Chulin 39b חולין

není tím spíše správné, aby tam, kde úmysl nečiní neplatnými nesvaté, leda při dvou službách, vše záviselo jen na tom, kdo poráží?

Učí se [v baraitě] v souladu s rabi Jochananem: Kdo poráží zvíře s úmyslem pokropit jeho krví pro modlu a spálit jeho tuk pro modlu, to jsou oběti mrtvým. Porazil-li ho a teprve potom o něm tak smýšlel – takový případ se stal v Kesareji, a neřekli o něm ani zákaz, ani dovolení.

Rav Chisda řekl: Neřekli o něm zákaz kvůli cti rabanan, ani dovolení kvůli cti rabi Eliezera.

Odkud [to víš]? Možná rabanan tam svůj názor říkají jen tehdy, když jsme neslyšeli, že by takový úmysl měl; ale zde, kde jsme slyšeli, že měl takový úmysl, jeho konec dokazuje jeho začátek.

Nebo také: Rabi Eliezer tam svůj názor říká jen o pohanovi, protože běžný úmysl pohana směřuje k modloslužbě; ale u Izraelity neříkáme, že jeho konec dokazuje jeho začátek.

Spíše Rav Šizbi řekl: Neřekli o něm dovolení kvůli cti Rabana Šimona ben Gamliela. Kterého [výroku] Rabana Šimona ben Gamliela?

Řekneš-li, že [výroku] Rabana Šimona ben Gamliela o rozlukových listech, jak jsme se učili: Zdravý, který řekl: Napište mé ženě rozlukový list – chtěl si z ní [jen] tropit žerty.

A stal se případ se zdravým, který řekl: Napište mé ženě rozlukový list, vystoupil na střechu, spadl a zemřel. Raban Šimon ben Gamliel řekl: Spadl-li sám od sebe, je to rozlukový list; srazil-li ho vítr, není to rozlukový list.

A uvažovali jsme o tom: Uvádí se případ, který [pravidlu] odporuje?

Něco chybí a učí se takto: Dokazuje-li jeho konec jeho začátek, je to rozlukový list. A stal se také případ se zdravým, který řekl: Napište mé ženě rozlukový list, vystoupil na střechu, spadl a zemřel. Raban Šimon ben Gamliel řekl: Spadl-li sám od sebe, je to rozlukový list; srazil-li ho vítr, není to rozlukový list.

– A možná je to tam jinak, protože řekl „napište“.

Spíše Ravina řekl: Kvůli cti Rabana Šimona ben Gamliela v tomto [výroku], neboť se učí: Kdo upíše svůj majetek jiným a byli mezi ním otroci, a ten [obdarovaný] řekl: Nechci je – byl-li jejich druhý pán kohen, jedí terumu. Raban Šimon ben Gamliel říká: Jakmile ten řekl „nechci je“, už je získali dědicové.

A uvažovali jsme o tom: Podle prvního tany [je nabyl], i když stojí a křičí [, že je nechce]?

Raba – a někteří říkají rabi Jochanan – řekl: Křičel-li od začátku, podle všech je nenabyl; mlčel-li a nakonec křičel, podle všech je nabyl.

Rozcházejí se tam, kde mu [dárce] převedl [majetek] prostřednictvím jiného a on mlčel a nakonec křičel. První tana zastává: Protože mlčel, nabyl je, a to, že křičí, je odvolání.

A Raban Šimon ben Gamliel zastává: Jeho konec dokazuje jeho začátek; a že nekřičel od začátku – myslel si: Když se mi to ještě nedostalo do ruky, proč bych křičel?

Rav Jehuda řekl jménem Šmuela: Halacha je podle rabi Josiho.

Jistí Arabové přišli do Cikonie, dávali berany izraelitským řezníkům a řekli jim: Krev a tuk pro nás, kůže a maso pro vás. Rav Tovi bar Rav Matana poslal [dotaz] před Rava Josefa: Jak je tomu v takovém případě? Poslal mu tuto [odpověď]: Rav Jehuda řekl jménem Šmuela: Halacha je podle rabi Josiho.

Rav Acha, syn Rava Avji, řekl Ravu Ašimu: Podle rabi Eliezera – dal-li [pohan] izraelitskému řezníkovi zuz, jak je tomu? Řekl mu: Uvidíme: Je-li to násilník, kterého [řezník] nemůže odmítnout, je to zakázáno; ne-li, řekne mu: „Tvá hlava i hora!“ [tj. odbude ho].

MIŠNA: Kdo poráží ve jménu hor, ve jménu pahorků, ve jménu moří, ve jménu řek, ve jménu pouští, jeho porážka je neplatná.