A přesto se rabi Josi domnívá, [že] neplatí zpětné vyjasnění? Vždyť se učí v baraitě: Am ha-arec, který řekl chaverovi: „Kup mi jeden svazek zeleniny nebo jeden bochník“, [chaver] nemusí desátkovat – to jsou slova rabiho Josiho.
ואכתי סבר ר' יוסי אין ברירה והתניא עם הארץ שאמר לחבר קח לי אגודה אחת של ירק או גלוסקא אחת אינו צריך לעשר דברי רבי יוסי
Tato se jistě učí obráceně, neboť se v závěru učí: A rabi Josi souhlasí, [že] kdo řekne: „Desátek, který mám ve svém domě, ať je vykoupen na novou sela, která mi přijde do ruky z měšce“, vykoupil. Z toho, že zde říká „vykoupil“, plyne, že tam nevykoupil.
הא ודאי איפכא תניא דקתני סיפא ומודה רבי יוסי באומר מעשר שיש לי בתוך ביתי יהא מחולל על סלע חדשה שתעלה בידי מן הכיס שחילל מדקאמר הכא שחילל מכלל דהתם לא חילל
Jak si tuto novou sela představit? Jsou-li tam dvě [nebo] tři, takže platí zpětné vyjasnění – to je totéž co první [případ]. Nýbrž je-li tam jen jedna, co [znamená] „přijde“?
האי סלע חדשה ה"ד אי דאיכא תרתי תלת דיש ברירה היינו קמייתא אלא דליכא אלא חדא מאי תעלה
Rava řekl Ravu Nachmanovi: Kdo je ten tana, který nezastává zpětné vyjasnění ani v [záležitostech] od rabanan? Neboť se učí v baraitě: Řekl-li pěti [lidem]: „Hle, dělám eruv pro toho z vás, pro koho budu chtít; budu-li chtít, ať jde, nebudu-li chtít, ať nejde“ – chtěl-li ještě za dne, jeho eruv je eruvem; poté, co se setmělo, jeho eruv není eruvem.
א"ל רבא לרב נחמן מאן האי תנא דאפילו בדרבנן לית ליה ברירה דתניא אמר לחמשה הריני מערב על איזה מכם שארצה רציתי ילך לא רציתי לא ילך רצה מבעו"י עירובו עירוב משחשיכה אין עירובו עירוב
Rav Josef řekl: Tanaity jsi vzal ze světa? Je to [spor] tanaitů, neboť se učí v baraitě: [Řekl-li:] „Hle, dělám eruv na Šabaty celého roku; budu-li chtít, půjdu, nebudu-li chtít, nepůjdu“ – chtěl-li ještě za dne, jeho eruv je eruvem; poté, co se setmělo – rabi Šimon říká: jeho eruv je eruvem; a mudrci říkají: jeho eruv není eruvem.
רב יוסף אמר תנאי שקלת מעלמא תנאי היא דתניא הריני מערב לשבתות של כל השנה רציתי אלך לא רציתי לא אלך רצה מבעוד יום עירובו עירוב משחשיכה רבי שמעון אומר עירובו עירוב וחכמים אומרים אין עירובו עירוב
Rav Josef se domnívá: Kdo zastává zpětné vyjasnění, zastává je jak v [záležitostech] z Tóry, tak v [záležitostech] od rabanan; a kdo nezastává zpětné vyjasnění, nezastává je ani v [záležitostech] z Tóry, ani v [záležitostech] od rabanan.
Abaje mu řekl: Nyní tedy, měl-li před sebou dvě granátová jablka [ve stavu] tevel a řekl: „Jestliže dnes bude pršet, ať je toto trumou za tamto; a jestliže dnes nebude pršet, ať je tamto trumou za toto“ – i zde, ať bude pršet, či nebude pršet, v jeho slovech nic není?
א"ל אביי אלא מעתה היו לפניו שני רמונים של טבל ואמר אם ירדו גשמים היום יהא זה תרומה על זה ואם לא ירדו גשמים היום יהא זה תרומה על זה ה"נ בין ירדו בין לא ירדו דאין בדבריו כלום
A kdybys řekl, že tomu tak je – vždyť jsme se učili [v mišně]: „Truma této hromady a její desátky [jsou] v ní, a truma desátku této [hromady je] v ní“ – rabi Šimon říká: Dal [jim] jméno.
וכ"ת הכי נמי והתנן תרומת הכרי הזה ומעשרותיו בתוכו ותרומת מעשר זה בתוכו ר"ש אומר קרא השם
A chceš-li, řekni: [Je to], jak se učí důvod: Řekli rabimu Meirovi: Což nesouhlasíš, že by se mohl měch protrhnout, a ukázalo by se, že tento pil zpětně tevel? Řekl jim: Až se protrhne.
ואב"א כדקתני טעמא אמרו לו לר"מ אי אתה מודה שמא יבקע הנוד ונמצא זה שותה טבלים למפרע אמר להן לכשיבקע
Takto mu říkají: Podle nás potřebujeme „prvotinu“, jejíž zbytek je rozpoznatelný; podle tebe –
הכי קאמרי ליה לדידן בעינן ראשית ששיריה ניכרין לדידך
Originál: Eruvin 37b na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.