Talmud česky

Eruvin 71a עירובין

Babylonský talmud · Moed – Svátky · list 71a · 20 segmentů

1
i když se jiný Izraelita zmocnil jeho majetku, zakazuje; [zemřel-li,] když se setmělo, i když se jiný Izraelita [majetku] nezmocnil, nezakazuje.
אע"פ שהחזיק ישראל אחר בנכסיו אוסר משחשיכה אע"פ שלא החזיק ישראל אחר אינו אוסר
2
To samo je obtížné: Řekl jsi: dokud byl den, i když se zmocnil – a netřeba říkat, když se nezmocnil? Naopak, když se nezmocnil, nezakazuje!
הא גופא קשיא אמרת מבעוד יום אע"פ שהחזיק ולא מיבעיא כי לא החזיק אדרבה כי לא החזיק לא אסר
3
Rav Papa řekl: Řekni: i když se nezmocnil. – Ale přece učí: „i když se zmocnil“!
אמר רב פפא אימא אע"פ שלא החזיק והא אע"פ שהחזיק קתני
4
Takto říká: i když se nezmocnil, dokud byl den, nýbrž [až] když se setmělo, protože se mohl zmocnit, dokud byl den, zakazuje. [Zemřel-li,] když se setmělo, i když se jiný Izraelita nezmocnil, nezakazuje.
ה"ק אע"פ שלא החזיק מבעוד יום אלא משחשיכה כיון דהוה ליה להחזיק מבעוד יום אוסר משחשיכה אע"פ שלא החזיק ישראל אחר אינו אוסר
5
„I když se jiný Izraelita nezmocnil“ – a netřeba říkat, když se zmocnil? Naopak, když se zmocnil, zakazuje!
אע"פ שלא החזיק ישראל אחר ולא מיבעיא כי החזיק אדרבה כי החזיק אסר
6
Rav Papa řekl: Řekni: i když se zmocnil. – Ale přece učí: „i když se nezmocnil“! – Takto říká: i když se zmocnil, když se setmělo, protože se nemohl zmocnit, dokud byl den, nezakazuje.
אמר רב פפא אימא אע"פ שהחזיק והא אע"פ שלא החזיק קתני ה"ק אע"פ שהחזיק משחשיכה כיון דלא הוה ליה להחזיק מבעוד יום אינו אוסר
7
Každopádně v začátku učí: zakazuje. Proč zakazuje? Ať se zřekne!
קתני מיהת רישא אוסר אמאי אוסר ניבטל
8
Co znamená „zakazuje“? To, co [jinde] učí: dokud se nezřekne.
מאי אוסר דקתני עד שיבטל
9
Rabi Jochanan řekl: Čí je tato Mišna? Je to [názor] Bejt Šamaj, kteří říkají, že zřeknutí se práva o Šabatu neexistuje, jak jsme se učili: Odkdy se dává právo? Bejt Šamaj říkají: dokud je den; a Bejt Hilel říkají: když se setmí.
ר' יוחנן אמר מתני' מני ב"ש היא דאמרי אין ביטול רשות בשבת דתנן מאימתי נותנין רשות ב"ש אומרים מבעוד יום וב"ה אומרים משתחשך
10
Ula řekl: Jaký je důvod Bejt Hilel? [Kdo se zříká,] je jako ten, kdo říká: „Pojď si vzít to pěkné.“
אמר עולא מ"ט דב"ה נעשה כאומר כלך אצל יפות
11
Abaje řekl: Zemřel-li nežid o Šabatu, jaké „pojď si vzít to pěkné“ tu je?
אמר אביי מת נכרי בשבת מאי כלך אצל יפות איכא
12
Nýbrž zde se přou v tomto: Bejt Šamaj zastávají názor, že zřeknutí se práva je převodem práva, a převádět právo je o Šabatu zakázáno; Bejt Hilel zastávají názor, že je to pouhé odstoupení od práva, a odstoupit od práva je o Šabatu v pořádku.
אלא הכא בהא קמיפלגי דב"ש סברי ביטול רשות מיקנא רשותא הוא ומיקנא רשותא בשבת אסור וב"ה סברי אסתלוקי רשותא בעלמא הוא ואסתלוקי רשותא בשבת שפיר דמי:
13
MIŠNA: Hospodář, který byl společníkem svých sousedů, s jedním ve víně a s druhým ve víně, nemusejí připojovat eruv.
מתני׳ בעל הבית שהיה שותף לשכניו לזה ביין ולזה ביין אינן צריכין לערב
14
S jedním ve víně a s druhým v oleji – musejí připojit eruv. Rabi Šimon říká: V jednom i v druhém případě nemusejí připojovat eruv.
לזה ביין ולזה בשמן צריכין לערב ר"ש אומר אחד זה ואחד זה אינן צריכין לערב:
15
GEMARA: Rav řekl: A [jen] v jedné nádobě. Rava řekl: Také přesné čtení [to ukazuje], neboť učí: s jedním ve víně a s druhým v oleji musejí připojit eruv. Pokud řekneš, že začátek je v jedné nádobě a závěr ve dvou nádobách, je to dobré; ale pokud řekneš, že začátek je ve dvou nádobách a závěr ve dvou nádobách, jaký je rozdíl mezi vínem a vínem a mezi vínem a olejem?
גמ׳ אמר רב ובכלי אחד אמר רבא דיקא נמי דקתני לזה ביין ולזה בשמן צריכין לערב אי אמרת בשלמא רישא בכלי אחד וסיפא בשני כלים שפיר אלא אי אמרת רישא בשני כלים וסיפא בשני כלים מה לי יין ויין מה לי יין ושמן
16
Abaje mu řekl: Víno a víno je vhodné k [společnému] eruvu, víno a olej není vhodné k eruvu.
א"ל אביי יין ויין ראוי לערב יין ושמן אין ראוי לערב:
17
„Rabi Šimon říká: V jednom i v druhém případě nemusejí připojovat eruv.“ Dokonce i s jedním ve víně a s druhým v oleji? Raba řekl: Čím se zde zabýváme? Dvorem mezi dvěma uličkami, a rabi Šimon se drží svého názoru.
ר"ש אומר אחד זה ואחד זה אין צריכין לערב: ואפילו לזה ביין ולזה בשמן אמר רבה הכא במאי עסקינן בחצר שבין שני מבואות ור"ש לטעמיה
18
Jak jsme se učili: Rabi Šimon řekl: Čemu se ta věc podobá? Třem dvorům, které jsou otevřeny jeden do druhého a otevřeny do veřejného prostranství; připojily-li se dva vnější [dvory] k eruvu se středním, [střední] má dovoleno s nimi a ony mají dovoleno s ním, ale dva vnější si navzájem zakazují.
דתנן אמר ר"ש למה הדבר דומה לשלש חצירות הפתוחות זו לזו ופתוחות לרה"ר עירבו שתים החיצונות עם האמצעית היא מותרת עמהן והן מותרות עמה ושתים החיצונות אסורות זו עם זו
19
Abaje mu řekl: Je to srovnatelné? Tam učí, že dva vnější jsou zakázány; zde učí, že nemusejí připojovat eruv vůbec.
א"ל אביי מי דמי התם קתני שתים החיצונות אסורות הכא קתני אין צריכין לערב כלל
20
Co znamená „nemusejí připojovat eruv“? Sousedé s hospodářem; ale sousedé mezi sebou musejí připojit eruv.
מאי אין צריכין לערב שכנים בהדי בעל הבית אבל שכנים בהדי הדדי צריכין לערב

Originál: Eruvin 71a na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.

Nahlásit chybu nebo navrhnout opravu

Tlačítko otevře váš e-mailový program s předvyplněnou zprávou na adresu [email protected]. Když se nic neotevře, zkopírujte text a pošlete ho ručně.

Otevřít v e-mailu