A to je to, co řekl Avdimi bar Chama bar Dosa: Co znamená, co je psáno: „Není na nebesích… ani za mořem není“ (Dt 30,12–13)? „Není na nebesích“ – neboť kdyby byla na nebesích, musel bys vystoupit za ní, a kdyby byla za mořem, musel bys přeplout za ní.
והיינו דאמר אבדימי בר חמא בר דוסא מאי דכתיב (דברים ל, יב) לא בשמים היא ולא מעבר לים היא לא בשמים היא שאם בשמים היא אתה צריך לעלות אחריה ואם מעבר לים היא אתה צריך לעבור אחריה
Naši mistři učili: Jak se rozšiřují [hranice] měst? Dlouhé [město se měří] takové, jaké je; kruhovému se dělají rohy; čtverhrannému se rohy nedělají. Bylo-li na jedné straně široké a na druhé úzké, pohlíží se na ně, jako by bylo stejnoměrné.
תנו רבנן כיצד מעברין את הערים ארוכה כמות שהיא עגולה עושין לה זויות מרובעת אין עושין לה זויות היתה רחבה מצד אחד וקצרה מצד אחר רואין אותה כאילו היא שוה
Vystupoval-li jeden dům jako výběžek, nebo dva domy jako dva výběžky, pohlíží se na ně, jako by přes ně byla napjata šňůra, a od ní se dále měří dva tisíce loket. Bylo-li [město] utvořeno jako luk nebo jako písmeno gama, pohlíží se na ně, jako by bylo plné domů a dvorů, a od něho se dále měří dva tisíce loket.
היה בית אחד יוצא כמין פגום או שני בתים יוצאין כמין שני פגומין רואין אותן כאילו חוט מתוח עליהן ומודד ממנו ולהלן אלפים אמה היתה עשויה כמין קשת או כמין גאם רואין אותה כאילו היא מלאה בתים וחצירות ומודד ממנו ולהלן אלפים אמה
Mistr řekl: „Dlouhé [se měří] takové, jaké je.“ To je samozřejmé! – Je to nutné [říci] pro [město] dlouhé a úzké; mohl bys říci, že se mu má přidat šířka podle jeho délky – proto nás učí [že ne].
אמר מר ארוכה כמות שהיא פשיטא לא צריכא דאריכא וקטינא מהו דתימא ליתן לה פותיא אאורכה קמ"ל
„Čtverhrannému se rohy nedělají.“ To je samozřejmé! – Je to nutné [říci] pro [město] čtverhranné, ale ne čtverhranné podle světových stran; mohl bys říci, že se má srovnat podle světových stran – proto nás učí [že ne].
מרובעת אין עושין לה זויות פשיטא לא צריכא דמרבעא ולא מרבעא בריבוע עולם מהו דתימא לירבעא בריבוע עולם קא משמע לן
Je to nutné [pro případ, kdy vystupují] na dvou stranách; mohl bys říci, že na jedné straně to [tak] říkáme, ale na dvou stranách to neříkáme – proto nás učí [že i tehdy].
לא צריכא משתי רוחות מהו דתימא מרוח אחת אמרינן משתי רוחות לא אמרינן קא משמע לן
„Bylo-li utvořeno jako luk nebo jako gama, pohlíží se na ně, jako by bylo plné domů a dvorů, a od něho se dále měří dva tisíce loket.“ Rav Huna řekl: Město utvořené jako luk – je-li mezi jeho dvěma konci méně než čtyři tisíce loket, měří se mu od tětivy; a ne-li, měří se mu od oblouku.
היתה עשויה כמין קשת או כמין גאם רואין אותה כאילו היא מלאה בתים וחצירות ומודד ממנה ולהלן אלפים אמה אמר רב הונא עיר העשויה כקשת אם יש בין שני ראשיה פחות מארבעת אלפים אמה מודדין לה מן היתר ואם לאו מודדין לה מן הקשת
Ale řekl snad Rav Huna toto? Vždyť Rav Huna řekl: Hradba města, která se protrhla [v šíři] sto čtyřiceti jednoho a třetiny [lokte – je město rozděleno]!
ומי אמר רב הונא הכי והאמר רב הונא חומת העיר שנפרצה במאה וארבעים ואחת ושליש
A co nás [tím] učí? Že se dává karpef jednomu a karpef druhému? To přece už jednou Rav Huna řekl, neboť jsme se učili [v Mišně]:
ומאי קמ"ל דנותנין קרפף לזו וקרפף לזו הא אמרה רב הונא חדא זימנא דתנן
Originál: Eruvin 55a na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.