Je-li tomu tak, je anigaron hlavní a olej vedlejší; a učili jsme se: Toto je pravidlo: Cokoli je hlavní a s ním je něco vedlejšího, žehná se nad hlavním, a tím je vedlejší zproštěno.
א"כ הוה ליה אניגרון עיקר ושמן טפל ותנן זה הכלל כל שהוא עיקר ועמו טפלה מברך על העיקר ופוטר את הטפלה
Čím se tu zabýváme? Tím, kdo má bolest v krku. Neboť bylo učeno: Kdo má bolest v krku, nesmí si jej o Šabatu napřed vykloktat olejem, ale smí dát mnoho oleje do anigaronu a spolknout.
הכא במאי עסקינן בחושש בגרונו דתניא החושש בגרונו לא יערענו בשמן תחלה בשבת אבל נותן שמן הרבה לתוך אניגרון ובולע
א"ל רבא לרב נחמן לא תפלוג עליה דרב יהודה דר' יוחנן ושמואל קיימי כוותיה דאמר רב יהודה אמר שמואל וכן א"ר יצחק א"ר יוחנן שמן זית מברכין עליו בורא פרי העץ אלמא אע"ג דאשתני במלתיה קאי ה"נ אע"ג דאשתני במלתיה קאי
A když má další zušlechtění, nežehnáme nad ní „…plod země“, nýbrž „jehož slovem vše“? Vždyť rabi Zera řekl, že Rav Matana řekl, že Šmuel řekl: Nad syrovou dýní a nad ječnou moukou se žehná „…jehož slovem vše vzniká“. Neplyne z toho, že nad pšeničnou [moukou] „…plod země“?
וכי אית ליה עלויא אחרינא לא מברכינן עליה בורא פרי האדמה אלא שהכל והא"ר זירא אמר רב מתנא אמר שמואל אקרא חייא וקמחא דשערי מברכינן עלייהו שהכל נהיה בדברו מאי לאו דחיטי בורא פרי האדמה
Je snad horší než sůl a slaný nálev? Vždyť jsme se učili: Nad solí a nad slaným nálevem se říká „…jehož slovem vše vzniká“. Bylo to potřeba: mohl bys říci, že sůl a slaný nálev si člověk běžně vkládá do úst, ale ječná mouka, protože vyvolává střevní červy, ať se nad ní vůbec nežehná. Proto nás učí: protože z ní má požitek, musí žehnat.
ומי גרע ממלח וזמית דתנן על המלח ועל הזמית אומר שהכל נהיה בדברו אצטריך סד"א מלח וזמית עביד אינש דשדי לפומיה אבל קמחא דשערי הואיל וקשה לקוקיאני לא לבריך עליה כלל קמ"ל כיון דאית ליה הנאה מיניה בעי ברוכי:
Šmuel řekl Ravu Jehudovi: Bystrý [žáku], tvůj názor se zdá rozumný, neboť ředkev nakonec ztvrdne, a přece nad ní žehnáme „…plod země“. Ale není tomu tak: ředkev lidé sázejí kvůli bulvě, palmu lidé nesázejí kvůli dřeni.
אמר ליה שמואל לרב יהודה שיננא כוותך מסתברא דהא צנון סופו להקשות ומברכינן עליה בורא פרי האדמה ולא היא צנון נטעי אינשי אדעתא דפוגלא דקלא לא נטעי אינשי אדעתא דקורא
A všude, kde to lidé nesázejí s tímto úmyslem, nad tím [takto] nežehnáme? Což kapara, kterou lidé sázejí kvůli poupatům? A učili jsme se: Nad částmi kapary – nad listy a nad mladými výhonky – se říká „…plod země“, a nad bobulemi a nad slupkami se říká „…plod stromu“.
וכל היכא דלא נטעי אינשי אדעתא דהכי לא מברכינן עליה והרי צלף דנטעי אינשי אדעתא דפרחא ותנן על מיני נצפה על העלין ועל התמרות אומר בורא פרי האדמה ועל האביונות ועל הקפריסין אומר בורא פרי העץ
Rav Jehuda řekl, že Rav řekl: Kapara, [jejíž plody jsou] orla, mimo Zemi [Izraele] – bobule se vyhodí a slupky se jedí. To znamená, že bobule jsou plod a slupky nejsou plod. Ale postav proti tomu: Nad částmi kapary – nad listy a nad mladými výhonky – se říká „…plod země“, a nad bobulemi a nad slupkami se říká „…plod stromu“!
אמר רב יהודה אמר רב צלף של ערלה בחוצה לארץ זורק את האביונות ואוכל את הקפריסין למימרא דאביונות פירי וקפריסין לאו פירי ורמינהו על מיני נצפה על העלים ועל התמרות אומר בורא פרי האדמה ועל האביונות ועל הקפריסין אומר בורא פרי העץ
On mluví podle rabiho Akivy. Neboť jsme se učili: Rabi Eliezer říká: Z kapary se odvádí desátek z výhonků, z bobulí i ze slupek. Rabi Akiva říká: Desátek se odvádí pouze z bobulí, protože jsou plodem.
הוא דאמר כר"ע דתנן רבי אליעזר אומר צלף מתעשר תמרות ואביונות וקפריסין ר"ע אומר אין מתעשר אלא אביונות בלבד מפני שהוא פרי
Ať tedy řekne: Halacha je podle rabiho Akivy! Kdyby řekl, že halacha je podle rabiho Akivy, řekl bych: i v Zemi [Izraele]. Proto nás učí: Kdokoli je mírnější v Zemi, podle něj je halacha mimo Zemi, ale ne v Zemi.
ונימא הלכה כרבי עקיבא אי אמר הלכה כרבי עקיבא הוה אמינא אפי' בארץ קמ"ל כל המיקל בארץ הלכה כמותו בחוצה לארץ אבל בארץ לא
Ať tedy řekne: Halacha je podle rabiho Akivy mimo Zemi, protože kdokoli je mírnější v Zemi, podle něj je halacha mimo Zemi! Kdyby to řekl, řekl bych: to platí o desátku ze stromového ovoce, který je i v Zemi samotné z rabínského nařízení; ale u orly, která je v Zemi z Tóry, řekni, že ji i mimo Zemi zakážeme preventivně. Proto nás učí.
ונימא הלכה כרבי עקיבא בחוצה לארץ דכל המיקל בארץ הלכה כמותו בח"ל אי אמר הכי הוה אמינא הנ"מ גבי מעשר אילן דבארץ גופא מדרבנן אבל גבי ערלה דבארץ מדאורייתא אימא בח"ל נמי נגזור קמ"ל
Ravina zastihl Mara bar Rav Ašiho, jak vyhazuje bobule a jí slupky. Řekl mu: Jaký je tvůj názor? [Jednáš] podle rabiho Akivy, který je mírnější? Ať pán jedná podle školy Šamajovy, která je ještě mírnější! Neboť jsme se učili: Kapara – škola Šamajova říká: je ve vinici smíšeným druhem (kilajim); a škola Hilelova říká: není ve vinici smíšeným druhem. Ti i oni souhlasí, že podléhá orle.
רבינא אשכחיה למר בר רב אשי דקא זריק אביונות וקאכיל קפריסין א"ל מאי דעתך כר' עקיבא דמיקל ולעביד מר כב"ש דמקילי טפי דתנן צלף ב"ש אומרים כלאים בכרם וב"ה אומרים אין כלאים בכרם אלו ואלו מודים שחייב בערלה
To samo v sobě je obtížné: Řekl jsi: Kapara – škola Šamajova říká, je ve vinici smíšeným druhem; tedy je to druh zeleniny. A pak učí: ti i oni souhlasí, že podléhá orle; tedy je to druh stromu!
הא גופא קשיא אמרת צלף ב"ש אומרים כלאים בכרם אלמא מין ירק הוא והדר תני אלו ואלו מודים שחייב בערלה אלמא מין אילן הוא
To není obtížné: škola Šamajova si nebyla jista a jednala zde přísně i tam přísně. V každém případě je to podle školy Šamajovy pochybná orla; a učili jsme se: Pochybná orla je v Zemi Izraele zakázána, v Sýrii dovolena a mimo Zemi [člověk] sestoupí [do sadu]
הא לא קשיא ב"ש ספוקי מספקא להו ועבדי הכא לחומרא והכא לחומרא מ"מ לב"ש הוה ליה ספק ערלה ותנן ספק ערלה בא"י אסור ובסוריא מותר ובח"ל יורד
Originál: Berakhot 36a na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.