Eruvin 53b עירובין

jednal ničemně“ (1S 14,47).

A rabi Jochanan řekl: Odkud [víme], že mu Svatý, budiž požehnán, ten hřích odpustil? Neboť je řečeno: „Zítra budeš ty a tvoji synové se mnou“ (1S 28,19) – „se mnou“, [to znamená] v mém oddílu.

Rabi Aba řekl: Kdyby se někdo zeptal synů Judska, kteří jsou přesní v řeči: Učíme se „me'abrin“ [s alefem], nebo se učíme „me'abrin“ [s ajinem]? Učíme se „akuzo“ [s alefem], nebo se učíme „akuzo“ [s ajinem]? – věděli by to.

Zeptali se jich a řekli mu: Někdo učí „me'abrin“ [s alefem] a někdo učí [s ajinem]; někdo učí „akuzo“ [s alefem] a někdo učí [s ajinem].

Synové Judska jsou přesní v řeči – co se tím míní? Jistý Judejec jim řekl: Mám na prodej plášť. Řekli mu: Jakou barvu má tvůj plášť? Řekl jim: Jako řepa na zemi.

Synové Galileje nejsou přesní v řeči – co se tím míní? Jistý Galilejec šel a říkal jim: „Amar – komu? Amar – komu?“ Řekli mu: Hloupý Galilejče, [myslíš] chamar – osla k jízdě, nebo chamar – víno k pití, amar – vlnu k oblékání, nebo imar – beránka k porážce?

Jistá žena chtěla říci své sousedce: „Pojď, ať tě nakrmím mlékem“, a řekla jí: „Prokletá, ať tě sežere lev.“

Jistá žena přišla před soudce a řekla mu: Můj pane, můj pane, měla jsem trám, a ukradli tě; a byl takový, že kdyby tě na něm pověsili, tvé nohy by nedosáhly na zem.

Služka v domě Rabiho, když mluvila hádankovou řečí, říkala takto: Naběračka narazila do džbánu, ať orli odletí do svých hnízd [víno došlo, ať se žáci rozejdou].

A když chtěla, aby zůstali sedět, říkala jim: Ať je jeho družce odňata [zátka] a naběračka ať pluje ve džbánu jako loď, která pluje po moři.

Rabi Josi bar Asijan, když mluvil hádankovou řečí, říkal: Udělejte mi býka v soudu na chudé hoře [tj. řepu s hořčicí].

A když se ptal v hostinci, říkal takto: Muži, žijí tato ústa? Jaké dobro tu je?

Rabi Abahu, když mluvil hádankovou řečí, říkal takto: Uhaste uhlíky, roztepejte zlaté [žhavé uhlíky] a připravte mi dva zvěstovatele v temnotě. Někteří říkají: a připravte mi na nich dva zvěstovatele v temnotě.

Mudrci řekli rabimu Abahuovi: Prozraď nám, kde je rabi Ilaj ukryt. Řekl jim: Rozradoval se s dívkou z rodu Áronova, pozdní, městskou, a ta jej probudila.

Někteří říkají: [Míní tím] ženu.

A někteří říkají: traktát.

Řekli rabimu Ilajovi: Prozraď nám, kde je rabi Abahu ukryt. Řekl jim: Radil se s korunovaným a odešel na jih k Mefibóšetovi.

Rabi Jehošua ben Chananja řekl: Za mých dnů mě nikdo nepřemohl kromě ženy, chlapce a děvčátka. Co [bylo s] ženou? Jednou jsem se ubytoval v jednom hostinci. Připravila mi fazole; první den jsem je snědl a nic jsem z nich nenechal; druhý [den] – a nic jsem z nich nenechal; třetí den je přesolila. Jakmile jsem je ochutnal, stáhl jsem od nich ruku.

Řekla mi: Rabi, proč nejíš? Řekl jsem jí: Již jsem jedl za dne. Řekla mi: Měl jsi stáhnout ruku od chleba.

Řekla mi: Rabi, snad jsi nenechal okraj [pea] v předchozích [jídlech]? Neříkali snad mudrci: Nenechává se okraj v hrnci, ale nechává se okraj v míse?

Co [bylo s] děvčátkem? Jednou jsem šel cestou, a cesta vedla přes pole, a šel jsem po ní. Jedno děvčátko mi řeklo: Rabi, není to snad pole? Řekl jsem jí: Ne, je to vyšlapaná cesta. Řekla mi: Lupiči jako ty ji vyšlapali.

Co [bylo s] chlapcem? Jednou jsem šel cestou a uviděl jsem chlapce, který seděl na rozcestí, a řekl jsem mu: Kterou cestou půjdeme do města? Řekl mi: Tato je krátká a dlouhá, a tato je dlouhá a krátká. Šel jsem tou krátkou a dlouhou. Když jsem došel k městu, zjistil jsem, že je obklopují zahrady a sady.

Vrátil jsem se a řekl jsem mu: Synu, neřekl jsi mi snad, že je krátká? Řekl mi: A neřekl jsem ti, že je dlouhá? Políbil jsem ho na hlavu a řekl jsem mu: Blaze vám, Izraeli, neboť jste všichni velcí mudrci, od největšího z vás až po nejmenšího z vás.

Rabi Josi Galilejský šel cestou. Potkal Bruriu a řekl jí: Kterou cestou půjdeme do Lodu? Řekla mu: Hloupý Galilejče, neřekli snad mudrci: Nemluv mnoho se ženou? Měl jsi říci: Kudy do Lodu?

Bruria potkala jistého žáka, který opakoval [učení] šeptem.