Eruvin 37b עירובין

buď při koupi majiteli, nebo při úkonu kohena.

A přesto se rabi Josi domnívá, [že] neplatí zpětné vyjasnění? Vždyť se učí v baraitě: Am ha-arec, který řekl chaverovi: „Kup mi jeden svazek zeleniny nebo jeden bochník“, [chaver] nemusí desátkovat – to jsou slova rabiho Josiho.

A mudrci říkají: Musí desátkovat. – Obrať to.

Pojď a slyš: Kdo řekne: „Desátek, který mám ve svém domě, ať je vykoupen na sela, která mi přijde do ruky z měšce“ – rabi Josi říká: Je vykoupen.

Obrať to: řekni, rabi Josi říká: Nevykoupil. – A co jsi viděl, že obracíš dvě [baraity] kvůli jedné? Obrať jednu kvůli dvěma!

Tato se jistě učí obráceně, neboť se v závěru učí: A rabi Josi souhlasí, [že] kdo řekne: „Desátek, který mám ve svém domě, ať je vykoupen na novou sela, která mi přijde do ruky z měšce“, vykoupil. Z toho, že zde říká „vykoupil“, plyne, že tam nevykoupil.

Jak si tuto novou sela představit? Jsou-li tam dvě [nebo] tři, takže platí zpětné vyjasnění – to je totéž co první [případ]. Nýbrž je-li tam jen jedna, co [znamená] „přijde“?

Protože se v začátku učí „přijde“, učí se i v závěru „přijde“.

Rava řekl Ravu Nachmanovi: Kdo je ten tana, který nezastává zpětné vyjasnění ani v [záležitostech] od rabanan? Neboť se učí v baraitě: Řekl-li pěti [lidem]: „Hle, dělám eruv pro toho z vás, pro koho budu chtít; budu-li chtít, ať jde, nebudu-li chtít, ať nejde“ – chtěl-li ještě za dne, jeho eruv je eruvem; poté, co se setmělo, jeho eruv není eruvem.

Zmlkl a neřekl mu nic. – Ať mu řekne: To je tana z domu Aja! – Neslyšel to.

Rav Josef řekl: Tanaity jsi vzal ze světa? Je to [spor] tanaitů, neboť se učí v baraitě: [Řekl-li:] „Hle, dělám eruv na Šabaty celého roku; budu-li chtít, půjdu, nebudu-li chtít, nepůjdu“ – chtěl-li ještě za dne, jeho eruv je eruvem; poté, co se setmělo – rabi Šimon říká: jeho eruv je eruvem; a mudrci říkají: jeho eruv není eruvem.

Ale vždyť jsme slyšeli, že rabi Šimon nezastává zpětné vyjasnění! [Názor] rabiho Šimona odporuje [jinému názoru] rabiho Šimona! Nýbrž obrať to.

V čem je těžkost? Snad rabi Šimon nezastává zpětné vyjasnění v [záležitostech] z Tóry, ale v [záležitostech] od rabanan je zastává!

Rav Josef se domnívá: Kdo zastává zpětné vyjasnění, zastává je jak v [záležitostech] z Tóry, tak v [záležitostech] od rabanan; a kdo nezastává zpětné vyjasnění, nezastává je ani v [záležitostech] z Tóry, ani v [záležitostech] od rabanan.

Rava řekl: Tam je to jiné, neboť potřebujeme „prvotinu“, jejíž zbytek je rozpoznatelný.

Abaje mu řekl: Nyní tedy, měl-li před sebou dvě granátová jablka [ve stavu] tevel a řekl: „Jestliže dnes bude pršet, ať je toto trumou za tamto; a jestliže dnes nebude pršet, ať je tamto trumou za toto“ – i zde, ať bude pršet, či nebude pršet, v jeho slovech nic není?

A kdybys řekl, že tomu tak je – vždyť jsme se učili [v mišně]: „Truma této hromady a její desátky [jsou] v ní, a truma desátku této [hromady je] v ní“ – rabi Šimon říká: Dal [jim] jméno.

Tam je to jiné, neboť jsou tam okraje [hromady].

A chceš-li, řekni: [Je to], jak se učí důvod: Řekli rabimu Meirovi: Což nesouhlasíš, že by se mohl měch protrhnout, a ukázalo by se, že tento pil zpětně tevel? Řekl jim: Až se protrhne.

A podle toho, co nás původně napadlo, že potřebujeme „prvotinu“, jejíž zbytek je rozpoznatelný – co mu říkají?

Takto mu říkají: Podle nás potřebujeme „prvotinu“, jejíž zbytek je rozpoznatelný; podle tebe –