Talmud česky

Eruvin 45a עירובין

Babylonský talmud · Moed – Svátky · list 45a · 27 segmentů

Struktura debaty:Mišna 2Baraita 2Otázka 1Příběh 1 Rozpoznáno automaticky podle úvodních formulí. Podtržené pojmy a jména otevřou vysvětlivku.
1
Vždyť se učí v Mišně: Rabi Eliezer říká: [Je-li mimo hranici o] dva [lokte], smí vejít; [o] tři, nesmí vejít. Zda ne: rabi Eliezer [je zde] podle svého názoru, neboť říká: A on je uprostřed nich,
והתנן ר"א אומר שתים יכנס ג' לא יכנס מאי לאו רבי אליעזר לטעמיה דאמר והוא באמצען
2
a čtyři lokte, které mu mudrci dali, se považují za pohlcené [v hranici města], a říká: smí vejít. Z toho plyne, že pohlcení hranic má význam!
וארבע אמות דיהבו ליה רבנן כמאן דמיבלען דמו וקאמר יכנס אלמא הבלעת תחומין מילתא היא
3
Raba bar bar Chana řekl Abajemu: A z [názoru] rabiho Eliezera namítáš pánovi? Řekl mu: Ano, neboť jsem slyšel od pána, že mudrci se s rabim Eliezerem přou jen o věc dobrovolnou, avšak o věc přikázání s ním souhlasí.
א"ל רבה בר בר חנה לאביי ומדר"א קמותבת ליה למר אמר ליה אין דשמיע לי מיניה דמר עד כאן לא פליגי רבנן עליה דר"א אלא לדבר הרשות אבל לדבר מצוה מודו ליה:
4
A všichni, kdo vycházejí zachraňovat, se smějí vrátit na své místo. I když je to daleko? Vždyť jsi v první části řekl: dva tisíce loket a nic víc!
וכל היוצאין להציל חוזרין למקומן: ואפי' טובא והא אמרת רישא אלפים אמה ותו לא
5
Rav Jehuda řekl jménem Rava: [Znamená to,] že se smějí vrátit na své místo se zbraněmi. Ale jaká je to námitka? Snad u zachraňování je to jinak!
אמר רב יהודה אמר רב שחוזרין בכלי זיין למקומן ומאי קושיא דילמא להציל שאני
6
Nýbrž je-li tu námitka, je to tato: Neboť se učí v Mišně: Zpočátku se [svědci novoluní] odtamtud celý den nehnuli.
אלא אי קשיא הא קשיא דתנן בראשונה לא היו זזין משם כל היום כולו
7
Raban Gamliel Starší ustanovil, že mají dva tisíce loket na každou stranu. A neřekli to jen o nich, ale i porodní bába, která přichází k porodu, a ten, kdo přichází zachraňovat před vojskem, před řekou, před zřícením a před požárem – ti jsou jako obyvatelé města a mají dva tisíce loket na každou stranu.
התקין ר"ג הזקן שיש להן אלפים אמה לכל רוח ולא אלו בלבד אמרו אלא אפי' חכמה הבאה לילד והבא להציל מן הגייס ומן הנהר ומן המפולת ומן הדליקה הרי הן כאנשי העיר ויש להן אלפים אמה לכל רוח
8
A nic víc? Vždyť jsi řekl: Všichni, kdo vycházejí zachraňovat, se smějí vrátit na své místo, i když je to daleko!
ותו לא והא אמרת כל היוצאין להציל חוזרין למקומן אפילו טובא
9
Rav Jehuda řekl jménem Rava: [Znamená to,] že se smějí vrátit na své místo se zbraněmi, jak se učí v baraitě: Zpočátku nechávali své zbraně v domě, který přiléhal k hradbě.
אמר רב [יהודה אמר רב] שחוזרין בכלי זיין למקומן כדתניא בראשונה היו מניחין כלי זיינן בבית הסמוך לחומה
10
Jednou je nepřátelé poznali a pronásledovali je; vešli, aby si vzali své zbraně, a nepřátelé vešli za nimi. Tlačili se jeden na druhého a pobili se navzájem víc, než kolik jich pobili nepřátelé. V té době ustanovili, že se mají vracet na své místo se svými zbraněmi.
פעם אחת הכירו בהן אויבים ורדפו אחריהם ונכנסו ליטול כלי זיינן ונכנסו אויבים אחריהן דחקו זה את זה והרגו זה את זה יותר ממה שהרגו אויבים באותה שעה התקינו שיהו חוזרין למקומן בכלי זיינן
11
Rav Nachman bar Jicchak řekl: Není tu rozpor: zde, když Izrael zvítězil nad národy světa; zde, když národy světa zvítězily [nad Izraelem].
רב נחמן בר יצחק אמר ל"ק כאן שנצחו ישראל את אומות העולם כאן שנצחו אומות העולם את עצמן
12
Rav Jehuda řekl jménem Rava: Oblehli-li pohané izraelská města, nevychází se proti nim se zbraněmi a neznesvěcuje se kvůli nim Šabat.
אמר רב יהודה אמר רב נכרים שצרו על עיירות ישראל אין יוצאין עליהם בכלי זיינן ואין מחללין עליהן את השבת
13
Tak se také učí v baraitě: Oblehli-li pohané atd. O čem to platí? Když přišli kvůli majetku; avšak přišli-li kvůli životům, vychází se proti nim se zbraněmi a znesvěcuje se kvůli nim Šabat.
תניא נמי הכי נכרים שצרו וכו' במה דברים אמורים כשבאו על עסקי ממון אבל באו על עסקי נפשות יוצאין עליהן בכלי זיינן ומחללין עליהן את השבת
14
A u města blízko hranice [země], i když nepřišli kvůli životům, nýbrž jen kvůli slámě a strništi, vychází se proti nim se zbraněmi a znesvěcuje se kvůli nim Šabat.
ובעיר הסמוכה לספר אפילו לא באו על עסקי נפשות אלא על עסקי תבן וקש יוצאין עליהן בכלי זיינן ומחללין עליהן את השבת
15
Rav Josef bar Minjomi řekl jménem Rava Nachmana: A Babylónie se považuje za město blízko hranice. A myslí se tím Nehardea.
אמר רב יוסף בר מניומי אמר רב נחמן ובבל כעיר הסמוכה לספר דמיא ותרגומא נהרדעא
16
Rabi Dostaj z Biri vykládal: Co znamená, co je psáno: „I oznámili Davidovi: Hle, Pelištejci bojují proti Keile a plení humna“ (1S 23,1)?
דרש רבי דוסתאי דמן בירי מאי דכתיב (שמואל א כג, א) ויגידו לדוד לאמר הנה פלשתים נלחמים בקעילה והמה שוסים את הגרנות
17
Učí se v baraitě: Keila bylo město blízko hranice, a [Pelištejci] přišli jen kvůli slámě a strništi, jak je psáno: „a plení humna“. A je psáno: „I tázal se David Hospodina: Mám jít a pobít tyto Pelištejce? A Hospodin řekl Davidovi: Jdi, pobij Pelištejce a zachraň Keilu“ (1S 23,2).
תנא קעילה עיר הסמוכה לספר היתה והם לא באו אלא על עסקי תבן וקש דכתיב והמה שוסים את הגרנות וכתיב (שמואל א כג, ב) וישאל דוד בה' לאמר האלך והכיתי בפלשתים האלה ויאמר ה' אל דוד לך והכית בפלשתים והושעת את קעילה
18
Nač se tázal? Kdybys řekl, zda je to dovoleno, či zakázáno – vždyť existoval soud Samuela z Rámy!
מאי קמבעיא ליה אילימא אי שרי אי אסור הרי בית דינו של שמואל הרמתי קיים
19
Nýbrž zda uspěje, či neuspěje. I [ze znění] je to patrné, neboť je psáno: „Jdi, pobij Pelištejce a zachraň Keilu.“ Vyvoď z toho [ponaučení].
אלא אי מצלח אי לא מצלח דיקא נמי דכתיב לך והכית בפלשתים והושעת את קעילה ש"מ:
20
MIŠNA: Kdo [o Šabatu] seděl na cestě, vstal a uviděl, že je blízko města – protože to nebyl jeho úmysl, nesmí vejít; to jsou slova rabiho Meira.
מתני׳ מי שישב בדרך ועמד וראה הרי (זה) הוא סמוך לעיר [הואיל] ולא היתה כוונתו לכך לא יכנס דברי רבי מאיר
21
Rabi Jehuda říká: Smí vejít. Rabi Jehuda řekl: Stalo se, že rabi Tarfon vešel, aniž to měl v úmyslu.
ר' יהודה אומר יכנס א"ר יהודה מעשה היה ונכנס רבי טרפון בלא מתכוין:
22
GEMARA: Učí se v baraitě: Rabi Jehuda řekl: Stalo se, že rabi Tarfon šel cestou a setmělo se mu, a přenocoval mimo město. Ráno ho nalezli pastýři dobytka a řekli mu: Rabi, hle, město je před tebou, vejdi. Vešel, usadil se v domě studia a celý den vykládal.
גמ׳ תניא א"ר יהודה מעשה ברבי טרפון שהיה מהלך בדרך וחשכה לו ולן חוץ לעיר לשחרית מצאוהו רועי בקר אמרו לו רבי הרי העיר לפניך הכנס נכנס וישב בבית המדרש ודרש כל היום כולו
23
Řekli mu: Odtud důkaz? Snad to měl v srdci [v úmyslu], anebo byl dům studia pohlcen uvnitř jeho hranice.
(אמרו לו) משם ראייה שמא בלבו היתה או בית המדרש מובלע בתוך תחומו היה:
24
MIŠNA: Kdo spal na cestě a nevěděl, že se setmělo, má dva tisíce loket na každou stranu; to jsou slova rabiho Jochanana ben Nuri.
מתני׳ מי שישן בדרך ולא ידע שחשיכה יש לו אלפים אמה לכל רוח דברי ר' יוחנן בן נורי
25
A mudrci říkají: Má jen čtyři lokte. Rabi Eliezer říká: A on je uprostřed nich.
וחכמים אומרים אין לו אלא ארבע אמות ר"א אומר והוא באמצען
26
Rabi Jehuda říká: Smí jít, na kterou stranu chce. A rabi Jehuda souhlasí, že jakmile si [stranu] vybral, nemůže to změnit.
ר' יהודה אומר לאיזה רוח שירצה ילך ומודה ר' יהודה שאם בירר לו שאינו יכול לחזור בו
27
Byli-li dva a část loket jednoho byla uvnitř loket druhého, smějí [jídlo] přinést a jíst uprostřed,
היו שנים מקצת אמותיו של זה בתוך אמותיו של זה מביאין ואוכלין באמצע

Originál: Eruvin 45a na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.

Nahlásit chybu nebo navrhnout opravu

Tlačítko otevře váš e-mailový program s předvyplněnou zprávou na adresu [email protected]. Když se nic neotevře, zkopírujte text a pošlete ho ručně.

Otevřít v e-mailu