Rabi Šimon říká: Soulož nebo chalica s jednou z nich osvobozuje její spolumanželku. Podstoupil-li chalicu s tou, které učinil maamar, spolumanželka osvobozena není. Vzal-li si ji a zemřel, a potom se mu narodil bratr, nebo se mu narodil bratr a potom si ji vzal a zemřel, obě jsou osvobozeny od chalicy i od levirátního sňatku.
ר' שמעון אומר ביאתה או חליצתה של אחת מהם פוטרת צרתה חלץ לבעלת מאמר לא נפטרה צרה כנסה ומת ואח"כ נולד לו אח או שנולד לו אח ואח"כ כנסה ומת שתיהן פטורות מן החליצה ומן הייבום
Vzal-li si ji, narodil se mu bratr a potom zemřel, obě jsou osvobozeny od chalicy i od levirátního sňatku – to jsou slova rabi Meira. Rabi Šimon však říká: Protože [ten bratr] přišel [na svět] a našel ji v dovolenosti a nebyla pro něj ani na okamžik zakázána, uzavře levirátní sňatek, s kterou z nich chce, nebo podstoupí chalicu, s kterou z nich chce.
כנסה ונולד לו אח ואח"כ מת שתיהן פטורות מן החליצה ומן הייבום דברי ר"מ ור' שמעון אומר הואיל ובא ומצאה בהיתר ולא עמדה עליו שעה אחת באיסור מייבם לאיזו מהן שירצה או חולץ לאיזו מהן שירצה
Pro koho tedy [baraita] učí závěrečnou pasáž? Pokud řekneš, že ji učí pro rabi Meira – vždyť pro rabi Meira není rozdíl mezi [případem, kdy] uzavřel levirátní sňatek a potom se [bratr] narodil, a [případem, kdy] se narodil a potom uzavřel levirátní sňatek; měla je spojit a učit je společně!
הא בבא דסיפא למאן קתני לה אילימא לר' מאיר קתני לה מכדי לא שני ליה לרבי מאיר בין ייבם ואח"כ נולד בין נולד ואח"כ ייבם לערבינהו ולתנינהו
Není to tedy [kvůli]rabi Šimonovi, a [z toho plyne, že] v případě, kdy uzavřel levirátní sňatek a potom se [bratr] narodil, nesouhlasí, ale v případě, kdy se narodil a potom uzavřel levirátní sňatek, [s rabany] souhlasí? Z toho to vyvoď.
אלא לאו רבי שמעון ובייבם ואח"כ נולד פליג בנולד ואחר כך ייבם לא פליג ש"מ
Mistr řekl: Ten druhý se chystal učinit maamar své levirátní vdově, ale než jí stačil učinit maamar, narodil se mu bratr, a on zemřel – první odchází, protože je manželkou jeho bratra, který nebyl na světě [současně s ním], a druhá buď podstoupí chalicu, nebo vstoupí do levirátního sňatku. Co [znamená] „chystal se“ a co „nestačil“? Pokud [maamar] učinil, učinil; a pokud neučinil, neučinil!
אמר מר עמד השני לעשות מאמר ביבמתו ולא הספיק לעשות מאמר ביבמתו עד שנולד לו אח ומת ראשונה יוצאה משום אשת אחיו שלא היה בעולמו ושניה או חולצת או מתייבמת מאי עמד ומאי לא הספיק אי עבד עבד ואי לא עבד לא עבד
Nýbrž [znamená to]: chystal se [ho učinit] s jejím souhlasem a nestačil [ho učinit] s jejím souhlasem, nýbrž [učinil ho] proti její vůli. A to není podle Rabiho, neboť bylo učeno: Kdo učiní maamar své levirátní vdově bez jejího souhlasu – Rabi říká: nabyl [ji]; a mudrci říkají: nenabyl.
אלא עמד מדעתה ולא הספיק מדעתה אלא בעל כרחה ודלא כרבי דתניא העושה מאמר ביבמתו שלא מדעתה ר' אומר קנה וחכ"א לא קנה
Jaký je důvod Rabiho? Odvozuje to ze soulože s levirátní vdovou: Jako soulož s levirátní vdovou [platí] i proti její vůli, tak i zasnoubení levirátní vdovy [platí] i proti její vůli. A rabani to odvozují z běžného zasnoubení: Jako běžné zasnoubení [vyžaduje] její souhlas, tak i zasnoubení levirátní vdovy [vyžaduje] její souhlas.
מ"ט דר' גמר מביאה דיבמה מה ביאה דיבמה בעל כרחה אף קדושין דיבמה בעל כרחה ורבנן גמרי מקדושין דעלמא מה קדושין דעלמא מדעתה אף קדושין דיבמה מדעתה
V čem se přou? Jeden mistr zastává, že záležitosti levirátní vdovy je třeba odvozovat ze záležitostí levirátní vdovy, a druhý mistr zastává, že záležitosti zasnoubení je třeba odvozovat ze záležitostí zasnoubení.
במאי קמיפלגי מר סבר מילי דיבמה ממילי דיבמה הוה ליה למילף ומר סבר מילי דקדושין ממילי דקדושין הוה ליה למילף
Učinil-li jí maamar a potom se mu narodil bratr, nebo se mu narodil bratr a potom jí učinil maamar, a zemřel – první odchází, protože je manželkou jeho bratra, který nebyl na světě, a druhá podstoupí chalicu, ale nevstoupí do levirátního sňatku. Rabi Šimon říká: Soulož nebo chalica s jednou z nich osvobozuje její spolumanželku.
עשה בה מאמר ואח"כ נולד לו אח או שנולד לו אח ואח"כ עשה בה מאמר ומת ראשונה יוצאה משום אשת אחיו שלא היה בעולמו ושניה חולצת ולא מתייבמת ר"ש אומר ביאתה או חליצתה של אחת מהן פוטרת צרתה
K čemu se vztahuje [výrok]rabi Šimona? Pokud řekneš, že k [případu, kdy] se mu narodil bratr a potom jí učinil maamar – vždyť jsi řekl, že v případě, kdy se narodil a potom uzavřel levirátní sňatek, rabi Šimon[s rabany] souhlasí! Nýbrž [vztahuje se] k [případu, kdy] jí učinil maamar a potom se mu narodil bratr.
ר"ש אהייא קאי אילימא אנולד לו אח ואח"כ עשה בה מאמר הא אמרת בנולד ולבסוף ייבם לא פליג ר"ש אלא אעשה בה מאמר ואח"כ נולד לו אח
Podstoupil-li chalicu s tou, které učinil maamar, spolumanželka osvobozena není. Jaký je důvod? Protože ona je jistě spolumanželkou, kdežto ta, které učinil maamar, je [jí jen] pochybně, a pochybnost nevylučuje jistotu.
חלץ לבעלת מאמר לא נפטרה צרה מ"ט משום דהואי צרה ודאי ובעלת מאמר ספק ואין ספק מוציא מידי ודאי
Rav Menaše bar Zevid seděl před Rav Hunou a seděl a říkal: Jaký je důvod rabi Šimona? – Jaký je důvod rabi Šimona? Jak řekl [sám] důvod: Protože přišel [na svět] a našel ji v dovolenosti a nebyla pro něj ani na okamžik zakázána.
יתיב רב מנשה בר זביד קמיה דרב הונא ויתיב וקאמר מאי טעמא דר"ש מ"ט דר"ש כדאמר טעמא הואיל ובא ומצאה בהיתר ולא עמדה עליו שעה אחת באיסור
Ale jaký je tedy důvod rabanů? Verš říká: „a vezme si ji za manželku a uzavře s ní levirátní sňatek“ (Dt 25,5) – stále na ní [spočívá vazba] prvního levirátního sňatku. Ale co pak s tím, co jsme se učili [v Mišně]: Vzal-li si ji, je jako jeho manželka ve všem; a rabi Josi bar Chanina řekl: To učí,
אלא מאי טעמא דרבנן אמר קרא ולקחה לו לאשה ויבמה עדיין יבומים הראשונים עליה אלא הא דתנן כנסה הרי היא כאשתו לכל דבר ואמר רבי יוסי בר חנינא מלמד
Originál: Yevamot 19b na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.