Myslel bych si, [že vazba platí jen] za jejího života, ale po smrti vazba zaniká; proto nás učí, že vazba nezaniká jen tak. Řekněme, že ho podporuje [tato baraita]: Je-li [muž], jehož levirátní vdova zemřela, smí si vzít její sestru. Její sestru ano, její matku ne?
הוה אמינא מחיים אבל לאחר מיתה פקעה לה זיקה קמ"ל דזיקה בכדי לא פקעה לימא מסייע ליה יבמתו שמתה מותר באחותה באחותה אין באמה לא
Totéž platí i o její matce; ale protože [baraita] v první části učila: Je-li [muž], jehož manželka zemřela, smí si vzít její sestru – právě její sestru, ale ne její matku, neboť ta je pro něj zakázána z Tóry –, učila i v závěrečné části: smí si vzít její sestru.
ה"ה דאפי' באמה ואיידי דתנא רישא אשתו שמתה מותר באחותה דוקא באחותה אבל באמה לא דהויא לה איסורא דאורייתא תנא נמי סיפא מותר באחותה
Rav Huna bar Chija namítl: Učinil-li jí maamar a zemřel, druhá [vdova] podstoupí chalicu, ale nevstoupí do levirátního sňatku. Důvodem je, že jí učinil maamar; kdyby jí však maamar neučinil, mohl by i s druhou uzavřít levirátní sňatek. Kdybys však řekl, že vazba existuje, byla by spolumanželkou manželky jeho bratra, který nebyl na světě [současně s ním], na základě vazby.
מתיב רב הונא בר חייא עשה בה מאמר ומת שניה חולצת ולא מתייבמת טעמא דעבד בה מאמר הא לא עבד בה מאמר שניה נמי יבומי מייבמה ואי אמרת יש זיקה הויא לה צרת אשת אחיו שלא היה בעולמו בזיקה
Abaje mu namítl: Dva bratři [žijí] na světě současně, jeden z nich zemře bez potomka a ten druhý se chystá učinit maamar své levirátní vdově, ale než jí stačí učinit maamar, narodí se mu bratr, a on zemře. První [vdova] odchází [bez chalicy i levirátního sňatku], protože je manželkou jeho bratra, který nebyl na světě [současně s ním], a druhá buď podstoupí chalicu, nebo vstoupí do levirátního sňatku. Kdybys však řekl, že vazba existuje, byla by spolumanželkou manželky jeho bratra, který nebyl na světě, na základě vazby!
איתיביה אביי שני אחין בעולם אחד ומת אחד מהן בלא ולד ועמד השני הזה לעשות מאמר ביבמתו ולא הספיק לעשות בה מאמר עד שנולד לו אח ומת הראשונה יוצאה משום אשת אחיו שלא היה בעולמו ושניה או חולצת או מתייבמת ואי אמרת יש זיקה הויא לה צרת אשת אחיו שלא היה בעולמו בזיקה
Čí je to [názor]? Je to rabi Meir, který říká, že vazba neexistuje. Zastává však rabi Meir názor, že vazba neexistuje? Vždyť jsme se učili [v Mišně]: Čtyři bratři, dva z nich jsou ženatí se dvěma sestrami, a ženatí zemřou – ty sestry podstoupí chalicu, ale nevstoupí do levirátního sňatku.
הא מני ר"מ היא דאמר אין זיקה ומי סבירא ליה לרבי מאיר אין זיקה והתנן ארבעה אחים שנים מהן נשואים שתי אחיות ומתו הנשואין האחיות הרי אלו חולצות ולא מתייבמות
Kdyby ti přišlo na mysl, že rabi Meir zastává, že vazba neexistuje, tyto [ženy] přicházejí ze dvou domů: tento ať si vezme za levirátní manželku jednu a tamten ať si vezme druhou!
ואי ס"ד סבר ר"מ אין זיקה הני מתרי בתי קאתיין האי לייבם חדא והאי לייבם חדא
Ve skutečnosti vazba neexistuje, [a zakazuje to] proto, že zastává, že je zakázáno zmařit přikázání levirátního sňatku: neboť možná dříve, než jeden uzavře levirátní sňatek, druhý zemře, a ty bys tak zmařil přikázání levirátního sňatku.
לעולם אין זיקה משום דקסבר אסור לבטל מצות יבמין דדלמא אדמייבם חד מיית אידך וקא בטלת מצות יבמין
Ale pokud vazba neexistuje, ať je [přikázání] zmařeno! Vždyť Raban Gamliel řekl, že vazba neexistuje a je dovoleno zmařit přikázání levirátního sňatku.
ואי אין זיקה תיבטל דהא ר"ג אמר אין זיקה ומותר לבטל מצות יבמין
Neboť jsme se učili [v Mišně]: Raban Gamliel říká: Pokud [nezletilá] odmítla [sňatek], odmítla; a pokud neodmítla, ať počká, dokud nedospěje, a tato [druhá] odejde jako sestra manželky.
דתנן ר"ג אומר אם מאנה מאנה ואם לא מאנה תמתין עד שתגדיל ותצא הלזו משום אחות אשה
Řekl mu: Stavíš snad [názor]Rabana Gamliela proti [názoru]rabi Meira? Takto to přece říkáme: Rabi Meir se obává i pouhé pochybnosti, Raban Gamliel se neobává ani jistoty. Možná ten, kdo se neobává ani jistoty, se [jí] neobává, ale ten, kdo se obává i pochybnosti, se [jí] obává.
אמר ליה דרבן גמליאל אדרבי מאיר קרמית לא הכי קאמרינן ר"מ חייש אפי' לספיקא ר"ג אפילו לודאי לא חייש דלמא מאן דלא חייש אפי' לודאי לא חייש ומאן דחייש אפי' לספיקא חייש
Originál: Yevamot 18a na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.