Proč ho nesesadili? Vždyť Rav Jehuda řekl jménem Rava: Zmýlil-li se [předříkávač] v kterémkoli z požehnání, nesesazují ho; v požehnání proti saducejům ho sesazují, protože se obáváme, že je heretik.
אמאי לא העלוהו והאמר רב יהודה אמר רב טעה בכל הברכות כלן אין מעלין אותו בברכת הצדוקים מעלין אותו חיישינן שמא מין הוא
Že ne? Vždyť je psáno: „Když se spravedlivý odvrátí od své spravedlnosti a páchá bezpráví“ (Ez 18,24)! – To je ten, kdo byl od počátku svévolník; ale ten, kdo byl od počátku spravedlivý, ne.
ולא והכתיב (יחזקאל יח, כד) ובשוב צדיק מצדקתו ועשה עול ההוא רשע מעיקרו אבל צדיק מעיקרו לא
Že ne? Vždyť jsme se učili: Nevěř si až do dne své smrti, neboť velekněz Jochanan sloužil ve velekněžském úřadu osmdesát let a nakonec se stal saducejem!
ולא והא תנן אל תאמין בעצמך עד יום מותך שהרי יוחנן כ"ג שמש בכהונה גדולה שמנים שנה ולבסוף נעשה צדוקי
Řekl Abaje: Janaj je totéž co Jochanan. Rava řekl: Janaj je jeden a Jochanan druhý; Janaj byl od počátku svévolník a Jochanan byl od počátku spravedlivý. Podle Abajeho je to v pořádku, ale podle Ravy je to obtížné.
אמר אביי הוא ינאי הוא יוחנן רבא אמר ינאי לחוד ויוחנן לחוד ינאי רשע מעיקרו ויוחנן צדיק מעיקרו הניחא לאביי אלא לרבא קשיא
Se Šmuelem ha-Katanem je to jinak, protože už [požehnání] začal. Neboť Rav Jehuda řekl jménem Rava, a někteří říkají [jménem]rabiho Jehošuy ben Leviho: To učili jen tehdy, když je nezačal; ale začal-li je, dokončí je.
שאני שמואל הקטן דאתחיל בה דאמר רב יהודה אמר רב ואיתימא רבי יהושע בן לוי לא שנו אלא שלא התחיל בה אבל התחיל בה גומרה:
Čemu odpovídá těch devět o Roš ha-šana? Řekl rabi Jicchak z Kartiginu: Devíti zmínkám [Božího jména], které vyslovila Chana ve své modlitbě. Neboť řekl Mistr: Na Roš ha-šana [Bůh] navštívil Sáru, Ráchel a Chanu.
הני תשע דר"ה כנגד מי א"ר יצחק דמן קרטיגנין כנגד תשעה אזכרות שאמרה חנה בתפלתה דאמר מר בראש השנה נפקדה שרה רחל וחנה
Čemu odpovídá těch dvacet čtyři o postním dni? Řekl rabi Chelbo: Dvaceti čtyřem výrazům plesu, které vyslovil Šalomoun, když vnášel archu do Velesvatyně. Je-li tomu tak, ať je říkáme i každý den! – Kdy je Šalomoun vyslovil? V den prosby o slitování; i my je říkáme v den prosby o slitování.
הני עשרים וארבע דתעניתא כנגד מי א"ר חלבו כנגד כ"ד רננות שאמר שלמה בשעה שהכניס ארון לבית קדשי הקדשים אי הכי כל יומא נמי נמרינהו אימת אמרינהו שלמה ביומא דרחמי אנן נמי ביומא דרחמי אמרי להו:
„Rabi Jehošua říká: Výtah z osmnácti.“ Co je výtah z osmnácti? Rav řekl: Výtah z každého jednotlivého požehnání. A Šmuel řekl: „Dej nám porozumění, Hospodine, náš Bože, abychom poznali Tvé cesty; obřež naše srdce k bázni před Tebou; odpusť nám, abychom byli vykoupeni; vzdal nás od našich bolestí; nasyť nás na nivách své země; naše rozptýlené shromáždi ze čtyř [stran světa]; ti, kdo bloudí od Tvého poznání, ať jsou souzeni, a proti svévolníkům pozdvihni svou ruku; a ať se spravedliví radují ze stavby Tvého města, z obnovy Tvého chrámu, z vyrůstání rohu Davidovi, Tvému služebníku, a z připravení světla synu Jišajovu, Tvému pomazanému. Dříve než zavoláme, Ty odpovíš. Požehnaný jsi Ty, Hospodine, který slyšíš modlitbu.“
רבי יהושע אומר מעין שמנה עשרה: מאי מעין שמנה עשרה רב אמר מעין כל ברכה וברכה ושמואל אמר הביננו ה' אלהינו לדעת דרכיך ומול את לבבנו ליראתך ותסלח לנו להיות גאולים ורחקנו ממכאובינו ודשננו בנאות ארצך ונפוצותינו מארבע תקבץ והתועים על דעתך ישפטו ועל הרשעים תניף ידיך וישמחו צדיקים בבנין עירך ובתקון היכלך ובצמיחת קרן לדוד עבדך ובעריכת נר לבן ישי משיחך טרם נקרא אתה תענה ברוך אתה ה' שומע תפלה
Řekl Rav Nachman jménem Šmuela: Po celý rok se člověk smí modlit Havinenu, kromě večera po skončení Šabatu a po skončení svátků, protože musí říci havdalu v [požehnání] „Ty milostivě dáváš poznání“.
אמר רב נחמן אמר שמואל כל השנה כולה מתפלל אדם הביננו חוץ ממוצאי שבת וממוצאי ימים טובים מפני שצריך לומר הבדלה בחונן הדעת
Namítl Raba bar Šmuel: Ať ji řekne samostatně jako čtvrté požehnání! Což jsme se neučili: Rabi Akiva říká: Říká ji samostatně jako čtvrté požehnání; rabi Eliezer říká: v [požehnání] díkůvzdání.
מתקיף לה רבה בר שמואל ונימרה ברכה רביעית בפני עצמה מי לא תנן ר"ע אומר אומרה ברכה רביעית בפני עצמה ר' אליעזר אומר בהודאה
Copak po celý rok jednáme podle rabiho Akivy, abychom tak jednali i nyní? Proč po celý rok nejednáme podle rabiho Akivy? [Rabíni] ustanovili osmnáct, devatenáct neustanovili. I zde ustanovili sedm, osm neustanovili.
אטו כל השנה כולה מי עבדינן כר' עקיבא דהשתא נמי נעביד כל השנה כולה מאי טעמא לא עבדינן כר"ע תמני סרי תקון תשסרי לא תקון הכא נמי שבע תקון תמני לא תקון
Řekl Rav Bivi bar Abaje: Po celý rok se člověk smí modlit Havinenu, kromě období dešťů, protože musí říci prosbu [o déšť] v požehnání let. Namítl Mar Zutra: Ať ji zahrne: „nasyť nás na nivách své země a dej rosu a déšť“.
אמר רב ביבי בר אביי כל השנה כולה מתפלל אדם הביננו חוץ מימות הגשמים מפני שצריך לומר שאלה בברכת השנים מתקיף לה מר זוטרא ונכללה מכלל ודשננו בנאות ארצך ותן טל ומטר
Namítl Rav Aši: Ať ji řekne v [požehnání] „který slyšíš modlitbu“! Neboť rabi Tanchum řekl jménem Rava Asiho: Kdo se zmýlil a nezmínil „moc deště“ v [požehnání o] vzkříšení mrtvých, toho vracejí; [kdo vynechal] prosbu v požehnání let, toho nevracejí, protože ji může říci v „který slyšíš modlitbu“; a havdalu v „Ty milostivě dáváš poznání“ – toho nevracejí, protože ji může říci nad kalichem. – S omylem je to jinak.
מתקיף לה רב אשי ונימרה בשומע תפלה דא"ר תנחום אמר רב אסי טעה ולא הזכיר גבורות גשמים בתחיית המתים מחזירין אותו שאלה בברכת השנים אין מחזירין אותו מפני שיכול לאומרה בשומע תפלה והבדלה בחונן הדעת אין מחזירין אותו מפני שיכול לאומרה על הכוס טעה שאני:
K věci samé: Řekl rabi Tanchum jménem Rava Asiho: Kdo se zmýlil a nezmínil „moc deště“ v [požehnání o] vzkříšení mrtvých, toho vracejí; prosbu v požehnání let – toho nevracejí, protože ji může říci v „který slyšíš modlitbu“; a havdalu v „Ty milostivě dáváš poznání“ – toho nevracejí, protože ji může říci nad kalichem.
גופא א"ר תנחום אמר רב אסי טעה ולא הזכיר גבורות גשמים בתחיית המתים מחזירין אותו שאלה בברכת השנים אין מחזירין אותו מפני שיכול לאומרה בשומע תפלה והבדלה בחונן הדעת אין מחזירין אותו מפני שיכול לאומרה על הכוס
Vznesli námitku: Kdo se zmýlil a nezmínil „moc deště“ v [požehnání o] vzkříšení mrtvých, toho vracejí; prosbu v požehnání let – toho vracejí; a havdalu v „Ty milostivě dáváš poznání“ – toho nevracejí, protože ji může říci nad kalichem.
מיתיבי טעה ולא הזכיר גבורות גשמים בתחיית המתים מחזירין אותו שאלה בברכת השנים מחזירין אותו והבדלה בחונן הדעת אין מחזירין אותו מפני שיכול לאומרה על הכוס
Proč [ho nevracejí] ve společenství? Není to snad proto, že to slyší od předříkávače? Je-li tomu tak, místo „protože ji může říci v ‚který slyšíš modlitbu‘“ mělo by stát „protože ji slyší od předříkávače“!
בצבור מ"ט לא משום דשמעה משליח צבור אי הכי האי מפני שיכול לאומרה בשומע תפלה מפני ששומע משליח צבור מיבעי ליה
Nýbrž v obou případech jde o jednotlivce, a není to obtížné: zde jde o případ, kdy si vzpomněl před [požehnáním] „který slyšíš modlitbu“,
אלא אידי ואידי ביחיד ול"ק הא דאדכר קודם שומע תפלה
Originál: Berakhot 29a na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.