Rav Jehuda řekl: Ulička, v níž nezřídili společenství (šituf) – upravili-li ji bočním sloupkem, kdo do ní hází, je vinen; upravili-li ji trámem, kdo do ní hází, je osvobozen.
אמר רב יהודה מבוי שלא נשתתפו בו הכשירו בלחי הזורק לתוכו חייב הכשירו בקורה הזורק לתוכו פטור
Rav Šešet to napadl: Důvod je, že v ní nezřídili společenství; kdyby v ní zřídili společenství, byl by vinen, i kdyby ji upravili trámem? Což tento bochník z ní činí soukromý prostor, nebo veřejné prostranství?
מתקיף לה רב ששת טעמא דלא נשתתפו בו הא נשתתפו בו אפילו הכשירו בקורה נמי חייב וכי ככר זו עשה אותו רשות היחיד או רשות הרבים
Nýbrž bylo-li to řečeno, bylo to řečeno takto: Rav Jehuda řekl: Ulička, která není způsobilá ke společenství – upravili-li ji bočním sloupkem, kdo do ní hází, je vinen; upravili-li ji trámem, kdo do ní hází, je osvobozen.
אלא אי איתמר הכי איתמר אמר רב יהודה מבוי שאינו ראוי לשיתוף הכשירו בלחי הזורק לתוכו חייב הכשירו בקורה הזורק לתוכו פטור
Z toho vidíme, že zastává názor, že boční sloupek [slouží] jako přepážka a trám jako znamení. A tak také řekl Raba: Boční sloupek [slouží] jako přepážka a trám jako znamení. A Rava řekl: Jedno i druhé [slouží] jako znamení.
אלמא קסבר לחי משום מחיצה וקורה משום היכר וכן אמר רבה לחי משום מחיצה וקורה משום היכר ורבא אמר אחד זה ואחד זה משום היכר
Takto to míní: [Ulička, která] potřebuje jen boční sloupek – kdo do ní hází, je vinen; [potřebuje-li] boční sloupek a ještě něco, kdo do ní hází, je osvobozen.
הכי קאמר אינו צריך אלא לחי הזורק לתוכו חייב לחי ודבר אחר הזורק לתוכו פטור
Namítl mu: Víc než to řekl rabi Jehuda: Kdo má dva domy na dvou stranách veřejného prostranství, udělá boční sloupek tady a boční sloupek tam, nebo trám tady a trám tam, a [smí] přenášet uprostřed.
איתיביה יתר על כן אמר רבי יהודה מי שיש לו שני בתים בשני צידי רשות הרבים עושה לחי מכאן ולחי מכאן או קורה מכאן וקורה מכאן ונושא ונותן באמצע
Rav Jehuda řekl ve jménu Rava: Ulička, jejíž délka je rovna její šířce, se nestává dovolenou nepatrným bočním sloupkem. Rav Chija bar Aši řekl ve jménu Rava: Ulička, jejíž délka je rovna její šířce, se nestává dovolenou trámem [širokým] dlaň.
אמר רב יהודה אמר רב מבוי שארכו כרחבו אינו ניתר בלחי משהו אמר רב חייא בר אשי אמר רב מבוי שארכו כרחבו אינו ניתר בקורה טפח
Rabi Zera řekl: Jak přesný je výrok starců! Protože její délka je rovna její šířce, je to dvůr, a dvůr se nestává dovoleným bočním sloupkem a trámem, nýbrž [jen] pásem čtyř [dlaní].
אמר רבי זירא כמה מכוונן שמעתא דסבי כיון דארכו כרחבו הוה ליה חצר וחצר אינה ניתרת בלחי וקורה אלא בפס ארבעה
Rav Nachman řekl: Máme za to [z tradice]: Která ulička se stává dovolenou bočním sloupkem a trámem? Každá, jejíž délka je větší než její šířka a do níž se otvírají domy a dvory. A který dvůr se nestává dovoleným bočním sloupkem a trámem, nýbrž [jen] pásem čtyř [dlaní]? Každý, který je čtvercový.
אמר רב נחמן נקטינן איזהו מבוי שניתר בלחי וקורה כל שארכו יתר על רחבו ובתים וחצרות פתוחים לתוכו ואיזו היא חצר שאינה ניתרת בלחי וקורה אלא בפס ארבעה כל שמרובעת
Čtvercový ano, kruhový ne? Takto to míní: Je-li jeho délka větší než jeho šířka, je to ulička, a uličce stačí boční sloupek a trám; a není-li, je to dvůr.
מרובעת אין עגולה לא הכי קאמר אי ארכה יתר על רחבה הוה ליה מבוי ומבוי בלחי וקורה סגיא ואי לא הוה לה חצר
Originál: Eruvin 12b na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.