Berachot 36b ברכות

a koupí, jen ať nevidí [prodavače], jak [plody z orly] trhá.

Podle rabiho Akivy proti rabimu Eliezerovi jednáme; ale [názor] školy Šamajovy proti škole Hilelově není [platnou] mišnou.

Ať se [slupky zakážou] už z toho důvodu, že slouží jako ochrana plodu, a Milosrdný řekl: „Budete považovat jeho plod za neobřezaný“ (Lv 19,23) – „jeho plod“ [zahrnuje] i to, co je k plodu připojené; a co to je? Ochrana plodu.

Rava řekl: Kde říkáme, že něco slouží jako ochrana plodu? Tam, kde je přítomno jak po utržení, tak dokud je [plod] připojen. Zde je [slupka] přítomna, dokud je připojen, ale po utržení není.

Abaje mu namítl: Bradavka granátového jablka se [do míry] započítává, ale jeho květ se nezapočítává. Z toho, že říká, že jeho květ se nezapočítává, plyne, že to není pokrm. A o orle jsme se učili: Slupky granátového jablka a jeho květ, skořápky ořechů a pecky podléhají orle.

Nýbrž Rava řekl: Kde říkáme, že něco slouží jako ochrana plodů? Tam, kde je to přítomno v době dozrání plodu. Tato slupka [kapary] však v době dozrání plodu přítomna není.

Je tomu tak? Vždyť Rav Nachman řekl, že Raba bar Avuha řekl: Tyto obaly [palmových květů] z orly jsou zakázány, protože slouží jako ochrana plodů. A kdy slouží jako ochrana plodů? V době, kdy je [plod ještě] v poupěti, a přece je nazývá ochranou plodu.

Rav Nachman zastává názor rabiho Josého. Neboť jsme se učili: Rabi Jose říká: Smadar (rané poupě révy) je zakázán, protože je to plod. A rabíni s ním nesouhlasí.

Rav Šimi z Nehardey to napadl: A u ostatních stromů s ním rabíni nesouhlasí? Vždyť jsme se učili: Odkdy se v sedmém roce nesmějí kácet stromy? Škola Šamajova říká: Všechny stromy – jakmile vyraší. A škola Hilelova říká: Rohovníky – jakmile utvoří řetízky [plodů], vinná réva – jakmile nasadí zrníčka, olivovníky – jakmile vykvetou, a všechny ostatní stromy – jakmile vyraší.

A Rav Asi řekl: Boser (nezralý hrozen), „zrníčko“ a bílá fazole jsou totéž. Bílá fazole – to tě napadlo? Nýbrž řekni: jeho velikost je jako bílá fazole. Od koho jsi slyšel, že boser ano, ale smadar ne? Od rabínů. A učí: všechny ostatní stromy – jakmile vyraší.

Nýbrž Rava řekl: Kde říkáme, že něco je ochranou plodu? Tam, kde když ochranu odstraníš, plod uhyne. Zde, když ji odstraníš, plod neuhyne.

Stal se případ: odstranili květ granátového jablka a granátové jablko uschlo; odstranili květ kapary a kapara přežila.

(A halacha je podle Mara bar Rav Ašiho, který vyhazoval bobule a jedl slupky. A protože z hlediska orly nejsou plodem, nejsou plodem ani z hlediska požehnání, a nežehná se nad nimi „…plod stromu“, nýbrž „…plod země“.)

Pepř: Rav Šešet řekl: „…jehož slovem vše vzniká“; Rava řekl: žádné [požehnání]. A Rava je tu důsledný, neboť Rava řekl: Kdo na Jom kipur rozžvýká pepř, je osvobozen [od trestu]; kdo na Jom kipur rozžvýká zázvor, je osvobozen.

Namítli: Rabi Meir říkával: Z toho, co je řečeno: „Budete považovat jeho plod za neobřezaný“, což nevím, že jde o strom ovocný? Proč tedy verš říká „strom k jídlu“ (Lv 19,23)? Aby zahrnul strom, jehož dřevo a plod mají stejnou chuť. A který to je? Pepř. Aby tě poučil, že pepř podléhá orle, a aby tě poučil, že Zemi Izraele nic nechybí, jak je řečeno: „Zemi, v níž nebudeš jíst chléb v nouzi, v níž ti nebude nic chybět“ (Dt 8,9).

To není obtížné: zde [jde] o čerstvý, zde o suchý.

Rabíni řekli Maremarovi: Kdo na Jom kipur rozžvýká zázvor, je osvobozen? Vždyť Rava řekl: Nakládaný zázvor, který přichází z Indie, je dovolen a žehná se nad ním „…plod země“! To není obtížné: zde [jde] o čerstvý, zde o suchý.

Chavic v hrnci a rovněž dajsa (kaše z drcené pšenice): Rav Jehuda řekl: „…jehož slovem vše vzniká“; Rav Kahana řekl: „…který stvořil druhy pokrmů“. O samotné dajse se nikdo nepře, že [se žehná] „…druhy pokrmů“; přou se o dajsu podobnou chavici v hrnci. Rav Jehuda řekl „…jehož slovem vše“ – soudí, že hlavní je med; Rav Kahana řekl „…který stvořil druhy pokrmů“ – soudí, že hlavní je jemná mouka. Rav Josef řekl: Rozumnější je názor Rava Kahany, neboť Rav a Šmuel oba řekli: Nad vším, v čem je něco z pěti druhů [obilí], se žehná „…který stvořil druhy pokrmů“.

Samotný výrok: Rav a Šmuel oba řekli: Nad vším, v čem je něco z pěti druhů, se žehná „…který stvořil druhy pokrmů“. A bylo také řečeno: Rav a Šmuel oba řekli: Nad vším, co je z pěti druhů, se žehná „…který stvořil druhy pokrmů“.

A obojí je potřeba: kdyby nás poučil [jen] „vše, co je z…“, řekl bych: [to platí,] protože je to ve své vlastní podobě, ale ve směsi ne.