Talmud česky

Chulin 29a חולין

Babylonský talmud · Kodašim – Svaté věci · list 29a · 24 segmentů

1
[po dobu] jiné porážky a dokončil ji – jeho porážka je platná. A řekneš-li, že polovina na polovinu je jako většina, stala se [tím] trefa!
כדי שחיטה אחרת וגמרה שחיטתו כשרה ואי אמרת מחצה על מחצה כרוב איטרפא לה
2
Myslíš snad, [že jde] o dobytek? Ne, o ptáka. V každém případě: je-li polovina na polovinu jako většina, provedl přece většinu; není-li polovina na polovinu jako většina, neprovedl vůbec nic.
מי סברת בבהמה לא בעוף ממה נפשך אי מחצה על מחצה כרוב הא עביד ליה רובא אי מחצה על מחצה אינו כרוב לא עבד ולא כלום
3
Pojď a slyš: Byla-li polovina průdušnice proříznuta a přidal k tomu jakkoli málo a dokončil ji – jeho porážka je platná. A řekneš-li, že polovina na polovinu je jako většina, byla by trefa!
ת"ש הרי שהיה חצי קנה פגום והוסיף עליו כל שהוא וגמרו שחיטתו כשרה ואי אמרת מחצה על מחצה כרוב טרפה הויא
4
Řekl Rava: Ohledně trefa je to jiné, neboť vyžadujeme většinu, která je viditelná očima.
אמר רבא שאני לענין טרפה דבעינן רוב הנראה לעינים
5
Řekl mu Abaje: A není to snad tím spíše? Jestliže u trefa, která se stává trefa [i otvorem] nepatrným, tam, kde vyžadujeme většinu, vyžadujeme většinu viditelnou očima – u porážky, která se nestává platnou, dokud tu není většina, není snad tím spíše, že vyžadujeme většinu viditelnou očima?
א"ל אביי ולא כל דכן הוא ומה טרפה דבמשהו מיטרפא היכא דבעינן רובא בעינן רוב הנראה לעינים שחיטה דעד דאיכא רובא לא מיתכשרא לא כ"ש דבעינן רוב הנראה לעינים
6
Spíše podle všech polovina na polovinu není jako většina; a když bylo řečeno [to, co řekli] Rav a Rav Kahana, bylo to řečeno ohledně pesachu.
אלא דכולי עלמא מחצה על מחצה אינו כרוב וכי איתמר דרב ודרב כהנא לענין פסח אתמר
7
Byli-li Izraelité z poloviny čistí a z poloviny nečistí – Rav řekl: Polovina na polovinu je jako většina; a Rav Kahana řekl: Polovina na polovinu není jako většina.
הרי שהיו ישראל מחצה טהורים ומחצה טמאים רב אמר מחצה על מחצה כרוב ורב כהנא אמר מחצה על מחצה אינו כרוב
8
A jaký je tam důvod Rava? Neboť je psáno: „Kdokoli bude nečistý kvůli mrtvému“ (Nu 9,10) – jednotlivec je odsunut [na Druhý pesach], ale obec není odsunuta.
והתם מ"ט דרב דכתיב (במדבר ט, י) איש איש כי יהיה טמא לנפש איש נדחה ואין ציבור נדחין:
9
„Většina jednoho u ptáka“: Už jednou jsme se učili: Většina jednoho je jako celý!
רוב אחד בעוף: תנינא חדא זימנא רובו של אחד כמוהו
10
(Mnemotechnická pomůcka: H-K-Š P-Š-Ch.)
(הכש פשח סימן)
11
Řekl Rav Hošaja: Jedno [je] o nesvatých [zvířatech] a jedno o posvěcených, a je to potřeba. Neboť kdyby nás učil [jen] o nesvatých – tam mu stačí většina, protože nepotřebuje krev; ale u posvěcených, kde potřebuje krev, řekl bych, že mu nestačí většina, dokud tu není celek.
אמר רב הושעיא חדא בחולין וחדא בקדשים וצריכא דאי אשמועינן חולין התם הוא דסגי ליה ברובא משום דלאו לדם הוא צריך אבל קדשים דלדם הוא צריך אימא לא תיסגי ליה ברובא עד דאיכא כוליה
12
A kdyby nás učil [jen] o posvěcených – [tam] proto, že potřebuje krev; ale u nesvatých, kde krev nepotřebuje, řekl bych, že mu stačí polovina. Proto nás to učí.
ואי אשמועינן קדשים משום דלדם הוא צריך אבל חולין דלדם לא צריך אימא בפלגא סגי ליה קמ"ל
13
Které je o nesvatých a které o posvěcených?
הי בחולין והי בקדשים
14
Řekl Rav Kahana: Je rozumné, že začátek je o nesvatých a závěr o posvěcených. Z čeho? Z toho, že učí „kdo porazí“; a kdyby tě napadlo, že začátek je o posvěcených, měl by [učit] „kdo provede meliku“.
אמר רב כהנא מיסתברא רישא בחולין וסיפא בקדשים ממאי מדקתני השוחט ואי סלקא דעתך רישא בקדשים המולק מיבעי ליה
15
Ale jak to? Závěr je o posvěcených, [a učí] „jeho porážka je platná“ – měl by [učit] „jeho melika je platná“! To není obtížné: protože končí dobytkem, učí také „jeho porážka je platná“. Ale začátek – vždyť se týká ptáka; kdyby tě napadlo, [že je] o posvěcených, měl by [učit] „kdo provede meliku“.
אלא מאי סיפא בקדשים שחיטתו כשרה מליקתו כשרה מיבעי ליה הא ל"ק איידי דסליק מבהמה תנא נמי שחיטתו כשרה אלא רישא מכדי על עוף קאי אי ס"ד בקדשים המולק מיבעי ליה
16
Rav Šimi bar Aši řekl: [Že] začátek je o nesvatých, [plyne] odtud, že učí „jeden u ptáka“; a kdyby tě napadlo, [že je] o posvěcených, je tu přece ptačí zápalná oběť, která vyžaduje dva znaky.
רב שימי בר אשי אמר רישא בחולין מהכא דקתני אחד בעוף ואי ס"ד בקדשים הא איכא עולת העוף דבעי שני סימנים
17
Ale jak to? Závěr je o posvěcených – „většina jednoho u ptáka“; je tu přece ptačí zápalná oběť, která vyžaduje dva znaky! Co [znamená] „většina jednoho“? Většina každého jednotlivého. A podle práva by měl učit „většina dvou“; [ale] protože je tu oběť za hřích, které stačí jeden znak, nemůže to [formulovat] paušálně.
אלא מאי סיפא בקדשים רוב אחד בעוף הא איכא עולת העוף דבעי שני סימנין מאי רוב אחד רוב כל אחד ואחד ובדין הוא דליתני רוב שנים כיון דאיכא חטאת דסגי ליה בחד סימן מש"ה לא פסיקא ליה
18
Rav Papa řekl: [Že] začátek je o nesvatých, [plyne] odtud, že učí: „Rabi Jehuda říká: [Je třeba], aby porazil krční žíly“, a rabíni se s ním přou. Řekneš-li, [že jde] o nesvaté, je to dobré; ale řekneš-li, [že jde] o posvěcené, proč se s ním rabíni přou? Vždyť on sám potřebuje krev!
רב פפא אמר רישא בחולין מהכא דקתני רבי יהודה אומר עד שישחוט את הורידין ופליגי רבנן עליה אי אמרת בשלמא בחולין שפיר אלא אי אמרת בקדשים אמאי פליגי רבנן עליה הוא עצמו לדם הוא צריך
19
Rav Aši řekl: [Že] závěr je o posvěcených, [plyne] odtud, že učí: „Kdo porazí dvě hlavy najednou, jeho porážka je platná.“ „Kdo porazí“ – dodatečně ano, předem ne.
רב אשי אמר סיפא בקדשים מהכא דקתני השוחט שני ראשין כאחד שחיטתו כשרה השוחט דיעבד אין לכתחלה לא
20
Řekneš-li, [že jde] o posvěcené, proto předem ne, neboť učil Rav Josef: „Obětujete“ – aby dva neporáželi jednu oběť; „obětujete ji“ (Lv 19,5) – aby jeden neporážel dvě oběti.
אי אמרת בשלמא בקדשים היינו דלכתחלה לא משום דתני רב יוסף תזבח שלא יהא שנים שוחטים זבח אחד (ויקרא יט, ה) תזבחהו שלא יהא אחד שוחט שני זבחים
21
A řekl Rav Kahana: Je psáno „obětuješ ji“ [v jednotném čísle]. Ale řekneš-li, [že jde] o nesvaté, [mělo by to být dovoleno] i předem.
ואמר רב כהנא תזבחהו כתיב אלא אי אמרת בחולין אפילו לכתחלה נמי
22
A i rabi Šimon ben Lakiš zastává, že začátek je o nesvatých a závěr o posvěcených, neboť řekl rabi Šimon ben Lakiš: Když jsme se učili „většina jednoho je jako celý“, proč jsme se učili „většina jednoho u ptáka a většina dvou u dobytka“?
ואף רשב"ל סבר רישא בחולין וסיפא בקדשים דאמר רשב"ל מאחר ששנינו רובו של אחד כמוהו למה שנינו רוב אחד בעוף ורוב שנים בבהמה
23
Protože jsme se učili: Přinesli mu [veleknězi] denní oběť; učinil do ní řez a [jiný kohen] dokončil porážku za něj. Mohl bych [říci]: kdyby nedokončil, bylo by to neplatné? Proto jsme se učili: Většina jednoho u ptáka a většina dvou u dobytka.
לפי ששנינו הביאו לו את התמיד קרצו ומירק אחר שחיטתו על ידו יכול לא מירק יהא פסול לכך שנינו רוב אחד בעוף ורוב שנים בבהמה
24
Řekl pán: „Mohl bych [říci]: kdyby nedokončil, bylo by to neplatné?“
אמר מר יכול לא מירק יהא פסול

Originál: Chullin 29a na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.

Nahlásit chybu nebo navrhnout opravu

Tlačítko otevře váš e-mailový program s předvyplněnou zprávou na adresu [email protected]. Když se nic neotevře, zkopírujte text a pošlete ho ručně.

Otevřít v e-mailu