Rabi Chanina bar Papa řekl: Každý, kdo užívá [něčeho] z tohoto světa bez požehnání, jako by okrádal Svatého, budiž požehnán, a pospolitost Izraele, jak je řečeno: „Kdo okrádá svého otce a svou matku a říká: To není přestupek, je druhem muže ničitele“ (Př 28,24). A „jeho otec“ není nikdo jiný než Svatý, budiž požehnán, jak je řečeno: „Což není on tvým otcem, který tě stvořil?“ (Dt 32,6). A „jeho matka“ není nikdo jiný než pospolitost Izraele, jak je řečeno: „Slyš, můj synu, poučení svého otce a neopouštěj učení své matky“ (Př 1,8).
א"ר חנינא בר פפא כל הנהנה מן העוה"ז בלא ברכה כאילו גוזל להקב"ה וכנסת ישראל שנא' (משלי כח, כד) גוזל אביו ואמו ואומר אין פשע חבר הוא לאיש משחית ואין אביו אלא הקב"ה שנא' (דברים לב, ו) הלא הוא אביך קנך ואין אמו אלא כנסת ישראל שנא' (משלי א, ח) שמע בני מוסר אביך ואל תטוש תורת אמך
Co znamená „je druhem muže ničitele“? Rabi Chanina bar Papa řekl: Je druhem Jarobeáma, syna Nebatova, který zkazil Izrael [ve vztahu] k jejich Otci v nebesích.
מאי חבר הוא לאיש משחית א"ר חנינא בר פפא חבר הוא לירבעם בן נבט שהשחית את ישראל לאביהם שבשמים:
Rabíni učili: „A sklidíš své obilí“ – proč to verš říká? Protože je řečeno: „Ať se tato kniha Tóry nevzdálí od tvých úst“ (Joz 1,8), mohl bych se domnívat, že ta slova [platí] doslova; proto verš říká: „A sklidíš své obilí“ – chovej se při nich podle obvyklého světského způsobu. To jsou slova rabiho Jišmaela.
ת"ר ואספת דגנך מה ת"ל לפי שנא' (יהושע א, ח) לא ימוש ספר התורה הזה מפיך יכול דברים ככתבן ת"ל ואספת דגנך הנהג בהן מנהג דרך ארץ דברי ר' ישמעאל
Rabi Šimon bar Jochaj říká: Je to možné? Člověk orá v čase orby, seje v čase setby, žne v čase žně, mlátí v čase mlácení a převívá v čase větru – co bude s Tórou? Nýbrž: v době, kdy Izrael činí vůli Všudypřítomného, jejich práci vykonávají jiní, jak je řečeno: „Cizinci budou stát a pást vaše stáda…“ (Iz 61,5); a v době, kdy Izrael nečiní vůli Všudypřítomného, svou práci vykonávají sami, jak je řečeno: „A sklidíš své obilí“ (Dt 11,14); a nejen to, ale i práci jiných vykonávají oni, jak je řečeno: „A budeš sloužit svým nepřátelům…“ (Dt 28,48).
ר"ש בן יוחי אומר אפשר אדם חורש בשעת חרישה וזורע בשעת זריעה וקוצר בשעת קצירה ודש בשעת דישה וזורה בשעת הרוח תורה מה תהא עליה אלא בזמן שישראל עושין רצונו של מקום מלאכתן נעשית ע"י אחרים שנא' (ישעיהו סא, ה) ועמדו זרים ורעו צאנכם וגו' ובזמן שאין ישראל עושין רצונו של מקום מלאכתן נעשית ע"י עצמן שנא' (דברים יא, יד) ואספת דגנך ולא עוד אלא שמלאכת אחרים נעשית על ידן שנא' (דברים כח, מח) ועבדת את אויביך וגו'
Rava řekl rabínům: Prosím vás, ve dnech měsíce nisanu a ve dnech měsíce tišri se přede mnou neukazujte, abyste nebyli po celý rok zaměstnáni starostí o svou obživu.
א"ל רבא לרבנן במטותא מינייכו ביומי ניסן וביומי תשרי לא תתחזו קמאי כי היכי דלא תטרדו במזונייכו כולא שתא:
Raba bar bar Chana řekl, že rabi Jochanan řekl jménem rabiho Jehudy, syna rabiho Elaje: Pojď a pohleď, že poslední pokolení nejsou jako první pokolení. První pokolení činila svou Tóru stálou a svou práci příležitostnou – a obojí se jim zdařilo. Poslední pokolení činila svou práci stálou a svou Tóru příležitostnou – a nezdařilo se jim ani jedno, ani druhé.
אמר רבה בר בר חנה א"ר יוחנן משום רבי יהודה בר' אלעאי בא וראה שלא כדורות הראשונים דורות האחרונים דורות הראשונים עשו תורתן קבע ומלאכתן עראי זו וזו נתקיימה בידן דורות האחרונים שעשו מלאכתן קבע ותורתן עראי זו וזו לא נתקיימה בידן
A Raba bar bar Chana řekl, že rabi Jochanan řekl jménem rabiho Jehudy, syna rabiho Elaje: Pojď a pohleď, že poslední pokolení nejsou jako první pokolení. První pokolení přinášela své plody [domů] hlavním vchodem, aby je zavázala k desátku; poslední pokolení přinášejí své plody přes střechy, přes dvory, přes ohrady, aby je od desátku osvobodila. Neboť rabi Janaj řekl: Neodesátkované plody (tevel) nepodléhají povinnosti desátku, dokud „nespatří tvář domu“, jak je řečeno: „Odstranil jsem svaté z domu“ (Dt 26,13).
ואמר רבה בר בר חנה אר"י משום ר"י בר' אלעאי בא וראה שלא כדורות הראשונים דורות האחרונים דורות הראשונים היו מכניסין פירותיהן דרך טרקסמון כדי לחייבן במעשר דורות האחרונים מכניסין פירותיהן דרך גגות דרך חצרות דרך קרפיפות כדי לפטרן מן המעשר דא"ר ינאי אין הטבל מתחייב במעשר עד שיראה פני הבית שנא' (דברים כו, יג) בערתי הקדש מן הבית
„Kromě vína atd.“: Čím se liší víno? Chceš-li říci: protože se změnilo k lepšímu, změnilo se i jeho požehnání – což olej, který se změnil k lepšímu, a přece se jeho požehnání nezměnilo? Neboť Rav Jehuda řekl, že Šmuel řekl, a rovněž rabi Jicchak řekl, že rabi Jochanan řekl: Nad olivovým olejem se žehná „…který stvořil plod stromu“.
חוץ מן היין וכו': מאי שנא יין אילימא משום דאשתני לעלויא אשתני לברכה והרי שמן דאשתני לעלויא ולא אשתני לברכה דאמר רב יהודה אמר שמואל וכן א"ר יצחק א"ר יוחנן שמן זית מברכין עליו בפה"ע
Říkají: Tam [je to tak], protože to jinak není možné. Jak bychom žehnali? Kdybychom žehnali „…který stvořil plod olivy“ – vždyť sám plod se nazývá olivou.
אמרי התם משום דלא אפשר היכי נבריך נבריך בורא פרי הזית פירא גופיה זית אקרי
A olej nesytí? Vždyť jsme se učili: Kdo se slibem zřekne potravy, smí [požívat] vodu a sůl. A rozebírali jsme to: [Jen] voda a sůl se nenazývají potravou, ale všechno ostatní se nazývá potravou.
ומשחא לא זיין והתנן הנודר מן המזון מותר במים ובמלח והוינן בה מים ומלח הוא דלא אקרי מזון הא כל מילי אקרי מזון
Řekněme, že je to námitka proti Ravovi a Šmuelovi, kteří říkají: Požehnání „…který stvořil druhy pokrmů“ se říká pouze nad pěti druhy [obilí]. A Rav Huna řekl: [Mišna mluví o tom,] kdo říká: Cokoli živí, je mi zakázáno.
נימא תיהוי תיובתא דרב ושמואל דאמרי אין מברכין בורא מיני מזונות אלא בה' המינין בלבד וא"ר הונא באומר כל הזן עלי
Tedy olej sytí! Nýbrž: víno posiluje, olej neposiluje. A víno posiluje? Vždyť Rava pil víno po celý předvečer Pesachu, aby si povzbudil chuť a snědl více macesu! Mnoho [vína] povzbuzuje chuť, trochu posiluje.
אלמא משחא זיין אלא חמרא סעיד ומשחא לא סעיד וחמרא מי סעיד והא רבא הוה שתי חמרי כל מעלי יומא דפסחא כי היכי דנגרריה ללביה וניכול מצה טפי טובא גריר פורתא סעיד
A posiluje vůbec? Vždyť je psáno: „Víno, které obveseluje srdce člověka… a chléb, který posiluje srdce člověka“ (Ž 104,15) – chléb je to, co posiluje, víno neposiluje! Nýbrž víno má v sobě obojí: posiluje i obveseluje; chléb posiluje, ale neobveseluje.
ומי סעיד כלל והכתיב (תהלים קד, טו) ויין ישמח לבב אנוש ולחם לבב אנוש יסעד וגו' נהמא הוא דסעיד חמרא לא סעיד אלא חמרא אית ביה תרתי סעיד ומשמח נהמא מסעד סעיד שמוחי לא משמח
Rav Nachman bar Jicchak řekl Ravovi: A co když si z něj někdo učiní základ jídla? Řekl mu: Až přijde Elijáš a řekne, zda je to [opravdu] základ jídla. Nyní však je jeho úmysl zanedbatelný vůči [úmyslu] všech lidí.
א"ל רב נחמן בר יצחק לרבא אי קבע עלויה סעודתיה מאי א"ל לכשיבא אליהו ויאמר אי הויא קביעותא השתא מיהא בטלה דעתו אצל כל אדם:
Samotný výrok: Rav Jehuda řekl, že Šmuel řekl, a rovněž rabi Jicchak řekl, že rabi Jochanan řekl: Nad olivovým olejem se žehná „…který stvořil plod stromu“. O jaký případ jde? Chceš-li říci, že ho pije – to mu přece škodí! Neboť bylo učeno: Kdo vypije olej z trumy, zaplatí jistinu, ale nezaplatí pětinu; kdo se natře olejem z trumy, zaplatí jistinu i pětinu.
גופא אמר רב יהודה אמר שמואל וכן א"ר יצחק א"ר יוחנן שמן זית מברכין עליו בורא פרי העץ היכי דמי אילימא דקא שתי ליה (משתה) אוזוקי מזיק ליה דתניא השותה שמן של תרומה משלם את הקרן ואינו משלם את החומש הסך שמן של תרומה משלם את הקרן ומשלם את החומש
Nýbrž [jde o případ], kdy ho jí s chlebem. Je-li tomu tak, chléb je hlavní a on vedlejší; a učili jsme se: Toto je pravidlo: Cokoli je hlavní a s ním je něco vedlejšího, žehná se nad hlavním, a tím je vedlejší zproštěno. Nýbrž [jde o případ], kdy ho pije s anigaronem. Neboť Raba bar Šmuel řekl: Anigaron je vývar z řepy; ansigaron je vývar
אלא דקא אכיל ליה על ידי פת אי הכי הויא ליה פת עיקר והוא טפל ותנן זה הכלל כל שהוא עיקר ועמו טפלה מברך על העיקר ופוטר את הטפלה אלא דקא שתי ליה ע"י אניגרון דאמר רבה בר שמואל אניגרון מיא דסלקא אנסיגרון מיא
Originál: Berakhot 35b na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.