Talmud česky

Eruvin 15b עירובין

Babylonský talmud · Moed – Svátky · list 15b · 22 segmentů

Struktura debaty:Mišna 1Baraita 2Otázka 3Důkaz 2 Rozpoznáno automaticky podle úvodních formulí. Podtržené pojmy a jména otevřou vysvětlivku.
1
A rabi Meir [jej] prohlašuje za čistý a píší se na něj rozlukové listy žen; a rabi Josi Galilejský [to] prohlašuje za neplatné.
ור' מאיר מטהר וכותבין עליו גיטי נשים ור' יוסי הגלילי פוסל:
2
GEMARA: Učí se [v baraitě]: Rabi Meir říká: Ze žádné věci, v níž je duch života, se nedělá ani stěna suky, ani boční kůl (lechi) pro uličku, ani ohradní sloupky kolem studní, ani kryt hrobu. Jménem rabiho Josiho Galilejského řekli: Ani se na ni nepíší rozlukové listy žen.
גמ׳ תניא ר' מאיר אומר כל דבר שיש בו רוח חיים אין עושין אותו לא דופן לסוכה ולא לחי למבוי לא פסין לביראות ולא גולל לקבר משום רבי יוסי הגלילי אמרו אף אין כותבין עליו גיטי נשים
3
Jaký je důvod rabiho Josiho Galilejského? Jak se učí: „Listinu“ (Dt 24,1) – mám jen listinu; odkud [víme], že se zahrnuje cokoli? Verš praví: „a napíše jí“ (Dt 24,1) – na cokoli. Je-li tomu tak, proč verš praví „listinu“? Aby ti řekl: Jako listina je věc, v níž není duch života a není to pokrm, tak i cokoli, v čem není duch života a není to pokrm.
מאי טעמא דרבי יוסי הגלילי דתניא (דברים כד, א) ספר אין לי אלא ספר מניין לרבות כל דבר ת"ל (דברים כד, א) וכתב לה מכל מקום אם כן מה ת"ל ספר לומר לך מה ספר דבר שאין בו רוח חיים ואינו אוכל אף כל דבר שאין בו רוח חיים ואינו אוכל
4
A rabíni? Copak je psáno „na listinu“? Je psáno „listinu“ – to jen přichází [naučit, že rozluka spočívá] ve vylíčení věcí.
ורבנן מי כתיב בספר ספר כתיב לספירות דברים בעלמא הוא דאתא
5
A rabíni – co vykládají z onoho „a napíše jí“? To potřebují k tomu, že [žena] je rozvedena písemností, ale není rozvedena penězi. Mohlo by tě napadnout říci: Protože je odchod přirovnán k [uzavření] svazku – jako svazek [se uzavírá] penězi, tak i odchod penězi; [proto] nás to učí.
ורבנן האי וכתב לה מאי דרשי ביה ההוא מבעי ליה בכתיבה מתגרשת ואינה מתגרשת בכסף סלקא דעתך אמינא הואיל ואיתקש יציאה להויה מה הויה בכסף אף יציאה בכסף קמ"ל
6
A rabi Josi Galilejský – odkud má tuto úvahu? Vyvozuje ji ze [slov] „list rozluky“: list ji odděluje, a nic jiného ji neodděluje.
ור' יוסי הגלילי האי סברא מנא ליה נפקא ליה מספר כריתות ספר כורתה ואין דבר אחר כורתה
7
A rabíni? Toto „list rozluky“ potřebují pro věc, která [úplně] odděluje mezi ním a jí, jak se učí: „Hle, toto je tvůj rozlukový list pod podmínkou, že nebudeš pít víno“, „pod podmínkou, že nepůjdeš do domu svého otce navždy“ – to není oddělení; „po celých třicet dní“ – to je oddělení.
ורבנן האי ספר כריתות מיבעי ליה לדבר הכורת בינו לבינה לכדתניא הרי זה גיטך על מנת שלא תשתי יין על מנת שלא תלכי לבית אביך לעולם אין זה כריתות כל שלשים יום הרי זה כריתות
8
A rabi Josi Galilejský to vyvozuje z [dvojího výrazu] karat kritut – „oddělit oddělení“.
ורבי יוסי הגלילי נפקא ליה מכרת כריתות
9
A rabíni [dvojí výraz] karat kritut nevykládají.
ורבנן כרת כריתות לא דרשי:
10
MIŠNA: Karavana, která se utábořila v údolí a obklopila se zvířecími postroji – smí se uvnitř přenášet, pokud je ohrada vysoká deset dlaní a mezer není víc než zástavby.
מתני׳ שיירא שחנתה בבקעה והקיפוה כלי בהמה מטלטלין בתוכה ובלבד שיהא גדר גבוה עשרה טפחים ולא יהו פירצות יתרות על הבנין
11
Každá mezera, která je [široká] asi deset loket, je dovolena, protože je jako vchod; je-li větší, je to zakázáno.
כל פירצה שהיא כעשר אמות מותרת מפני שהיא כפתח יתר מכאן אסור:
12
GEMARA: Bylo řečeno: [Je-li] otevřené [stejné] jako stojící – Rav Papa řekl: Je to dovoleno; Rav Huna, syn Rava Jehošuy, řekl: Je to zakázáno.
גמ׳ איתמר פרוץ כעומד רב פפא אמר מותר רב הונא בריה דרב יהושע אמר אסור
13
Rav Papa řekl: Je to dovoleno – tak naučil Milosrdný Mojžíše: Neotvírej větší část. Rav Huna, syn Rava Jehošuy, řekl: Je to zakázáno – tak naučil Milosrdný Mojžíše: Ohraď větší část.
רב פפא אמר מותר הכי אגמריה רחמנא למשה לא תפרוץ רובה רב הונא בריה דרב יהושע אמר אסור הכי אגמריה רחמנא למשה גדור רובה
14
Učili jsme se: „a mezer není víc než zástavby“ – tedy [jsou-li] jako zástavba, je to dovoleno.
תנן ולא יהו פירצות יתרות על הבנין הא כבנין מותר
15
Neříkej: tedy jako zástavba, je to dovoleno, nýbrž řekni: je-li zástavby víc než mezer, je to dovoleno.
לא תימא הא כבנין מותר אלא אימא אם בנין יתר על הפירצה מותר
16
Ale [je-li jich stejně] jako zástavby, co? Zakázáno? Je-li tomu tak, ať se učí: ať nejsou mezery jako zástavba! Je to obtížné.
אבל כבנין מאי אסור אי הכי ליתני לא יהו פירצות כבנין קשיא
17
Pojď a slyš: Kdo zastřeší svou suku rožni nebo podélnými prkny lůžka – je-li mezi nimi mezera jako ony samy, je platná.
ת"ש המקרה סוכתו בשפודין או בארוכות המטה אם יש ריוח ביניהן כמותן כשירה
18
Čím se tu zabýváme? Když [je lze] vsunout a vysunout [tj. mezera je o něco větší].
הכא במאי עסקינן כשנכנס ויוצא
19
Ale copak je možné přesně vyměřit?
והא אפשר לצמצם
20
Rabi Ami řekl: [Jde o případ], kdy přidá [navíc].
אמר רבי אמי במעדיף
21
Rava řekl: Jestliže byly položeny podélně, položí je příčně; [jestliže] příčně, položí je podélně.
רבא אמר אם היו נתונין ערב נותנו שתי שתי נותנו ערב
22
Pojď a slyš: Karavana, která se utábořila v údolí a obklopila se velbloudy, sedly,
ת"ש שיירא שחנתה בבקעה והקיפוה בגמלין באוכפות

Originál: Eruvin 15b na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.

Nahlásit chybu nebo navrhnout opravu

Tlačítko otevře váš e-mailový program s předvyplněnou zprávou na adresu [email protected]. Když se nic neotevře, zkopírujte text a pošlete ho ručně.

Otevřít v e-mailu