Eruvin 100b עירובין

[tam,] kde nedělá nic zakázaného; ale zde, kde dělá něco zakázaného, má i tak sestoupit [ze stromu].

Jedna baraita učí: Ať jde o strom svěží, nebo o strom suchý [– je zakázáno na něj vylézt]. A jiná baraita učí: Kdy to platí? U svěžího, ale u suchého je to dovoleno.

Rav Jehuda řekl: To si neodporuje. Zde [jde o případ], kdy jeho kmen obrůstá, a zde [o případ], kdy jeho kmen neobrůstá.

[Strom], jehož kmen obrůstá, nazýváš suchým? Spíše [řekni]: To si neodporuje – zde [jde] o letní dny, zde o dny dešťů.

V letních dnech? Vždyť opadávají plody! – Když tam žádné plody nejsou. – Vždyť opadávají třísky! – [Jde o strom] s osekanými větvemi.

Je tomu tak? Vždyť Rav přišel do Afsetie a zakázal [to] i u [stromu] s osekanými větvemi! – Rav našel pustou pláň a ohradil ji plotem.

Rami bar Aba řekl, že rabi Asi řekl: Je zakázáno, aby člověk chodil v Šabat po trávě, neboť je řečeno: „Kdo spěchá nohama, hřeší“ (Př 19,2).

Jedna baraita učí: Je dovoleno chodit v Šabat po trávě, a jiná baraita učí: Je to zakázáno. To si neodporuje: tato [se týká] svěží [trávy], tato suché.

A chceš-li, řekni: obě [se týkají] svěží [trávy], a nejde o rozpor: zde [jde] o letní dny, zde o dny dešťů.

A chceš-li, řekni: obě [se týkají] letních dnů, a nejde o rozpor: tato [se týká toho], kdo má obuté boty, tato toho, kdo nemá obuté boty.

A chceš-li, řekni: obě [se týkají toho], kdo má obuté boty, a nejde o rozpor: tato [se týká bot], které mají hroty, tato těch, které hroty nemají.

A chceš-li, řekni: obě [se týkají bot], které mají hroty; tato [se týká trávy], která má výhonky, tato té, která výhonky nemá.

A dnes, kdy se řídíme podle rabiho Šimona, je to vše dovoleno.

A Rami bar Chama řekl, že rabi Asi řekl: Je zakázáno, aby muž nutil svou ženu k micve [manželského styku], neboť je řečeno: „Kdo spěchá nohama, hřeší.“

A rabi Jehošua ben Levi řekl: Každý, kdo nutí svou ženu k micve [manželského styku], bude mít syny, kteří nejsou řádní. Rav Ika bar Chinena řekl: Který verš [to dokládá]? „Také bez vědomí duše to není dobré“ (Př 19,2).

Tak se také učí v baraitě: „Také bez vědomí duše to není dobré“ – to je ten, kdo nutí svou ženu k micve [manželského styku]; „a kdo spěchá nohama, hřeší“ – to je ten, kdo souloží a [hned] opakuje.

Je tomu tak? Vždyť Rava řekl: Kdo chce, aby všichni jeho synové byli mužského pohlaví, ať souloží a opakuje! – To si neodporuje: zde [jde o případ] s jejím souhlasem, zde bez jejího souhlasu.

Rabi Šmuel bar Nachmani řekl, že rabi Jochanan řekl: Každá žena, která [sama] vyzve svého manžela k micve [manželského styku], bude mít syny, jakým se nevyrovnali ani ti v pokolení Mošeho. Neboť o pokolení Mošeho je psáno: „Vyberte si muže moudré, rozumné a známé ve svých kmenech“ (Dt 1,13), a je psáno: „Vzal jsem tedy hlavy vašich kmenů, muže moudré a známé“ (Dt 1,15) – avšak rozumné nenašel.

Kdežto u Ley je psáno: „Lea mu vyšla naproti a řekla: Ke mně přijdeš, neboť jsem si tě najala“ (Gn 30,16), a je psáno: „A ze synů Isacharových ti, kdo rozuměli časům, aby věděli, co má Izrael činit; jejich hlav bylo dvě stě a všichni jejich bratři [jednali] podle jejich slova“ (1Pa 12,33).

Je tomu tak? Vždyť Rav Jicchak bar Avdimi řekl: Deseti kletbami byla proklata Chava, jak je psáno:

„Ženě řekl: Velice rozmnožím“ (Gn 3,16) – to jsou dvě kapky krve, jedna krev menstruační a druhá krev panenská; „tvou bolest“ – to je trápení s výchovou dětí; „a tvé těhotenství“ – to je trápení těhotenství; „v bolesti budeš rodit děti“ – jak to zní.

„A po svém muži budeš toužit“ – to učí, že žena touží po svém manželovi, když odchází na cestu; „a on bude nad tebou vládnout“ – to učí, že žena vyzývá v srdci, kdežto muž vyzývá ústy. To je dobrá vlastnost u žen!

Když to říkáme, [máme na mysli], že se mu zalíbí [svým chováním, aniž by to vyslovila].

Těchto [kleteb] je sedm! – Když přišel Rav Dimi, řekl: Je zahalená jako truchlící, vyloučená ze všech lidí a uvězněná v domě vězení.

Co znamená „vyloučená ze všech lidí“? Kdybys řekl, že jí je zakázáno být o samotě [s cizím mužem] – i jemu je zakázáno být o samotě [s cizí ženou]. Spíše [to znamená], že je zakázána dvěma [mužům zároveň].

V baraitě se učí: Nechává si růst vlasy jako Lilit, sedí, když močí, jako zvíře, a slouží svému muži jako polštář.

A ten druhý [Rav Dimi, proč je nezmínil]? Tyto věci jsou jí ke chvále.

Neboť rabi Chija řekl: Co znamená, co je psáno: „Učí nás víc než zvířata země a činí nás moudřejšími než ptactvo nebes“ (Jb 35,11)? „Učí nás víc než zvířata“ – to je mulice, která si kleká, když močí; „a činí nás moudřejšími než ptactvo nebes“ – to je kohout, který [slepici] napřed usmiřuje a potom se s ní páří.

Rabi Jochanan řekl: Kdyby nebyla dána Tóra, učili bychom se cudnosti od kočky, [zákazu] loupeže od mravence, [zákazu] nedovolených styků od holubice a slušnému chování od kohouta, který napřed usmiřuje a potom se páří.

A jak ji usmiřuje? Rav Jehuda řekl, že Rav řekl: Takto jí říká: Koupím ti šaty, které ti budou sahat až k nohám. Potom jí řekne: Ať tomu kohoutovi vypadá hřebínek, má-li nějaký, jestli ti je nekoupím!