Eruvin 29a עירובין

To [platí], když je napůl uvařená.

Někteří říkají: Rav Hamnuna řekl: Ze syrové řepy se eruv dělat nesmí, neboť Rav Chisda řekl: Syrová řepa zabije živého člověka. – Ale vždyť vidíme, že ji [lidé] jedí a neumírají! – Tam [jde] o napůl uvařenou.

Rav Chisda řekl: Pokrm z řepy je prospěšný srdci, dobrý pro oči a tím spíše pro vnitřnosti. Abaje řekl: To jen tehdy, když stojí na plotně a dělá „tuch tuch“ [tj. dlouho probublává].

Rava řekl: Hle, jsem jako Ben Azaj na tržištích Tiberiady. Jeden z učenců řekl Ravovi: Kolik jablek [je třeba na eruv]? Řekl mu: Což se smí dělat eruv z jablek?

A ne? Vždyť jsme se učili [v mišně]: Všechny pokrmy se spojují, aby učinily tělo nezpůsobilým, [v množství] půl prasu; a [v množství] jídla na dvě hostiny pro eruv; a [v množství] vejce, aby byly nečisté nečistotou pokrmů.

A jaká je to námitka? Řekneš-li, že proto, že se učí „všechny pokrmy“, a tyto [jablka] jsou k jídlu – vždyť rabi Jochanan řekl: Z obecných pravidel se nelze učit, a to ani tam, kde je řečeno „kromě“.

Nýbrž proto, že se učí „a jídlo na dvě hostiny pro eruv a vejce, aby byly nečisté nečistotou pokrmů“, a i tyto [jablka] mohou být nečisté nečistotou pokrmů.

A kolik? Rav Nachman řekl: jablka v [množství] kav.

Namítá se: Rabi Šimon ben Elazar říká: ukla koření, litra zeleniny, deset ořechů, pět broskví, dvě granátová jablka a jeden etrog. A Gursak bar Darej řekl jménem Rava Menašji bar Šeguvliho jménem Rava: a tak i pro eruv. Ať jsou tedy i tyto [jablka] jako broskve!

Tyto jsou vzácné, a tamty vzácné nejsou.

Rav Josef řekl: Ať Ravu Menašjovi bar Šeguvlimu jeho Pán odpustí! Já jsem mu to řekl k mišně, a on to řekl k baraitě. Neboť jsme se učili [v mišně]: Chudému na mlatu se nedává méně než půl kav pšenice a kav ječmene; rabi Meir říká: půl kav ječmene; kav a půl špaldy a kav sušených fíků nebo mina fíkového koláče; rabi Akiva říká: pras; půl log vína, rabi Akiva říká: čtvrt [log]; a čtvrt [log] oleje, rabi Akiva říká: osminu; a [ze] všech ostatních plodů, řekl Aba Šaul: tolik, aby je prodal a koupil za ně jídlo na dvě hostiny. A Rav řekl: a tak i pro eruv.

A v čem je tato [mišna] silnější než tamta [baraita]? Řekneš-li, že proto, že se v tamté učí koření a koření není k jídlu – což se zde neučí pšenice a ječmen, které také nejsou k jídlu [tak, jak jsou]?

Nýbrž proto, že se učí „půl log vína“, a Rav řekl: Eruv se smí dělat ze dvou čtvrtek [log] vína. Z toho, že je potřeba tolik, vyplývá, že když Rav řekl „a tak i pro eruv“, řekl to k této mišně. Vyplývá to.

Mistr řekl: „A jídlo na dvě hostiny pro eruv.“ Rav Josef se domníval, že je třeba, aby byla jedna hostina z tohoto a jedna hostina z onoho. Raba mu řekl: I [když jsou smíšeny] napůl, z třetiny či ze čtvrtiny.

Vraťme se k samotnému [výroku]: Rav řekl: Eruv se smí dělat ze dvou čtvrtek [log] vína. A je potřeba tolik? Vždyť se učí v baraitě: Rabi Šimon ben Elazar říká: víno – tolik, aby se s ním jedlo; ocet – tolik, aby se do něj namáčelo; olivy a cibule – tolik, aby se z nich jedly dvě hostiny.

Tam [jde] o vařené víno.

Mistr řekl: „Ocet – tolik, aby se do něj namáčelo.“ Rav Gidel řekl jménem Rava: tolik, aby se do něj namáčelo jídlo na dvě hostiny zeleniny. Někteří říkají: Rav Gidel řekl jménem Rava: [pro] zeleninu, která se sní během dvou hostin.

Mistr řekl: „Olivy a cibule – tolik, aby se z nich jedlo jídlo na dvě hostiny.“ A z cibulí se smí dělat eruv? Vždyť se učí v baraitě: Rabi Šimon ben Elazar řekl: Jednou rabi Meir trávil Šabat v Ardiskě a přišel před něj jeden člověk. Řekl mu: Rabi, udělal jsem eruv z cibulí do Tivin. A rabi Meir mu ponechal [jen] jeho čtyři lokte.

To není potíž: tamto [se týká] listů, toto hlíz. Neboť se učí v baraitě: Kdo snědl cibuli a ráno zemřel, neříká se, na co zemřel. A Šmuel řekl: To se učilo jen o listech, ale v hlízách pro nás nic [nebezpečného] není. A ani o listech jsme to neřekli, leda