Berachot 38a ברכות

jako silné placky, podléhají [chale]; jako tenké, jsou osvobozeny. Abaje řekl Ravu Josefovi: Co se žehná nad chlebem z jamky v zemi? Řekl mu: Myslíš, že je to chléb? Je to pouhé těsto, a žehná se nad ním „…který stvořil druhy pokrmů“.

Mar Zutra si z něj učinil základ jídla a žehnal nad ním „…který vyvádí chléb ze země“ a [po jídle] tři požehnání.

Mar bar Rav Aši řekl: A člověk jimi o Pesachu splní svou povinnost. Proč? Čteme o něm „chléb chudoby“ (Dt 16,3).

A Mar bar Rav Aši řekl: Nad datlovým medem se žehná „…jehož slovem vše vzniká“. Proč? Je to pouhý výtok.

Podle koho? Podle tohoto tanaity, neboť jsme se učili: Datlový med, jablečné víno, ocet ze zimních hroznů a ostatní ovocné šťávy z trumy – rabi Eliezer zavazuje [toho, kdo je omylem požil, zaplatit] jistinu a pětinu, a rabi Jehošua osvobozuje.

Jeden z rabínů řekl Ravovi: Jak je to s trimou? Rava nechápal, co mu říká. Ravina seděl před Ravou a řekl mu [tazateli]: Mluvíš o [trimě] ze sezamu, ze světlice, nebo z hroznových jader?

Mezitím si Rava vzpomněl a řekl mu: Jistě mluvíš o rozdrceném [ovoci]. A připomněl jsi mi věc, kterou řekl Rav Asi: Z datlí z trumy je dovoleno dělat trimu, ale je zakázáno dělat z nich pivo. A halacha: nad datlemi, z nichž udělali trimu, se žehná „…který stvořil plod stromu“. Proč? Zůstávají ve svém stavu jako původně.

Šetita (nápoj z mouky pražených zrn): Rav řekl: „…jehož slovem vše vzniká“; a Šmuel řekl: „…který stvořil druhy pokrmů“.

Rav Chisda řekl: Nejsou v rozporu: zde [jde] o hustou, zde o řídkou. Hustou dělají k jídlu, řídkou dělají k léčení.

Rav Josef namítl: A [všichni] souhlasí, že se o Šabatu smí míchat šetita a pít egyptský zitom. A napadlo-li tě, že má na mysli léčení – je snad léčení o Šabatu dovoleno?

Abaje mu řekl: A ty to tak nesoudíš? Vždyť jsme se učili: Všechny pokrmy smí člověk o Šabatu jíst k léčení a všechny nápoje pít. Nýbrž co k tomu můžeš říci? Člověk má na mysli jídlo. I zde má člověk na mysli jídlo.

Jiná verze: Nýbrž co k tomu můžeš říci? Člověk má na mysli jídlo a léčení přichází samo od sebe. I zde má na mysli jídlo a léčení přichází samo od sebe.

A výrok Rava (a Šmuela) je potřeba: kdyby [to plynulo jen] z tamtoho, řekl bych: má na mysli jídlo a léčení přichází samo od sebe; ale zde, protože od začátku má na mysli léčení, ať nad tím vůbec nežehná. Proto nás učí: protože z toho má požitek, musí žehnat.

„Neboť nad chlebem říká ‚…který vyvádí‘ atd.“: Rabíni učili: Co říká? „…který vyvádí (ha-moci) chléb ze země“. Rabi Nechemja říká: „…vyvádějící (moci) chléb ze země“. Rava řekl: O „moci“ se nikdo nepře, že znamená „vyvedl“, neboť je psáno: „Bůh, jenž je vyvedl (moci) z Egypta“ (Nu 23,22). Přou se o „ha-moci“: rabíni soudí, že „ha-moci“ znamená „vyvedl“, neboť je psáno: „…který ti vyvedl (ha-moci) vodu z křemenné skály“ (Dt 8,15); a rabi Nechemja soudí, že „ha-moci“ znamená „vyvede“, jak je řečeno: „…který vás vyvádí (ha-moci) zpod egyptských břemen“ (Ex 6,7).

A rabíni? Tam to Svatý, budiž požehnán, říká Izraeli takto: Až vás vyvedu, učiním pro vás něco, abyste poznali, že já jsem ten, kdo vás vyvedl z Egypta, jak je psáno: „A poznáte, že já jsem Hospodin, váš Bůh, který [vás] vyvedl“ (Ex 6,7).

Rabíni chválili před rabim Zerou syna Rava Zevida, bratra rabiho Šimona bar Rav Zevida, že je to velký muž a znalec požehnání. Řekl jim: Až vám přijde do rukou, přiveďte ho ke mně. Jednou k němu zavítal; přinesli mu chléb, on začal a řekl „moci“. [Rabi Zera] řekl: To je ten, o kom říkají, že je velký muž a znalec požehnání? Dobře, kdyby řekl „ha-moci“,