Eruvin 55a עירובין

A to je to, co řekl Avdimi bar Chama bar Dosa: Co znamená, co je psáno: „Není na nebesích… ani za mořem není“ (Dt 30,12–13)? „Není na nebesích“ – neboť kdyby byla na nebesích, musel bys vystoupit za ní, a kdyby byla za mořem, musel bys přeplout za ní.

Rava řekl: „Není na nebesích“ – nenalezneš ji u toho, kdo se nad ní povyšuje jako nebesa, a nenalezneš ji u toho, kdo se nad ní rozpíná jako moře.

Rabi Jochanan řekl: „Není na nebesích“ – nenalezneš ji u pyšných; „ani za mořem není“ – nenalezneš ji ani u kupců, ani u překupníků.

Naši mistři učili: Jak se rozšiřují [hranice] měst? Dlouhé [město se měří] takové, jaké je; kruhovému se dělají rohy; čtverhrannému se rohy nedělají. Bylo-li na jedné straně široké a na druhé úzké, pohlíží se na ně, jako by bylo stejnoměrné.

Vystupoval-li jeden dům jako výběžek, nebo dva domy jako dva výběžky, pohlíží se na ně, jako by přes ně byla napjata šňůra, a od ní se dále měří dva tisíce loket. Bylo-li [město] utvořeno jako luk nebo jako písmeno gama, pohlíží se na ně, jako by bylo plné domů a dvorů, a od něho se dále měří dva tisíce loket.

Mistr řekl: „Dlouhé [se měří] takové, jaké je.“ To je samozřejmé! – Je to nutné [říci] pro [město] dlouhé a úzké; mohl bys říci, že se mu má přidat šířka podle jeho délky – proto nás učí [že ne].

„Čtverhrannému se rohy nedělají.“ To je samozřejmé! – Je to nutné [říci] pro [město] čtverhranné, ale ne čtverhranné podle světových stran; mohl bys říci, že se má srovnat podle světových stran – proto nás učí [že ne].

„Vystupoval-li jeden dům jako výběžek, nebo dva domy jako dva výběžky.“ Když už jsi řekl jeden dům, je třeba [říkat] dva domy?

Je to nutné [pro případ, kdy vystupují] na dvou stranách; mohl bys říci, že na jedné straně to [tak] říkáme, ale na dvou stranách to neříkáme – proto nás učí [že i tehdy].

„Bylo-li utvořeno jako luk nebo jako gama, pohlíží se na ně, jako by bylo plné domů a dvorů, a od něho se dále měří dva tisíce loket.“ Rav Huna řekl: Město utvořené jako luk – je-li mezi jeho dvěma konci méně než čtyři tisíce loket, měří se mu od tětivy; a ne-li, měří se mu od oblouku.

Ale řekl snad Rav Huna toto? Vždyť Rav Huna řekl: Hradba města, která se protrhla [v šíři] sto čtyřiceti jednoho a třetiny [lokte – je město rozděleno]!

Raba bar Ula řekl: To není rozpor. Zde [jde o protržení] na jedné straně, tam [jde o luk sahající] do dvou stran.

A co nás [tím] učí? Že se dává karpef jednomu a karpef druhému? To přece už jednou Rav Huna řekl, neboť jsme se učili [v Mišně]: