Talmud česky

Eruvin 49a עירובין

Babylonský talmud · Moed – Svátky · list 49a · 25 segmentů

1
I toto jsou slova rabiho Šimona; avšak mudrci říkají: Všem třem je to zakázáno.
אף זו דברי ר' שמעון אבל חכמים אומרים שלשתן אסורות
2
Učí se v baraitě podle Rava Jehudy podle Šmuela: Rabi Šimon řekl: Čemu se ta věc podobá? Třem dvorům, které jsou otevřeny jeden do druhého a otevřeny do veřejného prostranství. Zřídily-li dva eruv s prostředním, tento [krajní] přináší ze svého domu a jí [v prostředním], a tamten přináší ze svého domu a jí; tento vrací zbytek do svého domu a tamten vrací zbytek do svého domu.
תניא כוותיה דרב יהודה אליבא דשמואל א"ר שמעון למה הדבר דומה לשלש חצירות הפתוחות זו לזו ופתוחות לרה"ר עירבו שתים עם האמצעית זו מביאה מתוך ביתה ואוכלת וזו מביאה מתוך ביתה ואוכלת זו מחזרת מותרה לתוך ביתה וזו מחזרת מותרה לתוך ביתה
3
Avšak mudrci říkají: Všem třem je to zakázáno.
אבל חכמים אומרים שלשתן אסורות
4
A Šmuel jde podle svého názoru, neboť Šmuel řekl: Dvůr mezi dvěma uličkami – zřídil-li eruv s oběma, je mu to zakázáno s oběma;
ואזדא שמואל לטעמיה דאמר שמואל חצר שבין שני מבואות עירבה עם שניהם אסורה עם שניהם
5
nezřídil-li eruv s oběma, zakazuje [přenášení] oběma.
לא עירבה עם שניהם אוסרת על שניהן
6
Chodil-li [obyvatel dvora] obvykle do jedné a do druhé obvykle nechodil – té, do níž obvykle chodí, je to zakázáno, a té, do níž obvykle nechodí, je to dovoleno.
היתה באחד רגילה ובאחד אינה רגילה זה שרגילה בו אסור וזה שאינה רגילה בו מותר
7
Raba bar Rav Huna řekl: Zřídil-li [dvůr] eruv s tou, do níž obvykle nechodí, je té, do níž obvykle chodí, [přenášení] samo o sobě dovoleno.
אמר רבה בר רב הונא עירבה עם שאינה רגילה בו הותר רגילה לעצמו
8
A Raba bar Rav Huna řekl jménem Šmuela: Jestliže [ulička], do níž obvykle chodí, zřídila eruv sama pro sebe, a ta, do níž obvykle nechodí, nezřídila, a [dvůr] sám nezřídil, přisoudí se [dvůr] k té, do níž obvykle nechodí.
ואמר רבה בר רב הונא אמר שמואל אם עירבה רגילה לעצמו וזה שאינה רגילה בו לא עירב והיא עצמה לא עירבה דוחין אותה אצל שאינה רגילה בו
9
A v takovém případě se vynucuje [ustoupit] od sodomské míry [lakoty].
וכגון זה כופין על מדת סדום
10
Rav Jehuda řekl jménem Šmuela: Kdo lpí na svém [podílu] eruvu, jeho eruv není eruvem. Jaké je jeho jméno? Jeho jméno je eruv [smíšení].
אמר רב יהודה אמר שמואל המקפיד על עירובו אין עירובו עירוב מה שמו עירוב שמו
11
Rabi Chanina řekl: Jeho eruv je eruvem, ale nazývá se [jedním] z lidí z Vardiny [proslulých lakotou].
ר' חנינא אמר עירובו עירוב אלא שנקרא מאנשי ורדינא
12
Rav Jehuda řekl jménem Šmuela: Kdo rozdělí svůj eruv, není to eruv.
אמר רב יהודה אמר שמואל החולק את עירובו אינו עירוב
13
Podle koho? Podle Bejt Šamaj, neboť se učí v baraitě: Pět [lidí], kteří vybrali svůj eruv a uložili jej ve dvou nádobách – Bejt Šamaj říkají: To není eruv; a Bejt Hilel říkají: Je to eruv.
כמאן כבית שמאי דתניא חמשה שגבו את עירובן ונתנוהו בשני כלים ב"ש אומרים אין זה עירוב וב"ה אומרים הרי זה עירוב
14
I kdybys řekl [podle] Bejt Hilel: Bejt Hilel to tam řekli jen tehdy, když naplnili nádobu a zbylo [na druhou], avšak kde jej úmyslně rozdělili, ne.
אפילו תימא ב"ה עד כאן לא קאמרי ב"ה התם אלא דמליין למנא ואייתר אבל היכא דפלגיה מיפלג לא
15
A proč potřebuji obojí? Je obojí třeba. Kdyby nás učil [jen] tamto, [řekl bych, že je to] proto, že lpí [na svém], ale zde řekni, že ne.
ותרתי למה לי צריכי דאי אשמעינן התם משום דקפיד אבל הכא אימא לא
16
A kdyby nás učil [jen] toto, [řekl bych, že je to] proto, že jej úmyslně rozdělil, ale tamto řekni, že ne. Je obojí třeba.
ואי אשמעינן הכא משום דפלגיה מיפלג אבל התם אימא לא צריכא
17
Rabi Aba řekl Ravu Jehudovi v lisovně domu Rava Zakaje: Řekl Šmuel, že kdo rozdělí svůj eruv, není to eruv? Vždyť Šmuel řekl: Dům, v němž je uložen eruv, nemusí dávat chléb [do eruvu]. Jaký je důvod? Zda ne proto, že řekl: Protože je [chléb] uložen v koši, je to, jako by byl uložen zde? I zde: protože je uložen v koši, je to, jako by byl uložen zde!
אמר ליה ר' אבא לרב יהודה בבי מעצרתא דבי רב זכאי מי אמר שמואל החולק את עירובו אינו עירוב והאמר שמואל בית שמניחין בו עירוב אינו צריך ליתן את הפת מ"ט לאו משום דאמר דכיון דמנח בסלא כמאן דמנח הכא דמי ה"נ כיון דמנח בסלא כמאן דמנח הכא דמי
18
Řekl mu: Tam [je to platné], i když tam [jeho] chléb není. Jaký je důvod? Protože všichni bydlí zde.
א"ל התם אע"פ שאין פת מ"ט דכולהו הכא דיירי
19
Šmuel řekl: Eruv [platí] z důvodu nabytí.
אמר שמואל עירוב משום קנין
20
A řekneš-li: Proč se [eruv] nenabývá mincí? Protože v předvečer Šabatu není běžně po ruce.
וא"ת מפני מה אין קונין במעה מפני שאינה מצויה בערבי שבתות
21
Ale kde [někdo eruv mincí] zřídil, ať přece nabude!
היכא דעירב מיהו לקני
22
Je to nařízení, aby neříkali, že mince je to hlavní; a někdy mince není po ruce, a nebudou zřizovat eruv chlebem, a eruv by se tak zkazil.
גזירה שמא יאמרו מעה עיקר וזמנין דלא שכיח מעה ולא אתי לאיערובי בפת דאתי עירוב לאיקלקולי
23
Raba řekl: Eruv [platí] z důvodu bydliště.
רבה אמר עירוב משום דירה
24
Jaký je mezi nimi rozdíl? Rozdíl mezi nimi je nádoba,
מאי בינייהו איכא בינייהו כלי
25
a [hodnota] menší než peruta,
ופחות משוה פרוטה

Originál: Eruvin 49a na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.

Nahlásit chybu nebo navrhnout opravu

Tlačítko otevře váš e-mailový program s předvyplněnou zprávou na adresu [email protected]. Když se nic neotevře, zkopírujte text a pošlete ho ručně.

Otevřít v e-mailu