Berachot 30b ברכות

v Nehardeji, kromě toho dne, kdy do města přišlo královo vojsko a rabíni byli zaneprázdněni a nemodlili se; tehdy jsem se modlil sám, a byl jsem jednotlivcem, který není v městském sdružení.

Rabi Chanina, předčitatel Písma, seděl před rabim Janajem a řekl: Halacha je podle rabiho Jehudy, který mluvil jménem rabiho Elazara ben Azarji. Řekl mu: Jdi ven a předčítej své verše venku, neboť halacha není podle rabiho Jehudy, který mluvil jménem rabiho Elazara ben Azarji.

Řekl rabi Jochanan: Já jsem viděl rabiho Janaje, jak se pomodlil a pak se modlil znovu. Řekl rabi Jirmeja rabimu Zerovi: Snad napoprvé nezaměřil svou mysl a napodruhé ji zaměřil? Řekl mu: Pohleď, jak velký muž o něm svědčí!

Rabi Ami a rabi Asi, ačkoli měli v Tiberiadě třináct synagog, modlili se jen mezi sloupy, kde studovali.

Bylo řečeno: Rav Jicchak bar Avdimi řekl jménem našeho Mistra: Halacha je podle rabiho Jehudy, který mluvil jménem rabiho Elazara ben Azarji. Rabi Chija bar Aba se pomodlil a pak se modlil znovu. Rabi Zera mu řekl: Proč to pán dělá? Řekneš-li, že proto, že pán nezaměřil svou mysl – vždyť rabi Eliezer řekl: Vždy ať člověk sám sebe posoudí: dokáže-li zaměřit své srdce, ať se modlí, a pokud ne, ať se nemodlí. Nýbrž [snad proto], že pán nezmínil novoluní?

Vždyť se učí: Kdo se zmýlil a nezmínil novoluní ve večerní modlitbě, toho nevracejí, protože je může zmínit v ranní; v ranní – nevracejí ho, protože je může zmínit v přídavné; v přídavné – nevracejí ho, protože je může zmínit v odpolední.

Řekl mu: Nebylo k tomu řečeno: Řekl rabi Jochanan: Učili to [jen o tom, kdo se modlí] ve společenství?

Jak dlouho má čekat mezi jednou modlitbou a druhou? Rav Huna a rabi Chija [se liší]: jeden řekl, dokud se jeho mysl neobrátí k prosbě; a druhý řekl, dokud se jeho mysl neobrátí k úpěnlivé modlitbě.

Kdo řekl „dokud se jeho mysl neobrátí k prosbě“ – neboť je psáno: „A prosil jsem Hospodina“ (Dt 3,23). A kdo řekl „dokud se jeho mysl neobrátí k úpěnlivé modlitbě“ – neboť je psáno: „A Mojžíš úpěnlivě prosil“ (Ex 32,11).

Řekl Rav Anan jménem Rava: Kdo se zmýlil a nezmínil novoluní ve večerní [modlitbě], toho nevracejí, protože soud posvěcuje měsíc jen ve dne.

Řekl Amemar: Zdá se rozumné, že Ravova slova platí u plného měsíce; ale u neúplného měsíce ho vracejí.

Řekl Rav Aši Amemarovi: Vždyť Rav uvedl důvod – co mi záleží na tom, zda je neúplný, či plný? Nýbrž není v tom rozdílu.

Vrátíme se k tobě, [kapitolo] „Ranní modlitba“.

MIŠNA: K modlitbě se nevstává jinak než ve vážnosti mysli. Dávní zbožní čekali jednu hodinu a [teprve] potom se modlili, aby zaměřili svá srdce ke svému Otci v nebesích. I kdyby ho [během modlitby] pozdravil král, ať mu neodpovídá; a i kdyby se mu had ovinul kolem paty, ať nepřerušuje.

GEMARA: Odkud to víme? Řekl rabi Elazar: Neboť verš říká: „A ona byla hořké duše“ (1 S 1,10).

Z čeho [to plyne]? Snad je to s Chanou jinak, protože měla srdce velmi zahořklé.

Nýbrž řekl rabi Jose, syn rabiho Chaniny: Odtud: „Já však pro Tvé velké milosrdenství vejdu do Tvého domu, pokloním se k Tvému svatému chrámu v bázni před Tebou“ (Ž 5,8).

Z čeho [to plyne]? Snad je to s Davidem jinak, protože se velmi trápil v prosbách o slitování. Nýbrž řekl rabi Jehošua ben Levi: Odtud: „Klaňte se Hospodinu v nádheře svatosti“ (Ž 29,2) – nečti „v nádheře“ (be-hadrat), ale „v chvění“ (be-cherdat).

Z čeho [to plyne]? Snad ti řeknu, že „nádhera“ je míněna doslova, jako u Rava Jehudy, který se ozdobil a potom se modlil. Nýbrž řekl Rav Nachman bar Jicchak: Odtud: „Služte Hospodinu s bázní a jásejte s chvěním“ (Ž 2,11).

Co znamená „jásejte s chvěním“? Řekl rabi Ada bar Matana jménem Raby: Kde je jásot, tam má být i chvění.

Abaje seděl před Rabou a viděl, že je velmi veselý. Řekl: Je psáno „jásejte s chvěním“!

Řekl mu: Já mám na sobě tefilin.

Rabi Jirmeja seděl před rabim Zerou a viděl, že je velmi veselý. Řekl mu: Je psáno: „V každém trápení je užitek“ (Př 14,23)!

Řekl mu: Já mám na sobě tefilin.

Mar, syn Raviny, vystrojil svému synovi svatbu. Viděl, že rabíni jsou velmi veselí.