Eruvin 54a עירובין

Kopla do něj a řekla mu: Není snad psáno: „uspořádaná ve všem a zachovaná“ (2S 23,5)? Je-li uspořádaná ve dvou stech čtyřiceti osmi tvých údech, zachová se; a ne-li, nezachová se. Učí se v baraitě: Rabi Eliezer měl jednoho žáka, který se učil šeptem; po třech letech zapomněl, co se naučil.

Učí se v baraitě: Rabi Eliezer měl jednoho žáka, který si [svými skutky] zasloužil smrt upálením před Všudypřítomným. Řekli: Nechte ho, sloužil velkému muži.

Šmuel řekl Ravu Jehudovi: Bystrý [učenče], otevři ústa, když čteš [Písmo]; otevři ústa, když opakuješ [Mišnu], aby se v tobě udrželo [učení] a abys žil dlouho, neboť je řečeno: „Neboť jsou životem těm, kdo je nalézají, a celému jeho tělu uzdravením“ (Př 4,22) – nečti „těm, kdo je nalézají“, nýbrž „těm, kdo je vyslovují“ ústy.

Šmuel řekl Ravu Jehudovi: Bystrý [učenče], chvať a jez, chvať a pij, neboť svět, z něhož odcházíme, je jako svatební hostina.

Rav řekl Ravu Hamnunovi: Můj synu, máš-li, dopřej si dobrého, neboť v podsvětí není požitku a smrt neotálí. A řekneš-li: zanechám [to] svým synům – kdo ti oznámí [něco] v podsvětí? Lidé se podobají polním bylinám: jedny raší a jiné vadnou.

Rabi Jehošua ben Levi řekl: Kdo jde cestou a nemá doprovod, ať se zabývá Tórou, neboť je řečeno: „Neboť jsou půvabným věncem“ (Př 1,9).

Bolí-li ho hlava, ať se zabývá Tórou, neboť je řečeno: „Neboť jsou půvabným věncem tvé hlavě“ (Př 1,9). Bolí-li ho hrdlo, ať se zabývá Tórou, neboť je řečeno: „a náhrdelníkem tvému hrdlu“ (Př 1,9). Bolí-li ho útroby, ať se zabývá Tórou, neboť je řečeno: „Bude lékem tvému pupku“ (Př 3,8). Bolí-li ho kosti, ať se zabývá Tórou, neboť je řečeno: „a občerstvením tvým kostem“ (Př 3,8). Bolí-li ho celé tělo, ať se zabývá Tórou, neboť je řečeno: „a celému jeho tělu uzdravením“ (Př 4,22).

Rav Jehuda, syn rabiho Chiji, řekl: Pojď a pohleď, že míra Svatého, budiž požehnán, není jako míra těla a krve. Podle míry těla a krve dá člověk svému druhovi lék – jednomu prospěje a jinému uškodí. Svatý, budiž požehnán, však není takový: dal Izraeli Tóru, lék života pro celé jeho tělo, neboť je řečeno: „a celému jeho tělu uzdravením“.

Rabi Ami řekl: Co znamená, co je psáno: „Neboť je to milé, budeš-li je chovat ve svém nitru, budou všechny pohotově na tvých rtech“ (Př 22,18)? Kdy jsou slova Tóry milá? Když je chováš ve svém nitru. A kdy je chováš ve svém nitru? Když budou všechny pohotově na tvých rtech.

Rabi Zera řekl: Odtud: „Radost má člověk z odpovědi svých úst, a slovo v pravý čas – jak je dobré!“ (Př 15,23). Kdy má člověk radost? Když má odpověď ve svých ústech. Jiná verze: Kdy má člověk radost z odpovědi svých úst? Když je [jeho] slovo v pravý čas – jak je dobré.

Rabi Jicchak řekl: Odtud: „Neboť to slovo je ti velmi blízko, ve tvých ústech a ve tvém srdci, abys je plnil“ (Dt 30,14). Kdy je ti blízko? Když je ve tvých ústech a ve tvém srdci, abys je plnil.

Rava řekl: Odtud: „Dal jsi mu touhu jeho srdce a přání jeho rtů jsi neodepřel, sela“ (Ž 21,3). Kdy jsi mu dal touhu jeho srdce? Když jsi přání jeho rtů neodepřel, sela.

Rava poukázal na rozpor: Je psáno „dal jsi mu touhu jeho srdce“, a je psáno „a přání jeho rtů jsi neodepřel, sela“. Je-li hoden, „dal jsi mu touhu jeho srdce“; není-li hoden, [aspoň] „přání jeho rtů jsi neodepřel, sela“.

Škola rabiho Eliezera ben Jaakov učila: Kdekoli je řečeno „necach“, „sela“ a „ad“, nemá to nikdy přerušení. „Necach“ – jak je psáno: „Neboť nebudu se přít navěky a nebudu se hněvat napořád“ (Iz 57,16).

„Sela“ – jak je psáno: „Jak jsme slyšeli, tak jsme viděli ve městě Hospodina zástupů, ve městě našeho Boha; Bůh je upevní navěky, sela“ (Ž 48,9). „Ad“ – jak je psáno: „Hospodin bude kralovat navěky a navždy“ (Ex 15,18).

(Znamení: náhrdelník, jeho líce, desky, vyryto.) Rabi Eliezer řekl: Co znamená, co je psáno: „a náhrdelníkem tvému hrdlu“ (Př 1,9)? Učiní-li se člověk jako náhrdelník, který volně spočívá na šíji a je vidět i není vidět, udrží se mu jeho učení; a ne-li, neudrží se mu jeho učení.

A rabi Eliezer řekl: Co znamená, co je psáno: „Jeho líce jsou jako záhon balzámu“ (Pís 5,13)? Učiní-li se člověk jako záhon, po němž všichni šlapou, a jako balzám, jímž se všichni voní, udrží se mu jeho učení; a ne-li, neudrží se mu jeho učení.

A [rabi Eliezer] řekl: Co znamená, co je psáno: „kamenné desky“ (Ex 31,18)? Učiní-li člověk své líce jako tento kámen, který se nesetře, udrží se mu jeho učení; a ne-li, neudrží se mu jeho učení.

A rabi Eliezer řekl: Co znamená, co je psáno: „vyryto na deskách“ (Ex 32,16)? Kdyby se první desky nebyly rozbily, nebyla by Tóra v Izraeli zapomenuta.

Rav Acha bar Jaakov řekl: [Pak by] nad nimi nevládl žádný národ a jazyk, neboť je řečeno „vyryto“ – nečti „charut“ [vyryto], nýbrž „cherut“ [svoboda].

Rav Matana řekl: Co znamená, co je psáno: „A z pouště do Matany“ (Nu 21,18)? Učiní-li se člověk jako poušť, po níž všichni šlapou, udrží se mu jeho učení; a ne-li, neudrží se mu jeho učení.

Rava, syn Rava Josefa bar Chamy, měl něco proti Ravu Josefovi. Když nadešel předvečer Jom kipur, řekl: Půjdu a usmířím se s ním. Šel a zastihl jeho sluhu, jak mu míchá pohár [vína]. Řekl mu: Dej mi to, já mu to namíchám. Dal mu to, a on mu to namíchal podle jeho chuti. [Rav Josef] řekl: Toto míchání se podobá míchání Ravy, syna Rava Josefa bar Chamy. Řekl mu: To jsem já.

Řekl mu: Nesedneš si, dokud mi nevyložíš tyto verše: Co znamená, co je psáno: „A z pouště do Matany, a z Matany do Nachalielu, a z Nachalielu do Bamotu, a z Bamotu do údolí“ (Nu 21,18–20)?

Řekl mu: Učiní-li se člověk jako poušť, po níž všichni šlapou, je mu Tóra dána darem [matana]; a protože mu byla dána darem, dědí ho Bůh [nechalo El], neboť je řečeno: „a z Matany do Nachalielu“; a protože ho dědí Bůh, povznese se k velikosti, neboť je řečeno: „a z Nachalielu do Bamotu [výšin]“.

A zpychne-li jeho srdce, Svatý, budiž požehnán, jej poníží, neboť je řečeno: „a z Bamotu do údolí“. A obrátí-li se, Svatý, budiž požehnán, jej povznese, neboť je řečeno: „Každé údolí bude vyvýšeno“ (Iz 40,4).

Rav Huna řekl: Co znamená, co je psáno: „Tvá zvěř v ní přebývala, připravuješ ve své dobrotě pro chudého, Bože“ (Ž 68,11)? Učiní-li se člověk jako šelma, která uchvátí a hned jí – a někteří říkají: která [kořist] nechá zapáchat a jí – udrží se mu jeho učení; a ne-li, neudrží se mu jeho učení. A činí-li tak, Svatý, budiž požehnán, mu sám připraví hostinu, neboť je řečeno: „připravuješ ve své dobrotě pro chudého, Bože“.

Rabi Chija bar Aba řekl jménem rabiho Jochanana: Co znamená, co je psáno: „Kdo střeží fíkovník, bude jíst jeho plod“ (Př 27,18)? Proč jsou slova Tóry přirovnána k fíkovníku? Jako tento fíkovník –