Eruvin 16a עירובין

korýtky, pytli, rákosím či stébly – smí se uvnitř přenášet, pokud mezi velbloudem a velbloudem není plná [šíře] velblouda, mezi sedlem a sedlem plná [šíře] sedla a mezi korýtkem a korýtkem plná [šíře] korýtka.

I zde, když [je lze] vsunout a vysunout.

Pojď a slyš: Shledáš tedy, že u přepážek platí tři míry: U všeho, co je [širší] méně než tři [dlaně], je třeba, aby mezi jedním a druhým nebyly tři [dlaně], aby kůzle nemohlo proskočit střemhlav.

U všeho, co má tři [dlaně] a od tří do čtyř, je třeba, aby mezi jedním a druhým nebyla jeho plná [šíře], aby otevřené nebylo jako stojící; a je-li otevřeného víc než stojícího, je i naproti stojícímu zakázáno.

U všeho, co má čtyři [dlaně] a od čtyř [dlaní] do deseti loket, je třeba, aby mezi jedním a druhým nebyla jeho plná [šíře], aby otevřené nebylo jako stojící; a je-li otevřené jako stojící – naproti stojícímu je to dovoleno, naproti otevřenému zakázáno; a je-li stojícího víc než otevřeného, je i naproti otevřenému dovoleno.

Je-li proraženo víc než deset [loket], je to zakázáno. Byly-li tam zapíchnuté rákosy a udělá nad nimi nahoře rám, je to dovoleno i [při mezeře] větší než deset.

Každopádně se v první části učí: od tří do čtyř, pokud mezi jedním a druhým není jeho plná [šíře] – vyvrácení Rava Papy!

Rav Papa ti odpoví: Co je „jeho plná [šíře]“? [Tak, že jej lze] vsunout a vysunout.

Tak je to také rozumné, protože se učí: „je-li otevřeného víc než stojícího, je i naproti stojícímu zakázáno“ – tedy [je-li ho stejně] jako stojícího, je to dovoleno. Vyvoď z toho.

Řekněme, že je to vyvrácení Rava Huny, syna Rava Jehošuy? On ti odpoví: A podle tvého důvodu – řekni závěrečnou část: „je-li stojícího víc než otevřeného, je i naproti otevřenému dovoleno“ – tedy [je-li ho stejně] jako otevřeného, je to zakázáno!

Závěrečná část je obtížná pro Rava Papu, první část je obtížná pro Rava Hunu, syna Rava Jehošuy.

Závěrečná část pro Rava Papu obtížná není: Protože [tanaj] učil v první části „otevřeného víc než stojícího“, učil v závěrečné části „stojícího víc než otevřeného“.

První část pro Rava Hunu, syna Rava Jehošuy, obtížná není: Protože chtěl učit v závěrečné části „stojícího víc než otevřeného“, učil v první části „otevřeného víc než stojícího“.

Podle Rava Papy je to v pořádku – proto je nespojuje a učí je [zvlášť].

Ale podle Rava Huny, syna Rava Jehošuy, ať je spojí a učí je [společně]: U všeho, co je [širší] méně než tři a tři [dlaně], je třeba, aby mezi jedním a druhým nebyly tři [dlaně]!

Protože důvod neplatnosti v první části není podobný důvodu neplatnosti v závěrečné části: důvod neplatnosti v první části je, aby kůzle nemohlo proskočit naráz; důvod neplatnosti v závěrečné části je, aby otevřené nebylo jako stojící.

„Méně než tři“ – kdo [je autorem]? Jsou to rabíni, kteří říkají: [Při mezeře] menší než tři [dlaně] říkáme lavud [= považuje se za spojené]; [při] třech neříkáme lavud.

Řekni závěrečnou část: „U všeho, co má tři [dlaně] a od tří do čtyř“