před rabim Jehošuou ben Levim. Zeptal se ho: Co je psáno: „Dobrořeč, má duše, Hospodinu, a vše, co je ve mně, jeho svatému jménu“ (Ž 103,1)? Odpověděl mu: Pojď a viz, že způsob člověka z masa a krve není jako způsob Svatého, budiž požehnán. Způsob člověka z masa a krve: vytvaruje podobu na stěně, ale nedokáže do ní vložit ducha a duši, vnitřnosti a útroby. Svatý, budiž požehnán, však takový není: vytvaruje podobu uvnitř podoby a vloží do ní ducha a duši, vnitřnosti a útroby. A to je to, co řekla Chana: „Nikdo není svatý jako Hospodin, neboť kromě tebe není nikdo, a není skály jako náš Bůh“ (1S 2,2).

Co [znamená] „není skály (cur) jako náš Bůh“? Není umělce (cajar) jako náš Bůh.

Co [znamená] „neboť kromě tebe (biltecha) není nikdo“? Rabi Jehuda bar Menasja řekl: Nečti „kromě tebe není nikdo“, nýbrž „nic tě nepřetrvá (levalotecha)“. Neboť způsob Svatého, budiž požehnán, není jako způsob člověka z masa a krve: díla rukou člověka z masa a krve ho přetrvají, kdežto Svatý, budiž požehnán, přetrvá svá díla.

Řekl mu: Toto ti říkám: Těch pět [výroků] „Dobrořeč, duše má“ – vůči komu je David pronesl? Pronesl je jen vůči Svatému, budiž požehnán, a vůči duši.

Jako Svatý, budiž požehnán, naplňuje celý svět, tak duše naplňuje celé tělo. Jako Svatý, budiž požehnán, vidí, a není viděn, tak duše vidí, a není viděna. Jako Svatý, budiž požehnán, živí celý svět, tak duše živí celé tělo. Jako Svatý, budiž požehnán, je čistý, tak duše je čistá. Jako Svatý, budiž požehnán, přebývá v nejvnitřnějších komnatách, tak duše přebývá v nejvnitřnějších komnatách. Ať přijde ta, v níž je těchto pět věcí, a chválí Toho, v němž je těchto pět věcí.

Rav Hamnuna řekl: Co znamená, co je psáno: „Kdo je jako moudrý a kdo zná výklad věci?“ (Kaz 8,1)? Kdo je jako Svatý, budiž požehnán, jenž umí zjednat smír mezi dvěma spravedlivými, mezi Chizkijahuem a Ješajahuem. Chizkijahu řekl: Ať Ješajahu přijde ke mně, neboť tak jsme to nalezli u Elijáše, jenž šel k Achabovi, jak je řečeno: „I šel Elijáš, aby se ukázal Achabovi“ (1Kr 18,2). Ješajahu řekl: Ať Chizkijahu přijde ke mně, neboť tak jsme to nalezli u Jehorama, syna Achabova, jenž šel k Elíšovi.

Co učinil Svatý, budiž požehnán? Uvalil na Chizkijahua utrpení a řekl Ješajahuovi: Jdi a navštiv nemocného, jak je řečeno: „V těch dnech onemocněl Chizkijahu na smrt. I přišel k němu prorok Ješajahu, syn Amocův, a řekl mu: Toto praví Hospodin [zástupů]: Uspořádej svůj dům, neboť zemřeš a nebudeš žít“ atd. (2Kr 20,1). Co znamená „zemřeš a nebudeš žít“? Zemřeš v tomto světě a nebudeš žít v budoucím světě.

Řekl mu [Chizkijahu]: Proč tolik? Řekl mu: Protože ses nezabýval [přikázáním] „ploďte a množte se“. Řekl mu: Protože jsem v duchu svatém viděl, že ze mě vzejdou synové, kteří nebudou dobří.

Řekl mu: Co je ti do tajemství Milosrdného? Co ti bylo přikázáno, to jsi měl činit, a co je milé Svatému, budiž požehnán, ať On učiní.

Řekl mu: Nyní mi tedy dej svou dceru; snad způsobí moje a tvoje zásluha, že ze mě vzejdou synové, kteří budou dobří. Řekl mu: Rozsudek nad tebou již byl vynesen. Řekl mu: Synu Amocův, skonči své proroctví a odejdi!

Takto mám přijato z domu otce svého otce: I kdyby člověku ležel na hrdle ostrý meč, ať se nezdráhá [prosit o] milosrdenství.

Bylo také řečeno: Rabi Jochanan a rabi Eliezer oba říkají: I kdyby člověku ležel na hrdle ostrý meč, ať se nezdráhá [prosit o] milosrdenství, neboť je řečeno: „Hle, i kdyby mě zabil, budu v něho doufat“ (Jb 13,15).