Eruvin 76a עירובין

Tento [dům] se stává vstupní budkou pro tento [dvůr] a onen se stává vstupní budkou pro onen; prostřední je [pak] domem, v němž se ukládá eruv, a [jeho obyvatel] nemusí přispět chlebem.

Rachava zkoušel rabíny: Dva dvory a dva domy mezi nimi – tento [dvůr] přišel skrze tento [dům] a uložil svůj eruv v tomto a onen přišel skrze onen a uložil svůj eruv v onom. Nabyli eruvu, nebo ne? Považujeme je snad vůči tomuto za dům a vůči onomu za vstupní budku, a vůči tomuto za vstupní budku a vůči onomu za dům?

Řekli mu: Ani jeden nenabyl eruvu. Ať to vezmeš jakkoli: považuješ-li [dům] za vstupní budku – kdo uloží svůj eruv ve vstupní budce, podloubí či na balkoně, to není eruv; považuješ-li jej za dům – přenáší [věci] do domu, se kterým [ten druhý] nepřipojil eruv.

A čím se to liší od [výroku] Ravy? Neboť Rava řekl: Řekli-li dva [lidé] jednomu: Jdi a připoj za nás eruv, a za jednoho připojil eruv, dokud byl den, a za druhého připojil eruv za soumraku – [a přitom] eruv toho, za koho připojil, dokud byl den, byl snězen za soumraku, a eruv toho, za koho připojil za soumraku, byl snězen, když se setmělo – oba nabyli eruvu.

Jak to lze srovnávat? Tam je pochybnost, zda je den, či noc, a věc není zjevná; ale zde, je-li [prostřední prostor] vůči tomuto domem, je domem i vůči onomu, a je-li vůči tomuto vstupní budkou, je vstupní budkou i vůči onomu.

Vrátíme se k tobě, [kapitolo] Kdo bydlí.

MIŠNA: Okno mezi dvěma dvory, [velké] čtyři na čtyři [dlaně] a [ležící] v rozmezí deseti [dlaní od země] – připojují dva eruvy, a chtějí-li, připojují jeden.

[Je-li] menší než čtyři na čtyři nebo výše než deset [dlaní], připojují dva eruvy a nepřipojují jeden.

GEMARA: Řekněme, že jsme se učili anonymní Mišnu podle Rabana Šimona ben Gamliela, který řekl: Cokoli je menší než čtyři [dlaně], je jako spojené [levud]?

Můžeš říci i podle rabínů: rabíni se s Rabanem Šimonem ben Gamlielem přou jen ohledně spojení, ale ohledně vchodu i rabíni uznávají, že je-li tu čtyři na čtyři, je to významné, a pokud ne, není to významné.

„Menší než čtyři atd.“ To je samozřejmé! Protože řekl „čtyři na čtyři v rozmezí deseti“, sám bych věděl, že menší než čtyři a výše než deset ne.

Učí nás toto: důvod je, že je celé výše než deset; ale je-li jeho část v rozmezí deseti, připojují dva eruvy, a chtějí-li, připojují jeden.

To jsme se už učili, neboť rabíni učili: Je-li celé výše než deset, ale jeho část v rozmezí deseti, je-li celé v rozmezí deseti, ale jeho část výše než deset – připojují dva eruvy, a chtějí-li, připojují jeden.

Nyní, když [o oknu, které je] celé výše než deset a jeho část v rozmezí deseti, jsi řekl, že připojují dva eruvy, a chtějí-li, připojují jeden, je třeba se ptát o [oknu, které je] celé v rozmezí deseti a jeho část výše než deset?

Učí [stylem]: toto, a netřeba říkat toto.

Rabi Jochanan řekl: Kulaté okno musí mít obvod dvacet čtyři dlaně a z toho dvě [dlaně] a něco málo v rozmezí deseti, takže když do něj vepíšeme čtverec, bude se něco málo nacházet v rozmezí deseti.

Uvažme: cokoli má v obvodu tři dlaně, má na šířku jednu dlaň; [tedy] stačí dvanáct!