Gitin 35a גיטין

že kvůli [jejímu] půvabu [aby se snadno znovu vdala] jí mudrci ulehčili; proto nás [mišna] učí [že ne].

„Zdráhaly se ji zapřísahat“: Z jakého důvodu? Snad kvůli [výroku] Rav Kahany? Neboť Rav Kahana řekl, a říká se též, že Rav Jehuda řekl, že Rav řekl: Stalo se, že jeden člověk v letech hladu uložil u vdovy zlatý denár; ona ho dala do džbánu s moukou, upekla ho v chlebu a dala [ten chléb] chudému.

Po čase přišel majitel denáru a řekl jí: Dej mi můj denár. Řekla mu: Ať jeden ze synů té ženy [tj. můj] okusí smrtelný jed, jestliže jsem z tvého denáru měla jakýkoli užitek. Říkali: Neuplynulo mnoho dní a jeden z jejích synů zemřel. Když o věci uslyšeli mudrci, řekli: Jestliže [takto dopadne] ten, kdo přísahá pravdivě, tím spíše ten, kdo přísahá křivě.

Proč byla potrestána? Protože jí tím zůstalo místo [ušetřené mouky odpovídající] denáru.

A co [znamená] „ten, kdo přísahá pravdivě“? Jako ten, kdo přísahá pravdivě.

Jestliže je to kvůli tomuto, proč [mluvit právě o] vdově? I rozvedená [by měla být taková]! Proč tedy řekl rabi Zera, že Šmuel řekl: Učili to jen o vdově, ale rozvedenou zapřísahají?

Vdova je jiná: kvůli tomu užitku, že se namáhá pro sirotky, dojde k tomu, že si [věc] vyloží jako dovolenou.

Rav Jehuda řekl, že rabi Jirmeja bar Aba řekl, že Rav a Šmuel oba řekli: Učili to jen o [přísaze] před soudem, ale mimo soud ji zapřísahají. Je tomu tak? Vždyť Rav nevymáhal ketubu pro vdovu! To je obtíž.

V Suře to učili takto, v Nehardee to učili takto: Rav Jehuda řekl, že Šmuel řekl: Učili to jen o [přísaze] před soudem, ale mimo soud ji zapřísahají. A Rav řekl: Ani mimo soud ji nezapřísahají.

Rav [je] ve shodě se svým názorem, neboť Rav nevymáhal ketubu pro vdovu. Ať ji tedy zaváže slibem a vymůže ji pro ni! Za Ravových let se se sliby zacházelo lehkomyslně.

Jedna [vdova] přišla před Rav Hunu. Řekl jí: Co pro tebe mohu udělat, když Rav nevymáhal ketubu pro vdovu? Řekla mu: Je snad důvodem něco jiného, než že jsem si možná vzala něco ze své ketuby? Jako že živ je Hospodin zástupů, neměla jsem ze své ketuby žádný užitek! Rav Huna řekl: Rav uznává [že ta], která přeskočí [a přísahá sama od sebe, ketubu vybere].

Jedna přišla před Rabu bar Rav Hunu. Řekl jí: Co pro tebe mohu udělat, když Rav nevymáhal ketubu pro vdovu a můj otec a pán [také] nevymáhal ketubu pro vdovu?

Řekla mu: Dej mi tedy výživu. Řekl jí: Ani výživu nemáš, neboť Rav Jehuda řekl, že Šmuel řekl: Ta, která žádá svou ketubu před soudem, nemá nárok na výživu.

Řekla mu: Převraťte mu křeslo! Jako se dvěma [stranami] se mnou zacházel. Převrátili mu křeslo a znovu ho postavili, a přesto se nevyprostil z nemoci.

Rav Jehuda řekl Rav Jirmejovi z Biry: Zavaž ji slibem před soudem a zapřísahej ji mimo soud, a ať se o tom rozšíří pověst a dojde mi k uším, neboť chci, abych podle toho mohl rozhodnout v praxi.

K věci samé: Rabi Zera řekl, že Šmuel řekl: Učili to jen o vdově, ale rozvedenou zapřísahají.

A rozvedenou slibem nezavazují? Vždyť odtamtud [ze země Izraele] vzkázali: Ta a ta, dcera toho a toho, přijala rozlukový list z ruky Achy bar Hidji, nazývaného Ija Mari, a složila slib a zakázala si všechny plody světa, že ze své ketuby nedostala nic než jeden plášť, jednu knihu Žalmů, knihu Jób a opotřebované Přísloví