A podle Chananji: je psáno „je“ (oto), což znamená samce, a je psáno „jeho mládě“ – ten, jehož mládě se táhne za ním, což znamená samici. Proto [zákaz] platí u samců i u samic.
ולחנניה כתיב אותו דמשמע זכר וכתיב בנו מי שבנו כרוך אחריו דמשמע נקבה הלכך נוהג בין בזכרים בין בנקבות
Řekl Rav Huna bar Chija, že řekl Šmuel: Halacha je podle Chananji. A Šmuel se tím drží svého názoru, neboť jsme se učili: Rabi Jehuda říká: Ti, kdo se narodili z kobyly, i když jejich otcem je osel, jsou si vzájemně dovoleni; ale ti, kdo se narodili z oslice, s těmi, kdo se narodili z kobyly, jsou zakázáni.
אמר רב הונא בר חייא אמר שמואל הלכתא כחנניה ואזדא שמואל לטעמיה דתנן ר' יהודה אומר הנולדים מן הסוס אע"פ שאביהן חמור מותרין זה בזה אבל הנולדין מן החמור עם הנולדין מן הסוס אסורין
A řekl Rav Jehuda, že řekl Šmuel: To jsou slova rabi Jehudy, který říká, že nebereme ohled na semeno otce. Ale mudrci říkají: Všechny druhy mul jsou jedním [druhem].
ואמר רב יהודה אמר שמואל זו דברי ר' יהודה דאמר אין חוששין לזרע האב אבל חכמים אומרים כל מיני פרדות אחת הן
Kdo jsou ti mudrci? Je to Chananja, který říká, že bereme ohled na semeno otce, a tento potomek kobyly a osla i tento potomek oslice a hřebce – všichni jsou jedním druhem.
מאן חכמים חנניה הוא דאמר חוששין לזרע האב והאי בר סוסיא וחמרא והאי בר חמרא וסוסיא כולהו חדא מינא נינהו
Pro dovolení [křížit] potomka s matkou: Řekneš-li, že mu je to jasné, potomek s matkou je dovolen. Řekneš-li však, že si tím není jist, potomek s matkou je zakázán.
למישרא פרי עם האם אי אמרת מיפשט פשיטא ליה פרי עם האם שרי (אלא אי) אמרת ספוקי מספקא ליה פרי עם האם אסור
Jak to je? Pojď a slyš: Rabi Jehuda říká: Všichni, kdo se narodili z kobyly, i když jejich otcem je osel, jsou si vzájemně dovoleni. Jak je to myšleno? Řekneš-li, že otcem tohoto je osel a otcem tamtoho je osel, je třeba to říkat? Ne snad, že otcem tohoto je hřebec a otcem tamtoho osel?
מאי ת"ש ר' יהודה אומר כל הנולדים מן הסוס אע"פ שאביהן חמור מותרין זה בזה היכי דמי אילימא דאבוה דהאי חמור ואבוה דהאי חמור צריכא למימר אלא לאו דאבוה דהאי סוס ואבוה דהאי חמור
Ne. Ve skutečnosti je otcem tohoto osel a otcem tamtoho osel. A k tomu, co jsi řekl, „je třeba to říkat?“: Mohl bys myslet, že [při páření] přijde strana kobyly a spojí se se stranou oslice a strana oslice se stranou kobyly; proto nás to učí.
לא לעולם דאבוה דהאי חמור ואבוה דהאי חמור ודקאמרת צריכא למימר מהו דתימא אתי צד דסוס משתמש בצד חמור וצד חמור משתמש בצד סוס קמ"ל
Pojď a slyš: Rabi Jehuda říká: Mule, která se říjí, se nepřipouští ani hřebec, ani osel, nýbrž [jen] její druh. A řekneš-li, že mu je to jasné, ať se jí připustí druh její matky! – Nevíme, jaký je druh její matky.
ת"ש ר' יהודה אומר פרדה שתבעה אין מרביעין עליה לא סוס ולא חמור אלא מינה ואי אמרת מפשט פשיטא ליה לרבע עלה מינא דאמה דלא ידעינן מינא דאמה מאי ניהו
Ale vždyť se učí „nýbrž její druh“! Myslí to takto: Nepřipouští se jí ani druh hřebce, ani druh osla, protože neznáme její druh. Ať se to tedy prověří podle znaků! Neboť řekl Abaje: Má-li hrubý hlas, je to potomek oslice; má-li pronikavý hlas, je to potomek kobyly. A řekl Rav Papa: Má-li velké uši a malý ocas, je to potomek oslice; má-li malé uši a velký ocas, je to potomek kobyly. Zde jde o [mulu] němou a s useknutými [ušima i ocasem].
והא אלא מינה קתני הכי קאמר אין מרביעין עליה לא מין סוס ולא מין חמור לפי שאין יודעין במינה וליבדוק בסימנין דאמר אביי עבי קליה בר חמרא צניף קליה בר סוסיא ואמר רב פפא רברבן אודניה וזוטרא גנובתיה בר חמרא זוטרן אודניה ורבה גנובתיה בר סוסיא הכא במאי עסקינן באלמת וגידמת
Jak to tedy je? Pojď a slyš, neboť řekl Rav Huna, syn Rav Jehošuy: Všichni souhlasí, že potomek s matkou je zakázán. Z toho plyne, že si tím není jist. Plyne to z toho.
מאי הוי עלה ת"ש דאמר רב הונא בריה דרב יהושע הכל מודין בפרי עם האם שאסור שמע מינה ספוקי מספקא ליה ש"מ
Řekl rabi Aba svému sluhovi: Přivádíš-li mi muly do spřežení, dívej se na ty, které se sobě podobají, a ty mi přiveď. Z toho plyne, že je toho názoru, že nebereme ohled na semeno otce,
אמר ליה ר' אבא לשמעיה אי מעיילת לי כודנייתא בריספק עיין להנך דדמיין להדדי ועייל לי אלמא קסבר אין חוששין לזרע האב
Originál: Chullin 79a na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.