Berachot 52a ברכות

a je to [podle] rabi Jehošuy, který řekl: Na nebeský hlas se nedbá.

A soudí škola Šamajova, že požehnání dne má přednost? Vždyť se učí: Kdo vchází do svého domu na konci Šabatu, žehná nad vínem, nad světlem a nad vonnými bylinami, a potom říká havdalu. A má-li jen jeden pohár, odloží ho na [dobu] po jídle a všechna [požehnání] připojí za ně.

A odkud [víš], že je to [názor] školy Šamajovy? Možná je to [názor] školy Hilelovy!

To tě nenapadne, protože se učí: světlo a potom vonné byliny; a o kom jsi slyšel, že zastává tento názor? O škole Šamajově. Neboť se učí: Rabi Jehuda řekl: Škola Šamajova a škola Hilelova se nepřely o jídlo, které je na začátku, ani o havdalu, která je na konci. O co se přely? O světlo a o vonné byliny: škola Šamajova říká: světlo a potom vonné byliny; a škola Hilelova říká: vonné byliny a potom světlo.

A odkud [víš], že je to [názor] školy Šamajovy podle rabi Jehudy? Možná je to [názor] školy Hilelovy podle rabi Meira!

To tě nenapadne, protože zde v naší Mišně se učí: Škola Šamajova říká: světlo, jídlo, vonné byliny a havdala; a škola Hilelova říká: světlo a vonné byliny, jídlo a havdala. A tam v barajtě se učí: Má-li jen jeden pohár, odloží ho na [dobu] po jídle a všechna [požehnání] připojí za ně. Plyne z toho, že je to [názor] školy Šamajovy podle rabi Jehudy.

A v každém případě je tu potíž! – Škola Šamajova soudí, že uvedení dne se liší od vyvedení dne: uvedení dne – čím víc ho uspíšíme, tím lépe; vyvedení dne – čím víc ho oddálíme, tím lépe, aby nám nebyl jako břemeno.

A soudí škola Šamajova, že požehnání po jídle vyžaduje pohár? Vždyť jsme se učili: Přišlo jim víno po jídle; je-li tam jen ten jeden pohár, škola Šamajova říká: Žehná nad vínem a potom žehná nad jídlem. Neznamená to snad, že nad ním požehná a vypije ho? Ne, nad ním požehná a odloží ho.

Ale vždyť řekl Mistr: Kdo žehná, musí okusit! – [Jde o to], že ho okusí. – Ale vždyť řekl Mistr: Okusil-li ho, znehodnotil ho! – [Jde o to], že ho okusí [nalitý] do dlaně.

Ale vždyť řekl Mistr: Pohár požehnání vyžaduje [určitou] míru, a on ho zmenšuje pod jeho míru! – [Jde o případ], kdy je v něm víc než jeho míra.

Ale vždyť se učí: Je-li tam jen ten jeden pohár! – Na dva to nestačí, a na jeden je toho víc.

Ale vždyť rabi Chija učil: Škola Šamajova říká: Žehná nad vínem a vypije ho, a potom pronese požehnání po jídle! – Spíše jsou to dva tanaité [vykládající] podle školy Šamajovy.

Škola Šamajova říká atd.:

Rabíni učili: Škola Šamajova říká: Myjí si ruce a potom nalévají pohár. Neboť kdybys řekl, že nalévají pohár nejdříve, [je tu] nařízení, aby se tekutiny na vnější straně poháru neznečistily kvůli jeho rukám a znovu neznečistily pohár.

Ať ruce znečistí [přímo] pohár!

Ruce jsou [nečisté] druhého stupně, a [nečistota] druhého stupně nezpůsobuje třetí u nesvatých [věcí] jinak než skrze tekutiny.

A škola Hilelova říká: Nalévají pohár a potom si myjí ruce. Neboť kdybys řekl, že si myjí ruce nejdříve, [je tu] nařízení, aby se tekutiny na rukou neznečistily kvůli poháru a znovu neznečistily ruce.

Ať pohár znečistí [přímo] ruce! – Nádoba neznečišťuje člověka.

Ať znečistí tekutiny, které jsou v něm! – Zde jde o nádobu, jejíž vnější strana byla znečištěna tekutinami, takže její vnitřek je čistý a vnější strana nečistá. Neboť jsme se učili: Nádoba, jejíž vnější strana byla znečištěna tekutinami – její vnější strana je nečistá;