Berachot 28b ברכות

Rav Avja byl nemocen a nepřišel na přednášku Rava Josefa. Nazítří, když přišel, chtěl Abaje Rava Josefa uklidnit. Řekl mu [Ravu Avjovi]: Proč pán nepřišel na přednášku? Odpověděl mu: Bylo mi slabo u srdce a nemohl jsem. Řekl mu: Proč jsi něco neochutnal a nepřišel? Odpověděl mu: Nesouhlasí pán s tím, co řekl Rav Huna? Neboť Rav Huna řekl: Je zakázáno, aby člověk cokoli ochutnal, dokud se nepomodlí přídavnou modlitbu. Řekl mu: Pán se měl pomodlit přídavnou modlitbu sám, něco ochutnat a přijít. Odpověděl mu: Nesouhlasí pán s tím, co řekl rabi Jochanan: Je zakázáno, aby člověk předešel svou modlitbou modlitbu společenství? Řekl mu: Nebylo k tomu řečeno: Řekl rabi Aba: Učili to [jen o tom, kdo je] ve společenství?

A halacha není ani podle Rava Huny, ani podle rabiho Jehošuy ben Leviho. Podle Rava Huny – to, co jsme řekli. Podle rabiho Jehošuy ben Leviho – neboť rabi Jehošua ben Levi řekl: Jakmile nastal čas odpolední modlitby, je člověku zakázáno cokoli ochutnat, dokud se nepomodlí odpolední modlitbu.

MIŠNA: Rabi Nechunja ben ha-Kana se při vstupu do domu studia a při odchodu z něho modlíval krátkou modlitbu. Řekli mu: Jaký smysl má tato modlitba? Řekl jim: Při vstupu se modlím, aby skrze mne nedošlo k žádnému pochybení, a při odchodu vzdávám díky za svůj úděl.

GEMARA: Učili rabíni: Co říká při vstupu? „Budiž vůle před Tebou, Hospodine, můj Bože, aby skrze mne nedošlo k žádnému pochybení, abych neklopýtl v halachické věci a moji druhové se ze mne radovali; abych neřekl o nečistém, že je čisté, ani o čistém, že je nečisté; a ať moji druhové neklopýtnou v halachické věci a já se z nich raduji.“

Co říká při odchodu? „Děkuji Ti, Hospodine, můj Bože, že jsi mi dal úděl mezi těmi, kdo sedí v domě studia, a nedal jsi mi úděl mezi těmi, kdo vysedávají na nárožích. Neboť já vstávám časně a oni vstávají časně – já vstávám časně ke slovům Tóry a oni vstávají časně k marným věcem. Já se namáhám a oni se namáhají – já se namáhám a dostávám odměnu, a oni se namáhají a odměnu nedostávají. Já běžím a oni běží – já běžím k životu budoucího světa a oni běží do jámy zkázy.“

Učili rabíni: Když onemocněl rabi Eliezer, přišli ho navštívit jeho žáci. Řekli mu: Mistře, nauč nás cesty života, abychom jimi dosáhli života budoucího světa.

Řekl jim: Dbejte na čest svých druhů; zdržujte své syny od [prázdného] přemítání a posazujte je mezi kolena učenců; a když se modlíte, vězte, před kým stojíte. Díky tomu dosáhnete života budoucího světa.

A když onemocněl rabi Jochanan ben Zakaj, přišli ho navštívit jeho žáci. Jakmile je spatřil, začal plakat. Jeho žáci mu řekli: Světlo Izraele, pravý sloupe, mocné kladivo, proč pláčeš?

Řekl jim: Kdyby mě vedli před krále z masa a krve, který je dnes zde a zítra v hrobě – jehož hněv, rozhněvá-li se na mě, není hněvem věčným, a uvězní-li mě, jeho vězení není věčné, a usmrtí-li mě, jeho smrt není smrtí věčnou, a mohu ho usmířit slovy a podplatit penězi – i tak bych plakal. A nyní, když mě vedou před Krále králů, Svatého, budiž požehnán, který je živ a trvá na věky věků – jehož hněv, rozhněvá-li se na mě, je hněvem věčným, uvězní-li mě, je jeho vězení věčné, usmrtí-li mě, je jeho smrt smrtí věčnou, a nemohu ho usmířit slovy ani podplatit penězi – a nadto jsou přede mnou dvě cesty, jedna do rajské zahrady (Gan Eden) a jedna do pekla (Gehinom), a nevím, po které mě povedou – což nemám plakat?

Řekli mu: Mistře, požehnej nám. Řekl jim: Kéž je na vás bázeň před Nebem jako bázeň před [člověkem z] masa a krve. Jeho žáci mu řekli: Jen potud? Řekl jim: Kéž by aspoň tolik! Vězte, že když člověk páchá přestupek, říká si: Jen ať mě nikdo nevidí.

V hodině svého skonu jim řekl: Vyneste nádoby kvůli nečistotě [mrtvého] a připravte stolec pro Chizkijáše, krále judského, který přichází.

MIŠNA: Raban Gamliel říká: Každý den se člověk modlí osmnáct [požehnání]. Rabi Jehošua říká: Výtah z osmnácti. Rabi Akiva říká: Jde-li mu modlitba plynně z úst, modlí se osmnáct, a pokud ne, výtah z osmnácti.

Rabi Eliezer říká: Kdo činí svou modlitbu pevně stanovenou [povinností], jeho modlitba není prosbou.

Rabi Jehošua říká: Kdo jde nebezpečným místem, modlí se krátkou modlitbu a říká: „Zachraň, Hospodine, svůj lid, ostatek Izraele; ve všech chvílích přestoupení ať jsou jejich potřeby před Tebou. Požehnaný jsi Ty, Hospodine, který slyšíš modlitbu.“

Jel-li na oslu, ať sesedne a modlí se. Nemůže-li sesednout, ať obrátí tvář [k Jeruzalému]. Nemůže-li obrátit tvář, ať zaměří své srdce k Velesvatyni. Plul-li na lodi nebo na voru, ať zaměří své srdce k Velesvatyni.

GEMARA: Čemu odpovídá těchto osmnáct?

Řekl rabi Hilel, syn rabiho Šmuela bar Nachmaniho: Osmnácti zmínkám [Božího jména], které vyslovil David [v žalmu] „Vzdejte Hospodinu, synové Boží“ (Ž 29,1). Rav Josef řekl: Osmnácti zmínkám [Božího jména] v Šema. Řekl rabi Tanchum jménem rabiho Jehošuy ben Leviho: Osmnácti obratlům v páteři.

A řekl rabi Tanchum jménem rabiho Jehošuy ben Leviho: Kdo se modlí, musí se uklonit tak, aby se uvolnily všechny obratle v páteři.

Ula řekl: Tak hluboko, aby bylo vidět minci isar [na kůži] naproti jeho srdci. Rabi Chanina řekl: Jakmile sklonil hlavu, víc už nemusí. Řekl Rava: To platí, když se namáhá a je vidět, že se uklání.

Těch osmnáct je [ve skutečnosti] devatenáct!

Řekl rabi Levi: Požehnání proti saducejům ustanovili v Javne. Čemu je ustanovili jako odpovídající?

Řekl rabi Levi: Podle rabiho Hilela, syna rabiho Šmuela bar Nachmaniho, odpovídá [verši] „Bůh slávy zahřměl“ (Ž 29,3); podle Rava Josefa odpovídá [slovu] „jeden“ v Šema; podle rabiho Tanchuma jménem rabiho Jehošuy ben Leviho odpovídá malému obratli v páteři.

Učili rabíni: Šimon ha-Pakuli uspořádal osmnáct požehnání před Rabanem Gamlielem podle pořadí v Javne. Raban Gamliel řekl mudrcům: Je snad někdo, kdo umí sestavit požehnání proti saducejům? Vstal Šmuel ha-Katan a sestavil je.

Příští rok je [jako předříkávač] zapomněl