Talmud česky

Chulin 137b חולין

Babylonský talmud · Kodašim – Svaté věci · list 137b · 17 segmentů

Struktura debaty:Baraita 1Příběh 1 Rozpoznáno automaticky podle úvodních formulí. Podtržené pojmy a jména otevřou vysvětlivku.
1
Rabi Jochanan řekl: Řekl to z tradice, z úst Chageje, Zacharjáše a Malachiáše.
אמר ר' יוחנן מפי שמועה אמרה מפי חגי זכריה ומלאכי:
2
Rabi Dosa ben Harkinas říká atd. A kolik [je] „jakákoli“? Rav řekl: Mane a půl, pokud [připadá] na pět [ovcí]. A Šmuel řekl: Šedesát [selaim], a dá kohenovi jeden sela.
ר' דוסא בן הרכינס אומר וכו': וכמה כל שהן אמר רב מנה ופרס ובלבד שיהו מחומשות ושמואל אמר ששים ונותן סלע אחת לכהן
3
Raba bar bar Chana řekl, že rabi Jochanan pravil: Šest [selaim] — pět kohenovi a jeden jemu. Ula řekl, že rabi Eleazar pravil: Učili jsme se „jakákoli“.
רבה בר בר חנה אמר ר' יוחנן שש לכהן חמשה ואחד לו עולא אמר ר' אלעזר כל שהן שנינו
4
Učili jsme se: A kolik mu dává? Váhu pěti selaim v Judsku, což je deset selaim v Galileji. Pro Rava a rabiho Jochanana je to v pořádku; ale pro Šmuela a rabiho Eleazara je to obtížné.
תנן וכמה נותן לו משקל חמש סלעים ביהודה שהן עשר סלעים בגליל בשלמא לרב ורבי יוחנן ניחא אלא לשמואל ור' אלעזר קשיא
5
A podle tvé úvahy — je to v pořádku pro Rava? Vždyť Rav a Šmuel oba řekli: Prvotina stříže [je] jedna šedesátina!
וליטעמיך ולרב מי ניחא והא רב ושמואל דאמרי תרוייהו ראשית הגז בששים
6
Vždyť k tomu bylo řečeno: Rav a Šmuel oba řekli: Jde o Izraelitu, který má mnoho stříže a chce ji rozdat kohanim; řekneme mu: Každému jednotlivému [ať] nedá méně než pět selaim.
הא איתמר עלה דההיא רב ושמואל דאמרי תרוייהו בישראל שיש לו גיזין הרבה עסקינן ומבקש ליתנן לכהן ואמרי' ליה כל חד וחד לא תבצר ליה מחמשת סלעים
7
Vraťme se k věci samé: Rav a Šmuel oba řekli: Prvotina stříže [je] jedna šedesátina, teruma jedna šedesátina, kraj pole jedna šedesátina.
גופא רב ושמואל דאמרי תרוייהו ראשית הגז בששים תרומה בששים פאה בששים
8
Teruma jedna šedesátina? Vždyť jsme se učili: Teruma [dávaná] štědrým okem [je] jedna ze čtyřiceti! — Podle Tóry jedna šedesátina, podle rabínů jedna čtyřicetina.
תרומה בששים והא אנן תנן תרומה עין יפה אחד מארבעים דאורייתא בששים דרבנן בארבעים
9
Podle Tóry jedna šedesátina? Vždyť Šmuel řekl: Jedno pšeničné zrno osvobozuje celou hromadu! — Podle Tóry [platí výrok] Šmuelův; podle rabínů u [plodin zavázaných] podle Tóry jedna čtyřicetina, podle rabínů u [plodin zavázaných] podle rabínů jedna šedesátina.
דאורייתא בששים והאמר שמואל חטה אחת פוטרת את הכרי דאורייתא כדשמואל דרבנן בדאורייתא אחת מארבעים דרבנן בדרבנן בששים
10
Kraj pole jedna šedesátina? Vždyť jsme se učili: Toto jsou věci, které nemají míru: kraj pole, prvotiny a pouťová oběť! — Podle Tóry nemá míru, podle rabínů jedna šedesátina.
פאה בששים והתנן אלו דברים שאין להן שיעור הפאה והבכורים והראיון דאורייתא אין לה שיעור דרבנן בששים
11
Co nás [tím] učí? Učili jsme se [přece]: Kraj pole nedávají méně než šedesátinu, ačkoli řekli, že kraj pole nemá míru! — Tam [jde o] zemi [Izraele], zde o [území] mimo zemi.
מאי קמ"ל תנינא אין פוחתין לפאה מששים אע"פ שאמרו הפאה אין לה שיעור התם בארץ הכא בחו"ל
12
Když Isi bar Hini vystoupil [do země Izraele], zastihl rabiho Jochanana, jak učí svého syna [tvar] „rechelim“. Řekl mu: Uč ho „rechelot“. Odpověděl mu: [Tak], jak je psáno: „dvě stě ovcí [rechelim]“ (Gn 32,15). Řekl mu: Jazyk Tóry je sám o sobě, jazyk mudrců je sám o sobě.
כי סליק איסי בר היני אשכחיה לר' יוחנן דקא מתני ליה לבריה רחלים אמר ליה אתנייה רחלות א"ל כדכתיב (בראשית לב, טו) רחלים מאתים אמר ליה לשון תורה לעצמה לשון חכמים לעצמן
13
Zeptal se ho: Kdo je v Babylónii hlavou řady? Odpověděl mu: Aba Arecha. Řekl mu: Abou Arechou mu říkáš? Pamatuji si, jak jsem seděl sedmnáct řad za Ravem před Rabim a z úst Rava vycházely ohnivé jiskry do úst Rabiho a z úst Rabiho do úst Rava, a já nevěděl, co říkají — a ty mu říkáš Aba Arecha?
אמר ליה מאן ריש סדרא בבבל אמר ליה אבא אריכא אמר ליה אבא אריכא קרית ליה דכירנא כד הוה יתיבנא אחר י"ז שורן אחוריה דרב קמיה דרבי ונפקי זיקוקין דנור מפומיה דרב לפומיה דרבי ומפומיה דרבי לפומיה דרב ולית אנא ידע מה הן אמרין ואת אבא אריכא קרית ליה
14
Zeptal se ho: A on — při kolika [určuje] prvotinu stříže? Odpověděl mu: Při šedesáti. Řekl mu: Vždyť jsme se učili „jakákoli“! Odpověděl mu: Je-li tomu tak, jaký je rozdíl mezi mnou a tebou?
אמר ליה איהו ראשית הגז בכמה אמר ליה ר' יוחנן בששים והאנן בכל שהן תנן אמר ליה אם כן מה בין לי ולך
15
Když přišel Rav Dimi, řekl: Prvotina stříže — Rav řekl: Při šedesáti; a rabi Jochanan řekl jménem rabiho Janaje: Při šesti. Abaje řekl Rav Dimimu: Jedno jsi nám vyřešil a jedno jsi nám zkomplikoval.
כי אתא רב דימי אמר ראשית הגז רב אמר בששים ור' יוחנן משום ר' ינאי אמר בשש אמר ליה אביי לרב דימי אנחת לן חדא ואקשת לן חדא
16
Že [výrok] rabiho Jochanana [odporuje výroku] rabiho Jochanana, to není obtíž: tohle je jeho vlastní [názor] a tamto [názor] jeho učitele.
בשלמא דר' יוחנן אדר' יוחנן לא קשיא הא דידיה הא דרביה
17
Ale [výrok] Rava proti [výroku] Rava je obtíž, protože Rav řekl: Mane a půl! — Ani [výrok] Rava proti Ravovi není obtíž: Jaké mane míní? [Mane] o čtyřiceti selaim, takže to činí
אלא דרב אדרב קשיא דהא אמר רב מנה ופרס דרב אדרב נמי לא קשיא מאי מנה דקאמר בן ארבעים סלעים דהוה ליה

Originál: Chullin 137b na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.

Nahlásit chybu nebo navrhnout opravu

Tlačítko otevře váš e-mailový program s předvyplněnou zprávou na adresu [email protected]. Když se nic neotevře, zkopírujte text a pošlete ho ručně.

Otevřít v e-mailu