Eruvin 55b עירובין

„Městu se dává karpef [ohrada sedmdesáti loket a zbytku]“ – to jsou slova rabiho Meira. Mudrci však říkají: O karpefu mluvili jen mezi dvěma městy.

A bylo řečeno: Rav Huna řekl: Karpef jednomu a karpef druhému. Chija bar Rav však řekl: Dává se jen jeden karpef pro obě.

Je to nutné [říci obojí]. Neboť kdyby nás to učil zde, [mohl bych říci, že] je to proto, že od počátku měl stranu tětivy; ale tam bych řekl, že ne.

A kdyby nás to učil tam, [mohl bych říci, že] je to proto, že jejich užívání je stísněné; ale zde, kde jejich užívání stísněné není, bych řekl, že ne. Proto je to nutné.

A kolik [smí být] mezi tětivou a obloukem? Raba bar Rav Huna řekl: Dva tisíce loket. Rava, syn Raby bar Rav Huny, řekl: Dokonce i víc než dva tisíce loket.

Abaje řekl: Logické je [rozhodnout] podle Ravy, syna Raby bar Rav Huny, neboť chce-li, může jít zpět cestou přes domy.

„Byly-li tam valy vysoké deset dlaní atd.“ Co jsou valy (gedudijot)? Rav Jehuda řekl: Tři stěny, na nichž není střecha.

Byla jim položena otázka: Dvě stěny, na nichž je střecha – jak to je? Pojď a slyš: Toto se [do hranic města] započítává: náhrobní památník, který má čtyři lokte na čtyři lokte; most a hrobka, v nichž je obydlí; synagoga, v níž je obydlí pro chazana; modlářský chrám, v němž je obydlí pro kněze; stáje a sklady v polích, v nichž je obydlí; strážní věže v něm; a dům na ostrově v moři – ty se započítávají s ním.

A toto se s ním nezapočítává: náhrobní památník, který je protržen na dvou stranách, odsud a odsud; most a hrobka, v nichž není obydlí; synagoga, v níž není obydlí pro chazana; modlářský chrám, v němž není obydlí pro kněze; stáje a sklady v polích, v nichž není obydlí; cisterna, příkop, jeskyně, zeď a holubník v něm; a dům na lodi – ty se s ním nezapočítávají.

V každém případě učí: „Náhrobní památník, který je protržen na dvou stranách, odsud a odsud“ – nejde snad o případ, kdy je tam střecha? – Ne, jde o případ, kdy tam střecha není.

Dům na ostrově v moři – k čemu je dobrý? Rav Papa řekl: Je to dům určený k tomu, aby se do něj vykládaly věci z lodi.

A jeskyně se s ním nezapočítává? Vždyť rabi Chija učil: Jeskyně se s ním započítává! Abaje řekl: Když je nad jejím vchodem stavba.

Ale to by mělo plynout už ze samotné stavby! – Je to nutné, aby [jeskyně stavbu] doplnila [na potřebnou velikost].

Rav Huna řekl: Obyvatelům chýší se měří jen od vchodu jejich obydlí.

Rav Chisda namítl: „Utábořili se u Jordánu od Bejt ha-Ješimot“ (Nu 33,49), a Raba bar bar Chana řekl, že rabi Jochanan řekl: Sám jsem to místo viděl, a bylo tři parsy na tři parsy.

A učilo se [v baraitě]: Když si šli ulevit, neulevovali si ani před sebou, ani po stranách, nýbrž za sebou. [Tábor se tedy počítal jako jedno město.]

Rava mu řekl: Mluvíš o praporech [tábora] na poušti? Protože je o nich psáno: „Na Hospodinův rozkaz tábořili a na Hospodinův rozkaz táhli“ (Nu 9,20), je to, jako by byli usazeni natrvalo.

Rav Chinena bar Rav Kahana řekl, že Rav Aši řekl: Jsou-li tam tři dvory po dvou domech, stali se usedlými.

Rav Jehuda řekl, že Rav řekl: Obyvatelé chýší a poutníci pouští – jejich život není životem a jejich ženy a děti nejsou jejich.

Tak se také učilo [v baraitě]: Eliezer z Biryje říká: Obyvatelé chýší jsou jako obyvatelé hrobů a o jejich dcerách se říká: „Proklet buď, kdo se spojí s jakýmkoli dobytkem“ (Dt 27,21).

Jaký je důvod? Ula řekl: Protože nemají lázně. A rabi Jochanan řekl: Protože se při ponoru vidí navzájem.

Jaký je mezi nimi rozdíl? Rozdíl je v [případě] řeky, která přiléhá k domu.

Rav Huna řekl: V žádném městě, v němž není zelenina, nesmí učenec bydlet. Znamená to snad, že zelenina je prospěšná? Vždyť se učilo [v baraitě]: Tři věci zvětšují výkaly, ohýbají postavu a berou člověku pětisetinu světla jeho očí, a to jsou: