Eruvin 54b עירובין

kdykoli na něm člověk hledá, nachází na něm fíky – tak i slova Tóry: kdykoli o nich člověk přemítá, nachází v nich chuť.

Rabi Šmuel bar Nachmani řekl: Co znamená, co je psáno: „Laň milostná a půvabná kamzice“ atd. (Př 5,19)? Proč jsou slova Tóry přirovnána k lani? Aby ti řekl: Jako laň má úzké lůno a je milá svému druhovi každou hodinu jako v první hodinu, tak i slova Tóry jsou milá těm, kdo se je učí, každou hodinu jako v první hodinu.

„A půvabná kamzice“ – že dodává půvab těm, kdo se ji učí. „Její prsy ať tě sytí v každý čas“ (Př 5,19) – proč jsou slova Tóry přirovnána k prsu? Jako tento prs – kdykoli na něm dítě saje, nachází v něm mléko – tak i slova Tóry: kdykoli o nich člověk přemítá, nachází v nich chuť.

„Její láskou se opájej ustavičně“ (Př 5,19) – jako rabi Eliezer ben Pedat. Říkali o rabim Eliezerovi, že sedával a zabýval se Tórou na dolním tržišti v Cipori, a jeho plášť ležel na horním tržišti v Cipori. Rabi Jicchak ben Elazar řekl: Jednou přišel člověk, aby jej vzal, a našel v něm jedovatého hada.

Škola Rava Anana učila: Co znamená, co je psáno: „Vy, kdo jezdíte na bělostných oslicích, kdo sedíte na soudu a kdo chodíte po cestě, rozvažujte“ (Sd 5,10)? „Kdo jezdíte na oslicích“ – to jsou učenci, kteří chodí z města do města a ze země do země, aby se učili Tóru. „Bělostných“ – kteří ji činí [jasnou] jako poledne. „Kdo sedíte na soudu“ – kteří soudí pravdivý soud podle jeho pravdy. „A kdo chodíte“ – to jsou znalci Písma. „Po cestě“ – to jsou znalci Mišny. „Rozvažujte“ – to jsou znalci Talmudu, jejichž veškerá řeč jsou slova Tóry.

Rav Šizvi řekl jménem rabiho Elazara ben Azarja: Co znamená, co je psáno: „Lstivý si neopeče svůj úlovek“ (Př 12,27)? Lstivý lovec nebude žít ani nebude mít dlouhé dny.

Rav Šešet řekl: Lstivý lovec si [úlovek] opeče.

Když přišel Rav Dimi, řekl: Podobenství o lovci, který chytá ptáky: Zlomí-li každému [ptáku] hned křídla, uchová se mu [úlovek]; a ne-li, neuchová se mu.

Raba řekl jménem Rava Sechory jménem Rava Huny: Co znamená, co je psáno: „Jmění [nabyté] z marnosti ubude, a kdo sbírá po hrstech, rozmnoží [je]“ (Př 13,11)? Udělá-li člověk ze svého učení svazky a svazky, ubude ho; a ne-li, „kdo sbírá po hrstech, rozmnoží [je]“.

Raba řekl: Mudrci tuto věc znají, a přesto ji přestupují. Rav Nachman bar Jicchak řekl: Já jsem to dělal, a udrželo se mi to.

Naši mistři učili: Jaký byl pořádek učení Mišny? Mojžíš se učil z úst Všemohoucího. Vstoupil Áron a Mojžíš mu přednesl jeho oddíl; Áron se odsunul a sedl si nalevo od Mojžíše. Vstoupili jeho synové a Mojžíš jim přednesl jejich oddíl; jeho synové se odsunuli – Elazar si sedl napravo od Mojžíše a Itamar nalevo od Árona. Rabi Jehuda říká: Áron se vždy vrátil napravo od Mojžíše. Vstoupili starší a Mojžíš jim přednesl jejich oddíl; starší se odsunuli. Vstoupil všechen lid a Mojžíš jim přednesl jejich oddíl. Ukázalo se, že Áron [jej slyšel] čtyřikrát, jeho synové třikrát, starší dvakrát a všechen lid jednou.

Mojžíš se odsunul a Áron jim přednesl svůj oddíl; Áron se odsunul a jeho synové jim přednesli svůj oddíl; jeho synové se odsunuli a starší jim přednesli svůj oddíl. Ukázalo se, že všichni [jej slyšeli] čtyřikrát.

Odtud řekl rabi Eliezer: Člověk je povinen přednést [učivo] svému žáku čtyřikrát. A je to [vyvozeno] z lehčího na těžší: Jestliže Áron, který se učil z úst Mojžíše, a Mojžíš z úst Všemohoucího, [potřeboval] tak, tím spíše prostý člověk z úst prostého člověka.

Rabi Akiva říká: Odkud [víme], že člověk je povinen přednášet [učivo] svému žáku, dokud se je nenaučí? Neboť je řečeno: „a nauč ji syny Izraele“ (Dt 31,19). A odkud [víme, že] dokud nebude uspořádána v jejich ústech? Neboť je řečeno: „vlož ji do jejich úst“ (Dt 31,19).

A odkud [víme], že je povinen mu ukázat důvody? Neboť je řečeno: „A toto jsou zákony, které jim předložíš“ (Ex 21,1).

Ať se tedy všichni učí od Mojžíše! Aby se vzdala čest Áronovi a jeho synům a čest starším.

Ať tedy vstoupí Áron a učí se od Mojžíše, ať vstoupí jeho synové a učí se od Árona, ať vstoupí starší a učí se od jeho synů, a [ti] ať jdou a učí celý Izrael! Protože Mojžíš se učil z úst Všemohoucího, má jeho slovo [větší] zdar.

Mistr řekl: Rabi Jehuda říká: Áron se vždy vrátil napravo od Mojžíše. Podle koho je toto, co se učí v baraitě: Tři, kteří jdou cestou – učitel uprostřed, větší napravo od něj a menší nalevo od něj? Řekněme, že je to [podle] rabiho Jehudy, a ne podle mudrců?

I kdybys řekl [podle] mudrců: [tam] je to kvůli námaze Árona.

Rabi Prida měl jednoho žáka, kterému [každou věc] přednášel čtyřistakrát, a [teprve pak] se ji naučil. Jednoho dne ho [rabiho Pridu] potřebovali k věci přikázání. Přednesl mu [látku čtyřistakrát], a nenaučil se ji.

Řekl mu: Čím se dnešek liší? Řekl mu: Od té chvíle, kdy pánovi řekli, že je tu věc přikázání, odvrátil jsem svou mysl, a každou chvíli jsem si říkal: Teď pán vstane, teď pán vstane. Řekl mu: Dej pozor, a já ti to přednesu. Přednesl mu to znovu dalších čtyřistakrát.

Vyšel nebeský hlas a řekl mu: Je ti milejší, aby ti bylo přidáno čtyři sta let [života], nebo abys ty a tvá generace dosáhli budoucího světa? Řekl: Ať já a má generace dosáhneme budoucího světa. Svatý, budiž požehnán, jim řekl: Dejte mu to i ono.

Rav Chisda řekl: Tóra se získává jen pomocí znamení [mnemotechnických], neboť je řečeno: „vlož ji do jejich úst“ – nečti „sima“ [vlož ji], nýbrž „simana“ [její znamení].

Uslyšel to Rav Tachalifa ze západu [ze země Izraele], šel a řekl to před rabim Abahuem. Řekl: Vy to odtamtud vyvozujete, my to odsud vyvozujeme: „Postav si mezníky, nastav si [ukazatele]“ atd. (Jr 31,21) – udělejte Tóře mezníky. A odkud vyplývá, že tento „cijun“ [mezník] je výraz pro znamení? Neboť je psáno: „a spatří lidskou kost, postaví vedle ní znamení“ (Ez 39,15).

Rabi Eliezer řekl: Odtud: „Řekni moudrosti: Ty jsi má sestra, a rozumnost nazvi příbuznou“ (Př 7,4) – udělej Tóře [mnemotechnická] poznávací znamení. Rava řekl: Udělej Tóře ustanovené časy [ke studiu].