Eruvin 75a עירובין

byl bych řekl, že obydlí modloslužebníka se nazývá obydlím; učí nás, že obydlí modloslužebníka se obydlím nenazývá. A kdyby [to bylo jen] z tohoto, byl bych řekl: nevím, kolik domů [je třeba]; učí nás, že domy [znamenají] dva.

Nyní, když Rav řekl, [že to platí] i o dvoře, důvod Rava je ten, že zastává názor, že je zakázáno vytvořit [stav] jednotlivce na místě modloslužebníka.

Rav Josef řekl: Je-li tomu tak, to je to, co jsem slyšel od rabiho Tavly, který řekl „modloslužebník, modloslužebník“ dvakrát, a nevěděl jsem, co říká.

MIŠNA: Dva dvory, jeden uvnitř druhého – připojil-li vnitřní eruv a vnější nepřipojil, vnitřní má dovoleno a vnější zakázáno.

[Připojil-li] vnější, ale ne vnitřní, oba mají zakázáno. Připojil-li jeden eruv sám pro sebe a druhý sám pro sebe, jeden má dovoleno sám o sobě a druhý má dovoleno sám o sobě.

Rabi Akiva zakazuje vnější, protože průchod nohy [obyvatel vnitřního dvora] jej zakazuje; a mudrci říkají: Průchod nohy jej nezakazuje.

Zapomněl-li jeden z vnějšího a nepřipojil se k eruvu, vnitřní má dovoleno a vnější zakázáno; [zapomněl-li jeden] z vnitřního a nepřipojil se, oba mají zakázáno.

Uložili-li svůj eruv na jedno místo a zapomněl jeden, ať z vnitřního, či z vnějšího, a nepřipojil se, oba mají zakázáno. A patří-li [dvory] jednotlivcům, nemusejí připojovat eruv.

GEMARA: Když přišel Rav Dimi, řekl jménem rabiho Janaje: To jsou slova rabiho Akivy, který řekl: I noha, která má dovoleno na svém místě, zakazuje mimo své místo; ale mudrci říkají: Tak jako noha, která má dovoleno, nezakazuje, tak ani noha, která má zakázáno, nezakazuje.

Učili jsme se: [Připojil-li] vnější, ale ne vnitřní, oba mají zakázáno. Čí je to [názor]? Řekneš-li, že rabiho Akivy, proč [mluvit] zrovna o noze, která má zakázáno? I noha, která má dovoleno, [zakazuje]! Nýbrž ne snad rabínů?

Ve skutečnosti rabiho Akivy, a učí stylem „nejen toto, ale i toto“.

Učili jsme se: Připojil-li jeden eruv sám pro sebe a druhý sám pro sebe, jeden má dovoleno sám o sobě a druhý má dovoleno sám o sobě. Důvod je, že [vnitřní] připojil eruv; kdyby nepřipojil, oba by měly zakázáno.

Čí je tedy tento tana, který říká, že noha, která má dovoleno, nezakazuje, ale noha, která má zakázáno, zakazuje? Řekneš-li, že je to rabi Akiva, [ten zakazuje] i nohu, která má dovoleno! Nýbrž ne snad rabíni? A navíc, protože závěr je rabi Akiva, začátek není rabi Akiva.

Celé je to rabi Akiva, a [v Mišně] něco chybí, a takto učí: Připojil-li jeden eruv sám pro sebe a druhý sám pro sebe, jeden má dovoleno sám o sobě a druhý má dovoleno sám o sobě. Kdy to platí? Když [vnitřní] udělal [na hranici] nízký práh; ale neudělal-li nízký práh, vnější má zakázáno – slova rabiho Akivy, neboť rabi Akiva zakazuje vnější, protože průchod nohy zakazuje. A mudrci říkají: Průchod nohy nezakazuje.

Rav Bivi bar Abaje namítá: „A patří-li jednotlivcům, nemusejí připojovat eruv“ – ale patří-li mnohým, musejí připojit eruv. Vidíme tedy, že noha, která má na svém místě dovoleno, nezakazuje, ale noha, která má zakázáno, zakazuje.

A Ravina dále namítá: Zapomněl-li jeden z vnějšího a nepřipojil se k eruvu, vnitřní má dovoleno a vnější zakázáno; zapomněl-li jeden z vnitřního a nepřipojil se, oba mají zakázáno. Důvod je, že zapomněl; kdyby nezapomněl, oba by měly dovoleno. Vidíme tedy, že noha, která má dovoleno, nezakazuje, ale noha, která má zakázáno, zakazuje.

Nýbrž když přišel Ravin, řekl jménem rabiho Janaje: Jsou v té věci tři spory. První tana zastává názor, že noha, která má dovoleno, nezakazuje, ale noha, která má zakázáno, zakazuje. Rabi Akiva zastává názor, že i noha, která má dovoleno, zakazuje. A pozdější rabíni zastávají názor, že tak jako noha, která má dovoleno, nezakazuje, tak ani noha, která má zakázáno, nezakazuje.

„Uložili-li svůj eruv na jedno místo a zapomněl jeden, ať z vnitřního atd.“ Co je „jedno místo“?

(Mnemotechnická pomůcka: vnější, sám pro sebe, v domě, jednotlivec, Ravina, který nezapomněl, uvnitř.)

Rav Jehuda řekl jménem Rava: Vnější. A proč se mu říká „jedno místo“? [Protože je to] místo společné oběma.