Berachot 33b ברכות

Zeptal se Ravina Ravy: Jaká je halacha? Řekl mu: Jako u kiduše. Jako kiduš: přestože člověk posvětí [Šabat] v modlitbě, posvětí jej i na poháru – tak i havdala: přestože ji vykoná v modlitbě, vykoná ji i na poháru.

„Rabi Eliezer říká: V [požehnání] díkůvzdání.“

Rabi Zera jel na oslu a rabi Chija bar Avin šel za ním. Řekl mu: Je pravda, že říkáte jménem rabiho Jochanana: Halacha je podle rabiho Eliezera o svátku, který připadne po Šabatu? Řekl mu: Ano.

„Halacha“ – z toho plyne, že [ostatní] nesouhlasí?

A nesouhlasí? Vždyť rabíni nesouhlasí!

Řekni, že rabíni nesouhlasí v ostatních dnech roku; o svátku, který připadne po Šabatu, copak nesouhlasí?

Vždyť nesouhlasí rabi Akiva!

Copak se po celý rok řídíme rabim Akivou, že bychom teď vstali a řídili se jím? Po celý rok – z jakého důvodu se neřídíme rabim Akivou? Protože ustanovili osmnáct [požehnání], devatenáct neustanovili. I zde: ustanovili sedm, osm neustanovili.

Řekl mu: Nebylo řečeno „halacha“, ale bylo řečeno „přiklánějí se“.

Neboť bylo řečeno: Rabi Jicchak bar Avdimi řekl jménem našeho učitele [Rabiho]: Halacha; a někteří říkají: Přiklánějí se.

Rabi Jochanan řekl: Souhlasí. A rabi Chija bar Aba řekl: Zdá se [správné].

Řekl rabi Zera: Drž se v ruce [verze] rabiho Chiji bar Aby, protože pečlivě a přesně přejímá učení z úst jeho autora, jako Rachava z Pumbedity.

Neboť řekl Rachava, řekl rabi Jehuda: Chrámová hora měla dvojitou kolonádu a byla [tam] kolonáda uvnitř kolonády.

Řekl Rav Josef: Já neznám ani toto, ani ono, ale od Rava a Šmuela vím, že nám v Babylónii ustanovili perlu:

„A dal jsi nám poznat, Hospodine, náš Bože, své spravedlivé soudy a naučil jsi nás vykonávat zákony své vůle. Dal jsi nám za dědictví časy radosti a svátky dobrovolných obětí, odkázal jsi nám svatost Šabatu, slávu svátečního času a slavení poutních svátků. Mezi svatostí Šabatu a svatostí svátku jsi oddělil, a sedmý den jsi posvětil nad šest pracovních dní; oddělil jsi a posvětil svůj lid Izrael svou svatostí. A dal jsi nám“ atd.

MIŠNA: Kdo říká: „Až k ptačímu hnízdu sahá Tvé slitování“, nebo „Za dobré ať je zmíněno Tvé jméno“, nebo „Děkujeme, děkujeme“ – umlčí ho.

GEMARA: Je pochopitelné, že „Děkujeme, děkujeme“ – umlčí ho, protože to vypadá jako [uznávání] dvou vlád. I „Za dobré ať je zmíněno Tvé jméno“ – to znamená za dobré, ale ne za zlé, a my jsme se učili: Člověk je povinen žehnat za zlé, tak jako žehná za dobré. Ale „Až k ptačímu hnízdu sahá Tvé slitování“ – z jakého důvodu?

Rozcházejí se v tom dva amoraim na Západě, rabi Josi bar Avin a rabi Josi bar Zevida. Jeden řekl: Protože vnáší žárlivost do díla stvoření. A druhý řekl: Protože z příkazů Svatého, budiž požehnán, činí [projevy] milosrdenství, a ony jsou jen nařízeními.

Jeden [předříkávač] sestoupil [k pultu] před Rabou a řekl: Ty ses slitoval nad ptačím hnízdem, slituj se a smiluj se i nad námi. Řekl Raba: Jak dobře umí tento mladý učenec usmiřovat svého Pána! Řekl mu Abaje: Vždyť jsme se učili: Umlčí ho!

A Raba tím chtěl jen vyostřit Abajeho [bystrost].

Jeden [předříkávač] sestoupil [k pultu] před rabim Chaninou a řekl: Bože veliký, mocný, hrozný, vznešený, silný, úctyhodný, mohutný, statečný, jistý a ctěný.

Počkal na něj, až skončí. Když skončil, řekl mu: Vyčerpal jsi snad všechny chvály svého Pána? K čemu je tolik? Vždyť ani tyto tři, které říkáme – kdyby je nebyl řekl Moše, náš učitel, v Tóře a nepřišli muži Velkého shromáždění a neustanovili je v modlitbě, nemohli bychom je vyslovit. A ty říkáš tolik a pokračuješ! Podobenství o králi z masa a krve, který měl tisíce tisíců zlatých dinárů, a chválili ho za stříbrné – není to pro něj potupa?

A řekl rabi Chanina: Všechno je v rukou Nebes kromě bázně před Nebesy, neboť je řečeno: „A nyní, Izraeli, co žádá Hospodin, tvůj Bůh, od tebe, než abys měl bázeň“ (Dt 10,12).

Copak je bázeň před Nebesy malá věc? Vždyť řekl rabi Chanina jménem rabiho Šimona bar Jochaje: Svatý, budiž požehnán, nemá ve své klenotnici nic než poklad bázně před Nebesy, neboť je řečeno: „Bázeň před Hospodinem je jeho pokladem“ (Iz 33,6).

Ano, pro Mošeho to byla malá věc. Neboť řekl rabi Chanina: Podobenství o člověku, od něhož žádají velkou nádobu: má-li ji, připadá mu jako malá nádoba; nemá-li ji, připadá mu jako velká nádoba.

„[Kdo říká:] Děkujeme, děkujeme – umlčí ho.“

Řekl rabi Zera: Kdo říká „Šema, Šema“, je jako ten, kdo říká „Děkujeme, děkujeme“.

Namítali: Kdo čte Šema a zdvojuje ho, to je zavrženíhodné. Zavrženíhodné to je, ale umlčet ho neumlčíme!

To není rozpor: tento [výrok mluví o tom], kdo říká slovo po slovu a opakuje je, onen o tom, kdo říká verš po verši a opakuje ho.

Řekl Rav Papa Abajemu: A co když napoprvé neměl soustředěnou mysl a napodruhé ji soustředil?

Řekl mu: