Berachot 38b ברכות

poučil by nás o významu a poučil by nás, že halacha je podle rabínů; ale když řekl „moci“, co nás tím učí? On to však udělal, aby se vyhnul sporu.

A halacha [zní]: „…který vyvádí (ha-moci) chléb ze země“, neboť platí pro nás [názor] rabínů, kteří říkají, že to znamená „vyvedl“.

„A nad zeleninou říká atd.“: Učí o zelenině podobně jako o chlebu: jako chléb se změnil ohněm, tak i zelenina, která se změnila ohněm. Rabenaj řekl jménem Abajeho: To znamená, že nad vařenou zeleninou se žehná „…který stvořil plod země“. (Z čeho? Z toho, že učí o zelenině podobně jako o chlebu.)

Rav Chisda vykládal jménem našeho učitele – a kdo je to? Rav: Nad vařenou zeleninou se žehná „…který stvořil plod země“. A naši učitelé, kteří přicházejí ze Země Izraele – a kdo je to? Ula – řekli jménem rabiho Jochanana: Nad vařenou zeleninou se žehná „…jehož slovem vše vzniká“. A já říkám: Cokoli, nad čím se zprvu žehná „…plod země“, uvaří-li se, [žehná se] „…jehož slovem vše vzniká“; a cokoli, nad čím se zprvu žehná „…jehož slovem vše vzniká“, uvaří-li se, [žehná se] „…plod země“.

Dobře – cokoli, nad čím se zprvu žehná „…jehož slovem vše vzniká“ a po uvaření „…plod země“, to najdeš u zelí, řepy a dýně. Ale cokoli, nad čím se zprvu žehná „…plod země“ a po uvaření „…jehož slovem vše“, kde to najdeš? Rav Nachman bar Jicchak řekl: Najdeš to u česneku a pórku.

Rav Nachman vykládal jménem našeho učitele – a kdo je to? Šmuel: Nad vařenou zeleninou se žehná „…který stvořil plod země“. A naši kolegové, kteří přicházejí ze Země Izraele – a kdo je to? Ula – řekli jménem rabiho Jochanana: Nad vařenou zeleninou se žehná „…jehož slovem vše vzniká“.

A já říkám: Je to předmětem sporu [tanaitů]. Neboť bylo učeno: [O Pesachu] lze splnit povinnost namočenou oplatkou a uvařenou, která se nerozpadla – to jsou slova rabiho Meira. Rabi Jose říká: Lze splnit povinnost namočenou oplatkou, ale ne uvařenou, i když se nerozpadla.

Ale tak tomu není: všichni souhlasí, že nad vařenou zeleninou se žehná „…který stvořil plod země“. A rabi Jose tam mluví jen proto, že potřebujeme chuť macesu a ta tam není; ale zde i rabi Jose souhlasí.

Rabi Chija bar Aba řekl, že rabi Jochanan řekl: Nad vařenou zeleninou se žehná „…který stvořil plod země“. A rabi Binjamin bar Jefet řekl, že rabi Jochanan řekl: Nad vařenou zeleninou se žehná „…jehož slovem vše vzniká“. Rav Nachman bar Jicchak řekl: Ula ustálil svou chybu podle rabiho Binjamina bar Jefeta.

Rabi Zera se tomu podivil: Jak lze srovnávat rabiho Binjamina bar Jefeta s rabim Chijou bar Abou? Rabi Chija bar Aba byl pečlivý a učil se tradici od rabiho Jochanana, svého učitele, kdežto rabi Binjamin bar Jefet pečlivý nebyl. A dále: rabi Chija bar Aba každých třicet dní opakoval své učení před rabim Jochananem, svým učitelem, kdežto rabi Binjamin bar Jefet neopakoval. A dále, kromě toho i onoho: [je tu případ] lupiny, kterou sedmkrát vaří v hrnci a jedí ji na závěr jídla – přišli a ptali se rabiho Jochanana a on jim řekl: Žehná se nad ní „…který stvořil plod země“.

A dále rabi Chija bar Aba řekl: Viděl jsem rabiho Jochanana, jak jedl nasolenou olivu a žehnal nad ní na začátku i na konci. Dobře, řekneš-li, že vařená [zelenina] zůstává ve svém stavu – na začátku nad ní žehná „…který stvořil plod stromu“ a na konci jedno požehnání shrnující tři. Ale řekneš-li, že vařená nezůstává ve svém stavu – dobře, na začátku žehná „…jehož slovem vše vzniká“, ale co žehná na konci?

Snad „…který stvořil mnohé duše a to, co jim chybí, za vše, co stvořil“.

Rav Jicchak bar Šmuel namítl: Zelenina, kterou člověk o Pesachu splní svou povinnost – splní ji jí samotnou i jejím stonkem, ale ne nakládanou, ani spařenou, ani uvařenou. A napadlo-li tě, že zůstává ve svém stavu, proč ne spařenou?

Tam je to jinak, protože potřebujeme chuť hořkých bylin (maror) a ta tam není.

Rabi Jirmeja řekl rabimu Zerovi: Jak mohl rabi Jochanan žehnat [po jídle] nad nasolenou olivou? Když se odstraní pecka,