Gitin 40a גיטין

vychází na svobodu. Rabi Jochanan mu řekl: Tolik máš v ruce? A já učím: Kdo napíše listinu zasnoubení své otrokyni – rabi Meir říká: Je zasnoubena; a mudrci říkají: Není zasnoubena.

Jak řekl Raba bar Rav Šila: Když mu jeho pán vložil tefilin, tak i zde: když mu jeho pán dal ženu za manželku.

A je snad něco takového, že by svému otroku nedal páchat zakázané, ale sám by zakázané páchal [zasnoubením s otrokyní]?

Rav Nachman bar Jicchak řekl: O čem zde mluvíme? Když jí řekl: „Vyjdi jím [na svobodu] a buď jím zasnoubena.“ Rabi Meir zastává, že v tomto výrazu je výraz propuštění; a mudrci zastávají, že v tomto výrazu není výraz propuštění.

Rabi Jehošua ben Levi řekl: Otrok, který si vložil tefilin v přítomnosti svého pána, vychází na svobodu. Namítají: Půjčil-li si od něho jeho pán, nebo ho jeho pán učinil poručníkem, nebo si vložil tefilin v přítomnosti svého pána, nebo četl tři verše v synagoze v přítomnosti svého pána – ten nevychází na svobodu!

Raba bar Rav Šila řekl: [Rabi Jehošua mluví o případu,] když mu jeho pán vložil tefilin.

Když přišel Rav Dimi, řekl, že rabi Jochanan řekl: Kdo v hodině své smrti řekl: „Ta a ta má otrokyně ať není po mé smrti zotročována“, nutí dědice a píší jí propouštěcí list. Řekli před ním rabi Ami a rabi Asi: Mistře, neuznáváš, že její děti jsou otroky?

Když přišel Rav Šmuel bar Jehuda, řekl, že rabi Jochanan řekl: Kdo v hodině své smrti řekl: „Ta a ta má otrokyně mi způsobila potěšení, ať se jí způsobí potěšení“, nutí dědice a způsobí jí potěšení. Jaký je důvod? Je přikázáním splnit slova zemřelého.

Amejmar řekl: Kdo se zřekne svého otroka, ten otrok nemá nápravu. Jaký je důvod? Jeho tělo [pán] nemá ve vlastnictví [aby mu je mohl předat]; má k němu jen zákaz, a zákaz mu převést nemůže.

Rav Aši řekl Amejmarovi: Ale vždyť Ula řekl, že rabi Jochanan řekl, a Rav Chija bar Avin řekl, že Rav řekl: Jak ten, tak onen vychází na svobodu a potřebuje propouštěcí list! Řekl mu: Potřebuje, a nemá nápravu.

Jsou, kdo říkají: Amejmar řekl: Kdo se zřekne svého otroka a zemře, ten otrok nemá nápravu. Jaký je důvod? Jeho tělo nemá ve vlastnictví; má k němu jen zákaz, a zákaz svému synu neodkazuje. Rav Aši řekl Amejmarovi: Ale vždyť když přišel Rav Dimi, řekl, že rabi Jochanan řekl [že dědice nutí]!

[Řekl:] [Výrok] Rav Dimiho je omyl. Řekl mu: Jaký omyl? Že to [zemřelý] neřekl výrazem propuštění; kdyby to řekl výrazem propuštění, [platilo by to] také tak? Řekl mu: Já zastávám [výrok] Rav Šmuela bar Jehudy.

Jedna skupina otroků z Sekarty byla prodána modloslužebníkovi. Poslední majitelé zemřeli. Přišli před Ravinu. Řekl jim: Jděte, vraťte se k synům prvních majitelů a ať vám napíší propouštěcí list. Mudrci řekli Ravinovi: Ale vždyť Amejmar řekl: Kdo se zřekne svého otroka a zemře, ten otrok nemá nápravu!

Řekl jim: Já zastávám [výrok] Rav Dimiho. Řekli mu: [Výrok] Rav Dimiho je omyl. Řekl jim: Jaký omyl? Že to neřekl výrazem propuštění; kdyby to řekl výrazem propuštění, [platilo by to] také tak. A halacha je podle Raviny.

Jeden otrok patřil dvěma [majitelům]. Jeden z nich vstal a propustil svou polovinu. Druhý řekl: Teď to uslyší mudrci a připraví mě o něj [donutí mě ho propustit]. Šel a převedl ho na svého nezletilého syna.

Rav Josef, syn Ravy, to poslal před Rav Papu. Ten mu vzkázal: „Jak učinil, tak ať se učiní jemu; jeho skutek ať se obrátí na jeho hlavu“ (srov. Lv 24,19; Abd 1,15). Je nám známo, že dítěti, jehož mysl tíhne k penězům, ustanovíme poručníka,