Eruvin 45a עירובין

Vždyť se učí v Mišně: Rabi Eliezer říká: [Je-li mimo hranici o] dva [lokte], smí vejít; [o] tři, nesmí vejít. Zda ne: rabi Eliezer [je zde] podle svého názoru, neboť říká: A on je uprostřed nich,

a čtyři lokte, které mu mudrci dali, se považují za pohlcené [v hranici města], a říká: smí vejít. Z toho plyne, že pohlcení hranic má význam!

Raba bar bar Chana řekl Abajemu: A z [názoru] rabiho Eliezera namítáš pánovi? Řekl mu: Ano, neboť jsem slyšel od pána, že mudrci se s rabim Eliezerem přou jen o věc dobrovolnou, avšak o věc přikázání s ním souhlasí.

A všichni, kdo vycházejí zachraňovat, se smějí vrátit na své místo. I když je to daleko? Vždyť jsi v první části řekl: dva tisíce loket a nic víc!

Rav Jehuda řekl jménem Rava: [Znamená to,] že se smějí vrátit na své místo se zbraněmi. Ale jaká je to námitka? Snad u zachraňování je to jinak!

Nýbrž je-li tu námitka, je to tato: Neboť se učí v Mišně: Zpočátku se [svědci novoluní] odtamtud celý den nehnuli.

Raban Gamliel Starší ustanovil, že mají dva tisíce loket na každou stranu. A neřekli to jen o nich, ale i porodní bába, která přichází k porodu, a ten, kdo přichází zachraňovat před vojskem, před řekou, před zřícením a před požárem – ti jsou jako obyvatelé města a mají dva tisíce loket na každou stranu.

A nic víc? Vždyť jsi řekl: Všichni, kdo vycházejí zachraňovat, se smějí vrátit na své místo, i když je to daleko!

Rav Jehuda řekl jménem Rava: [Znamená to,] že se smějí vrátit na své místo se zbraněmi, jak se učí v baraitě: Zpočátku nechávali své zbraně v domě, který přiléhal k hradbě.

Jednou je nepřátelé poznali a pronásledovali je; vešli, aby si vzali své zbraně, a nepřátelé vešli za nimi. Tlačili se jeden na druhého a pobili se navzájem víc, než kolik jich pobili nepřátelé. V té době ustanovili, že se mají vracet na své místo se svými zbraněmi.

Rav Nachman bar Jicchak řekl: Není tu rozpor: zde, když Izrael zvítězil nad národy světa; zde, když národy světa zvítězily [nad Izraelem].

Rav Jehuda řekl jménem Rava: Oblehli-li pohané izraelská města, nevychází se proti nim se zbraněmi a neznesvěcuje se kvůli nim Šabat.

Tak se také učí v baraitě: Oblehli-li pohané atd. O čem to platí? Když přišli kvůli majetku; avšak přišli-li kvůli životům, vychází se proti nim se zbraněmi a znesvěcuje se kvůli nim Šabat.

A u města blízko hranice [země], i když nepřišli kvůli životům, nýbrž jen kvůli slámě a strništi, vychází se proti nim se zbraněmi a znesvěcuje se kvůli nim Šabat.

Rav Josef bar Minjomi řekl jménem Rava Nachmana: A Babylónie se považuje za město blízko hranice. A myslí se tím Nehardea.

Rabi Dostaj z Biri vykládal: Co znamená, co je psáno: „I oznámili Davidovi: Hle, Pelištejci bojují proti Keile a plení humna“ (1S 23,1)?

Učí se v baraitě: Keila bylo město blízko hranice, a [Pelištejci] přišli jen kvůli slámě a strništi, jak je psáno: „a plení humna“. A je psáno: „I tázal se David Hospodina: Mám jít a pobít tyto Pelištejce? A Hospodin řekl Davidovi: Jdi, pobij Pelištejce a zachraň Keilu“ (1S 23,2).

Nač se tázal? Kdybys řekl, zda je to dovoleno, či zakázáno – vždyť existoval soud Samuela z Rámy!

Nýbrž zda uspěje, či neuspěje. I [ze znění] je to patrné, neboť je psáno: „Jdi, pobij Pelištejce a zachraň Keilu.“ Vyvoď z toho [ponaučení].

MIŠNA: Kdo [o Šabatu] seděl na cestě, vstal a uviděl, že je blízko města – protože to nebyl jeho úmysl, nesmí vejít; to jsou slova rabiho Meira.

Rabi Jehuda říká: Smí vejít. Rabi Jehuda řekl: Stalo se, že rabi Tarfon vešel, aniž to měl v úmyslu.

GEMARA: Učí se v baraitě: Rabi Jehuda řekl: Stalo se, že rabi Tarfon šel cestou a setmělo se mu, a přenocoval mimo město. Ráno ho nalezli pastýři dobytka a řekli mu: Rabi, hle, město je před tebou, vejdi. Vešel, usadil se v domě studia a celý den vykládal.

Řekli mu: Odtud důkaz? Snad to měl v srdci [v úmyslu], anebo byl dům studia pohlcen uvnitř jeho hranice.

MIŠNA: Kdo spal na cestě a nevěděl, že se setmělo, má dva tisíce loket na každou stranu; to jsou slova rabiho Jochanana ben Nuri.

A mudrci říkají: Má jen čtyři lokte. Rabi Eliezer říká: A on je uprostřed nich.

Rabi Jehuda říká: Smí jít, na kterou stranu chce. A rabi Jehuda souhlasí, že jakmile si [stranu] vybral, nemůže to změnit.

Byli-li dva a část loket jednoho byla uvnitř loket druhého, smějí [jídlo] přinést a jíst uprostřed,