Učí se v baraitě: Řekl rabi Jehošua: Stydím se za vaše slova, Bejt Šamaj! Je snad možné, aby žena hnětla v díži, žena i díže byly nečisté sedmidenní nečistotou, a těsto bylo čisté? Aby nádoba [o objemu jednoho] logu plná tekutin byla nečistá sedmidenní nečistotou, a tekutiny byly čisté?
תניא א"ר יהושע בושני מדבריכם ב"ש אפשר אשה לשה בעריבה אשה ועריבה טמאין שבעה ובצק טהור לוגין מלא משקין [לוגין] טמא טומאת שבעה ומשקין טהורין
Přidal se k němu jeden z žáků Bejt Šamaj a řekl mu: Mám ti povědět důvod Bejt Šamaj? Řekl mu: Mluv. Řekl mu: Nečistá nádoba odděluje, nebo neodděluje? Řekl mu: Neodděluje. Nádoba člověka nevzdělaného je nečistá, nebo čistá? Řekl mu: Nečistá. A řekneš-li mu, že je nečistá, dbá snad na tebe? A nejen to, ale řekneš-li mu, že je nečistá, řekne ti: Moje je čistá a tvoje nečistá.
נטפל לו תלמיד אחד מתלמידי ב"ש אמר לו אומר לך טעמן של ב"ש אמר לו אמור אמר לו כלי טמא חוצץ או אינו חוצץ א"ל אינו חוצץ כלי של עם הארץ טמא או טהור אמר לו טמא ואם אתה אומר לו טמא כלום משגיח עליך ולא עוד אלא שאם אתה אומר לו טמא אומר לך שלי טהור ושלך טמא
Ihned šel rabi Jehošua a vrhl se na hroby Bejt Šamaj. Řekl: Pokořuji se před vámi, kosti Bejt Šamaj! Jestliže vaše nevysvětlená [učení] jsou taková, tím spíše vysvětlená! Říkali, že po všechny jeho dny mu černaly zuby kvůli jeho postům.
מיד הלך ר' יהושע ונשתטח על קברי ב"ש אמר נעניתי לכם עצמות ב"ש ומה סתומות שלכם כך מפורשות על אחת כמה וכמה אמרו כל ימיו הושחרו שיניו מפני תעניותיו
Jestliže tomu tak je, ať Bejt Hilel odpovědí Bejt Šamaj: Když si od nich půjčujeme, ponoříme je! [Odpověď:] Nečisté od mrtvého vyžaduje pokropení třetího a sedmého [dne], a na sedm dní si lidé nepůjčují.
אי הכי ניהדרו להו ב"ה לב"ש כי שאלינן מינייהו מטבלינן להו טמא מת בעי הזאה ג' וז' ומנא לז' יומי לא מושלי אינשי
Řekl Abaje: To není rozpor: to [se týká] jeho těla, tamto jeho nádob. Rava řekl: Obojí se týká jeho nádob, a to není rozpor: to [platí], když říká: Nikdy jsem neponořil nádobu uvnitř nádoby; a tamto, když říká: Ponořil jsem [ji tak], ale nikdy jsem ji neponořil v nádobě, jejíž ústí není jako hrdlo měchu.
אמר אביי ל"ק הא בגופו הא בכליו רבא אמר אידי ואידי בכליו ולא קשיא הא דאמר מעולם לא הטבלתי כלי בתוך כלי והא דאמר הטבלתי אבל לא הטבלתי בכלי שאין בפיו כשפופרת הנוד
Ale vždyť se učí v baraitě: Člověk nevzdělaný je spolehlivý, když řekne: Ovoce nebylo připraveno [k nečistotě]; ale není spolehlivý, když řekne: Ovoce bylo připraveno, ale nebylo znečištěno.
והתניא נאמן עם הארץ לומר פירות לא הוכשרו אבל אינו נאמן לומר פירות הוכשרו אבל לא נטמאו
A ohledně svého těla je snad spolehlivý? Vždyť se učí v baraitě: Chaver, který přijde, aby byl pokropen, toho kropí ihned; člověk nevzdělaný, který přijde, aby byl pokropen, toho nekropí, dokud [se mu nezapočítá] třetí a sedmý [den] před námi.
ואגופו מי מהימן והתניא חבר שבא להזות מזין עליו מיד עם הארץ שבא להזות אין מזין עליו עד שיעשה בפנינו שלישי ושביעי
Jak jsme učili v Mišně: Nádoba, jejíž vnějšek byl znečištěn tekutinami – její vnějšek je nečistý, ale její vnitřek, okraj, ucho a držadla jsou čisté. Byl-li znečištěn její vnitřek, je celá nečistá.
כדתנן כלי שנטמא אחוריו במשקין אחוריו טמאין תוכו אוגנו אזנו וידיו טהורין נטמא תוכו כולו טמא:
„A místo úchopu“ atd. Co je „místo úchopu“? Řekl Rav Jehuda, řekl Šmuel: Místo, kde ji chytá; a tak se praví: „A podal (vajicbot) jí pražené zrní“ (Rt 2,14). Rabi Asi, řekl rabi Jochanan: Místo, kde [ji] jemnocitní lidé namáčejí [prsty].
ובית הצביטה וכו': מאי בית הצביטה א"ר יהודה אמר שמואל מקום שצובטו וכן הוא אומר (רות ב, יד) ויצבט לה קלי רבי אסי א"ר יוחנן מקום שנקיי הדעת צובעין
Rav Bivi učil před Ravem Nachmanem: Všechny nádoby nemají [rozlišení] vnějšku a vnitřku, ať jde o svaté v Chrámu, nebo o svaté mimo [Jeruzalém]. Řekl mu: Co jsou svaté mimo [Jeruzalém]? Teruma? Vždyť jsme učili v Mišně: Vnějšek, vnitřek a místo úchopu [se rozlišují] u terumy!
תני רב ביבי קמיה דר"נ כל הכלים אין להם אחורים ותוך אחד קדשי המקדש ואחד קדשי הגבול א"ל קדשי הגבול מאי נינהו תרומה והתנן אחורים ותוך ובית הצביטה לתרומה
Připomněl jsi nám věc, neboť řekl Raba bar Avuha: Jedenáct stupňů se zde učí. Prvních šest [platí] jak pro svaté, tak pro nesvaté připravené v čistotě svatých; poslední pro svaté, ale ne pro nesvaté připravené v čistotě svatých.
אדכרתן מילתא דאמר רבה בר אבוה אחת עשרה מעלות שנו כאן שש ראשונות בין לקודש בין לחולין שנעשו על טהרת הקודש אחרונות לקודש אבל לא לחולין שנעשו על טהרת הקודש:
„Kdo nese midras, smí nést terumu, ale ne svaté.“ Proč ne svaté? Kvůli události, která se stala. Neboť řekl Rav Jehuda, řekl Šmuel: Stalo se, že kdosi přenášel sud svatého vína z místa na místo,
הנושא את המדרס נושא את התרומה אבל לא את הקודש: קודש מאי טעמא לא משום מעשה שהיה דאמר רב יהודה אמר שמואל מעשה באחד שהיה מעביר חבית של יין קודש ממקום למקום
Originál: Chagigah 22b na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.