Chulin 94a חולין

pak ať mu pošle i rozřezanou, vždyť od něj [Židé maso] kupovat nepřijdou! Spíše o místě, kde se ohlašuje – pak ať mu nepošle ani celou, protože ji rozřeže a prodá!

Chceš-li, řekni: o místě, kde se ohlašuje; a chceš-li, řekni: o místě, kde se neohlašuje.

Chceš-li, řekni: o místě, kde se ohlašuje – řez modloslužebníka je rozpoznatelný.

A chceš-li, řekni: o místě, kde se neohlašuje – je to preventivní nařízení, aby ji snad nedal [nežidovi] před jiným Židem [který by si myslel, že je dovolena].

A chceš-li, řekni: Protože ho tím klame, neboť Šmuel řekl: Je zakázáno klamat mínění lidí, a to i mínění modloslužebníka.

A tento [výrok] Šmuela nebyl řečen výslovně, nýbrž byl vyvozen. Neboť Šmuel přecházel na převozní lodi; řekl svému služebníkovi: Uspokoj převozníka. Ten ho uspokojil, a [Šmuel] se rozzlobil.

Proč se rozzlobil? Abaje řekl: Byla to slepice terefa, a dal mu ji jako [by byla] poražená [podle předpisů]. Rava řekl: [Šlo o] anpaku – řekl mu, aby ho napojil [anpakou], a on ho napojil ředěným vínem.

A co je na tom vyvozené? Podle toho, kdo říká, že to byla terefa: [Šmuel] mu řekl: Proč nechávat ležet [doma] zakázanou věc? [Služebník tedy jednal v dobré víře.]

Podle toho, kdo říká, že šlo o neředěné víno: Řekl mu, ať ho napojí anpakou, a anpaka znamená neředěné víno.

Učí se v baraitě: Rabi Meir říkával: Člověk nemá naléhat na druhého, aby u něj jedl, když o něm ví, že u něj jíst nebude; a nemá mu nabízet mnoho darů, když o něm ví, že je nepřijme.

A nemá před ním otevírat sudy [již] prodané kupci, ledaže mu to oznámí. A nemá mu říkat: Pomaž se olejem z prázdné nádoby. Ale děje-li se to kvůli jeho cti, je to dovoleno.

Je to tak? Vždyť Ula přišel do domu Rav Jehudy a ten mu otevřel sudy prodané kupci! Oznámil mu to. A chceš-li, řekni: Ula je jiný, protože byl Rav Jehudovi drahý, a ten by mu je otevřel i jinak.

Naši rabíni učili: Člověk nemá chodit do domu truchlícího se džbánem, který chrastí [prázdnotou], a nemá ho naplnit vodou, protože ho tím klame [jako by to bylo víno]. Ale je-li tam městský společník [který by to prozradil], je to dovoleno.

Naši rabíni učili: Člověk nemá prodat druhému sandál z uhynulého [zvířete] jako [sandál] z poraženého, a to ze dvou důvodů: jednak proto, že ho tím klame, a jednak kvůli nebezpečí.

A člověk nemá posílat druhému sud vína, na jehož hrdle plave olej. Stala se událost, že kdosi poslal druhému sud vína, na jehož hrdle plaval olej; ten šel a pozval na to hosty. Vešli, a zjistil, že je to [sud] vína, a oběsil se.

A hosté nesmějí dávat z toho, co je před nimi, synovi a dceři hospodáře, ledaže si vzali svolení od hospodáře.

Stala se událost, že kdosi pozval tři hosty v létech hladu a neměl jim co předložit kromě asi tří vajec. Přišel syn hospodáře; jeden z nich vzal svůj díl a dal mu ho, a tak i druhý, a tak i třetí. Přišel otec dítěte a nalezl ho, jak má jedno v ústech a dvě v rukou. Mrštil jím o zem a [dítě] zemřelo. Když to viděla jeho matka, vystoupila na střechu, spadla a zemřela. I on vystoupil na střechu, spadl a zemřel.

Rabi Eliezer ben Jaakov řekl: Kvůli této věci byly zabity tři duše z Izraele. Co nás tím učí? Že celé [toto učení] je od rabiho Eliezera ben Jaakova.

Naši rabíni učili: Kdo posílá kyčel druhému [Židovi], je-li celá, nemusí z ní odstranit šlachu kyčelní; je-li rozřezaná, musí z ní odstranit šlachu kyčelní. A [posílá-li] modloslužebníkovi, ať rozřezanou nebo celou, nemusí z ní odstranit šlachu kyčelní.

A ze dvou důvodů řekli, že se modloslužebníkovi neprodávají [zvířata] uhynulá a terefa: jednak proto, že ho tím klame, a jednak proto, aby ji snad znovu neprodal jinému Židovi.

A člověk nemá říci modloslužebníkovi: Kup mi za tento denár maso – ze dvou důvodů: