Eruvin 29b עירובין

když nevytvořily cibulku; ale když vytvořily cibulku, nic [nebezpečného] v nich pro nás není.

Rav Papa řekl: Řekli jsme to jen tehdy, když nepil pivo; ale když pil pivo, nic [nebezpečného] v tom pro nás není.

Rabanan učili: Člověk ať nejí cibuli kvůli hadovi, který je v ní. A stalo se, že rabi Chanina snědl půl cibule a polovinu hada, který je v ní, onemocněl a byl blízko smrti. Jeho druhové za něj prosili o slitování a uzdravil se, protože doba ho potřebovala.

Rabi Zera řekl jménem Šmuela: Z piva se smí dělat eruv a činí mikve nezpůsobilou [v množství] tří log. Rav Kahana namítl: To je přece zřejmé! Jaký je rozdíl mezi tímto a barvířskou vodou? Neboť jsme se učili [v mišně]: Rabi Josi říká: Barvířská voda činí mikve nezpůsobilou [v množství] tří log. – Říkají: Tam se tomu říká barvířská voda, zde se tomu říká pivo.

A z kolika se dělá eruv? Rav Acha, syn Rava Josefa, se před Ravem Josefem domníval, že ze dvou čtvrtek [log] piva, jak jsme se učili [v mišně]: Kdo vynáší víno, [je vinen při množství] dost na smíchání poháru. A k tomu se učilo: dost na smíchání pěkného poháru. Co je pěkný pohár? Pohár požehnání. A Rav Nachman řekl jménem Raby bar Avuhy: Pohár požehnání musí obsahovat čtvrtinu čtvrtky [log], aby se smíchal a dosáhl čtvrtky; a podle Ravy, neboť Rava řekl: Žádné víno, které nesnese na jeden [díl] tři [díly] vody, není víno.

A v závěru se učí: a všech ostatních nápojů čtvrtka a všech splašků čtvrtka. Z toho, že tam [je poměr] jeden ku čtyřem, i zde [u piva] je jeden ku čtyřem.

Ale tak to není: tam méně než to nemá význam; ale zde ne, neboť lidé obvykle pijí pohár ráno a pohár večer a spoléhají se na ně.

Kolik datlí? Rav Josef řekl: datle v [množství] kav. Rav Josef řekl: Odkud to říkám? Neboť se učí v baraitě: Kdo snědl sušené fíky a zaplatil datlemi, ať na něj přijde požehnání.

Jak si to představit? Řekneš-li, že podle ceny – že snědl od něj za zuz a zaplatil mu za zuz – co [znamená] „ať na něj přijde požehnání“? Snědl za zuz a platí za zuz! Nýbrž zda ne podle míry: snědl od něj grivu sušených fíků, která má cenu zuzu, a platí mu grivu datlí, která má cenu čtyř; a učí se „ať na něj přijde požehnání“. Vidíme tedy, že datle mají větší hodnotu.

Abaje mu řekl: Ve skutečnosti snědl od něj za zuz a platí za zuz. A co [znamená] „ať na něj přijde požehnání“? Že snědl od něj něco, o co kupci nestojí, a platí mu něčím, o co kupci stojí.

Šetita [moučná kaše]: Rav Acha bar Pinchas řekl: dva kisanské bochníky. Abaje řekl: dva pumbeditské bochníky.

Abaje řekl: Má pěstounka mi řekla: Tyto kisanské [koláče] prospívají srdci a zahánějí starosti.

A Abaje řekl: Má pěstounka mi řekla: Kdo má slabost srdce, ať vezme maso z pravé kýty berana a vezme kravský trus z měsíce nisanu, a není-li kravský trus, ať vezme vrbové proutí; a ať je [maso] opeče, sní a zapije ředěným vínem.

Rav Jehuda řekl jménem Šmuela: Všechno, co je přílohou – tolik, aby se s tím jedlo; všechno, co není přílohou – tolik, aby se z toho jedlo; syrové maso – tolik, aby se z něj jedlo. Pečené maso: Raba řekl: tolik, aby se s ním jedlo; a Rav Josef řekl: tolik, aby se z něj jedlo.

Rav Josef řekl: Odkud to říkám? Neboť tito Peršané jedí pečeni bez chleba. Abaje mu řekl: A jsou snad Peršané většinou světa? Vždyť jsme se učili [v mišně]: Šaty chudých pro chudé, šaty bohatých pro bohaté –