Chulin 15b חולין

jde o případ, kdy měl nemocného již za dne.

Je-li tomu tak, jaký je důvod rabiho Jehudy, že zakazuje? – [Jde o případ], kdy měl nemocného a ten se uzdravil.

A jako to, co řekl Rav Acha bar Ada jménem Rava – a někteří říkají, rabi Jicchak bar Ada jménem Rava: Co někdo porazí pro nemocného o Šabatu, je zakázáno zdravému; co někdo uvaří pro nemocného o Šabatu, je dovoleno zdravému.

Jaký je důvod? Toto bylo vhodné k žvýkání a toto nebylo vhodné k žvýkání.

Rav Papa řekl: Někdy je to, co porazil, dovoleno – například když měl nemocného již za dne; a to, co uvařil, zakázáno – například když pro něj uřízl dýni.

Rav Dimi z Nehardey řekl: Halacha je: Co někdo porazí pro nemocného o Šabatu, je zdravému dovoleno [jíst] syrové. Jaký je důvod? Jelikož není možné [získat] maso velikosti olivy bez porážky, když poráží, poráží s ohledem na nemocného. Co někdo uvaří pro nemocného o Šabatu, je zdravému zakázáno – je to opatření, aby kvůli němu nepřidal [více].

MIŠNA: Kdo porazí ručním srpem, křemenem nebo rákosem, jeho porážka je platná.

Všichni smějí porážet, a vždy se smí porážet, a vším se smí porážet, kromě zubatého žacího srpu, pily, zubů a nehtu, protože škrtí.

GEMARA: „Kdo porazí“ – dodatečně ano, předem ne. U ručního srpu je to pochopitelné, neboť by mohl začít [řezat] druhou stranou; ale křemenem a rákosem předem ne? Ale namítám: Porážet se smí vším – křemenem, sklem i slupkou rákosu!

To není potíž: zde jde o utržené, zde o spojené [se zemí]; neboť Rav Kahana řekl: Kdo poráží [nástrojem] spojeným se zemí – Rabi prohlašuje [porážku] za neplatnou a rabi Chija za platnou. A rabi Chija ji prohlašuje za platnou jen dodatečně, ale předem ne.

Jak jsi to tedy vyložil? Podle rabiho Chiji a dodatečně. Ale to, co se učí: Porážet se smí vším – utrženým i spojeným, ať je nůž nahoře a krk zvířete dole, nebo nůž dole a krk zvířete nahoře – čí to je? Ani Rabiho, ani rabiho Chiji: je-li to rabi Chija – dodatečně ano, předem ne; je-li to Rabi – ani dodatečně ne.

Skutečně je to rabi Chija, a dokonce i předem; a to, že se přou o dodatečném [případu], je proto, aby tě poučili o síle [stanoviska] Rabiho.

Ale naše Mišna, která učí „kdo porazí“ – dodatečně ano, předem ne – čí je? Ani Rabiho, ani rabiho Chiji: je-li to rabi Chija – dokonce i předem; je-li to Rabi – ani dodatečně ne.

Skutečně rabi Chija, a dokonce i předem; a naše Mišna, která učí „kdo porazí“, je [podle] Rabiho.

To je rozpor mezi [výrokem] Rabiho a [výrokem] Rabiho! – To není potíž: zde jde o spojené od počátku, zde o utržené a nakonec připojené.

A odkud lze říci, že rozlišujeme mezi spojeným od počátku a utrženým a nakonec připojeným? Neboť se učí: Kdo porazí pomocí kola, jeho porážka je platná; [nožem] spojeným se zemí, jeho porážka je platná; zapíchl-li nůž do zdi a porazil jím, jeho porážka je platná; vyčníval-li ze zdi křemen, nebo rákos vyrostl sám od sebe, a porazil jím, jeho porážka je neplatná.