Talmud česky

Jevamot 20a יבמות

Babylonský talmud · Našim – Ženy · list 20a · 20 segmentů

Struktura debaty:Mišna 1Baraita 1Otázka 1 Rozpoznáno automaticky podle úvodních formulí. Podtržené pojmy a jména otevřou vysvětlivku.
1
že se s ní rozvádí rozlukovým listem a může si ji vzít zpět. I tam řekni: „a uzavře s ní levirátní sňatek“ – stále na ní [spočívá vazba] prvního levirátního sňatku, a měla by potřebovat chalicu!
שמגרשה בגט ומחזירה התם נמי לימא ויבמה עדיין יבומין הראשונים עליה ותיבעי חליצה
2
Tam je to jiné, neboť verš říká: „a vezme si ji za manželku“ (Dt 25,5) – jakmile si ji vzal, stala se jako jeho manželka ve všem. Pokud ano, i zde [to platí]! Vždyť Milosrdný napsal: „a uzavře s ní levirátní sňatek“ (Dt 25,5).
שאני התם דאמר קרא (דברים כה, ה) ולקחה לו לאשה כיון שלקחה נעשית כאשתו לכל דבר אי הכי הכא נמי הא כתב רחמנא (דברים כה, ה) ויבמה
3
A co tě vede [k tomuto rozlišení]? Je rozumné vztáhnout dovolení k dovolení a zákaz k zákazu.
ומה ראית מסתברא שדי היתירא אהיתירא ושדי איסורא אאיסורא
4
A podle rabi Šimona, který říká: Protože přišel a našel ji v dovolenosti a nebyla pro něj ani na okamžik zakázána – pokud je tomu tak, jeho sestra z matčiny strany, kterou si vzal jeho bratr z otcovy strany, a potom se narodil [jiný] bratr a [manžel] zemřel, by měla vstoupit do levirátního sňatku [s tím novorozeným], protože přišel a našel ji v dovolenosti!
ולר' שמעון דאמר הואיל ובא ומצאה בהיתר ולא עמדה עליו שעה אחת באיסור אלא מעתה אחותו מאמו שנשאה אחיו מאביו ואחר כך נולד אח ומת תתייבם הואיל ובא ומצאה בהיתר
5
Kam se poděl zákaz jeho sestry? I zde: kam se poděl zákaz [manželky] jeho bratra, který nebyl na světě? Tento zákaz [o sestře] nemá dovolení, tento zákaz má dovolení.
איסור אחותו להיכן אזל הכא נמי איסור אחיו שלא היה בעולם להיכן אזל האי איסורא דלית ליה היתירא האי איסורא דאית ליה היתירא:
6
MIŠNA: Pravidlo řekli o levirátní vdově: Kdokoli je [pro levira] zakázána zákazem incestu, nepodstoupí chalicu ani nevstoupí do levirátního sňatku. [Je-li zakázána] zákazem přikázání nebo zákazem svatosti, podstoupí chalicu, ale nevstoupí do levirátního sňatku.
מתני׳ כלל אמרו ביבמה כל שהיא איסור ערוה לא חולצת ולא מתייבמת איסור מצוה ואיסור קדושה חולצת ולא מתייבמת
7
Její sestra, která je jeho levirátní vdovou, buď podstoupí chalicu, nebo vstoupí do levirátního sňatku.
אחותה שהיא יבמתה חולצת או מתייבמת
8
Zákaz přikázání: [jsou to] příbuzné druhého stupně [zakázané] podle slov učenců. Zákaz svatosti: vdova pro velekněze; rozvedená a ta, která podstoupila chalicu, pro řadového kněze; mamzerka a netinka pro Izraelitu; a dcera Izraelity pro netina a mamzera.
איסור מצוה שניות מדברי סופרים איסור קדושה אלמנה לכ"ג גרושה וחלוצה לכהן הדיוט ממזרת ונתינה לישראל ובת ישראל לנתין וממזר:
9
GEMARA: Co [Mišna] přidává slovem „pravidlo“? Rafram bar Papa řekl: Přidává spolumanželku neplodné ženy, a v souladu s Rav Asim.
גמ׳ כלל לאתויי מאי אמר רפרם בר פפא לאתויי צרת אילונית וכדרב אסי
10
A někteří říkají: Jen [ta], jejíž zákaz je zákazem incestu, způsobuje zákaz své spolumanželky; ale ta, jejíž zákaz není zákazem incestu, nezpůsobuje zákaz své spolumanželky. Co tím vylučuje? Rafram řekl: Vylučuje spolumanželku neplodné ženy, a není to v souladu s Rav Asim.
ואיכא דאמרי כל שאיסורה איסור ערוה הוא דאסירא צרתה הא לא איסורה איסור ערוה צרתה לא אסירא למעוטי מאי אמר רפרם למעוטי צרת אילונית ודלא כרב אסי:
11
Její sestra, která je jeho levirátní vdovou. Čí sestra? Pokud řekneš, že [sestra ženy zakázané] zákazem přikázání – protože z Tóry je [ta zakázaná] před ním [vázána], setkává se [ta druhá] se sestrou ženy k němu vázané! Nýbrž [je to] sestra [ženy zakázané] zákazem incestu.
אחותה שהיא יבמתה: אחותה דמאן אילימא דאיסור מצוה כיון דמדאורייתא רמיא קמיה פגע באחות זקוקתו אלא אחותה דאיסור ערוה:
12
Zákaz přikázání: příbuzné druhého stupně. Proč se to nazývá zákazem přikázání? Abaje řekl: Je přikázáním poslouchat slova mudrců.
איסור מצוה שניות: אמאי קרי ליה איסור מצוה אמר אביי מצוה לשמוע דברי חכמים:
13
Zákaz svatosti: vdova pro velekněze, rozvedená a ta, která podstoupila chalicu, pro řadového kněze. Proč se to nazývá zákazem svatosti? Neboť je psáno: „Svatí budou svému Bohu“ (Lv 21,6).
איסור קדושה אלמנה לכהן גדול גרושה וחלוצה לכהן הדיוט: ואמאי קרי להו איסור קדושה דכתיב (ויקרא כא, ו) קדושים יהיו לאלהיהם
14
Bylo učeno: Rabi Jehuda [názvy] zaměňuje: Zákaz přikázání – vdova pro velekněze, rozvedená a ta, která podstoupila chalicu, pro řadového kněze. Proč se to nazývá zákazem přikázání? Neboť je psáno: „To jsou přikázání“ (Lv 27,34).
תניא רבי יהודה מחליף איסור מצוה אלמנה לכהן גדול גרושה וחלוצה לכהן הדיוט ואמאי קרי ליה איסור מצוה דכתי' (ויקרא כז, לד) אלה המצות
15
Zákaz svatosti – příbuzné druhého stupně podle slov učenců. Proč se to nazývá zákazem svatosti? Abaje řekl: Každý, kdo dodržuje slova mudrců, se nazývá svatým. Rava mu řekl: A každý, kdo nedodržuje slova mudrců, se sice nenazývá svatým, ale ani se nenazývá zlovolníkem! Nýbrž Rava řekl: Posvěť se v tom, co je ti dovoleno.
איסור קדושה שניות מדברי סופרים ואמאי קרי ליה איסור קדוש' אמר אביי כל המקיים דברי חכמים נקרא קדוש א"ל רבא וכל שאינו מקיים דברי חכמים קדוש הוא דלא מיקרי רשע נמי לא מיקרי אלא אמר רבא קדש עצמך במותר לך:
16
Vdova pro velekněze. [Mišna] to učí bez rozlišení: ať je [vdovou] po sňatku, ať je [vdovou] po zasnoubení.
אלמנה לכהן גדול: קפסיק ותני לא שנא מן הנשואין ולא שנא מן האירוסין
17
Dobře u [vdovy] po sňatku: [je tu] příkaz i zákaz, a příkaz nevytlačuje zákaz spojený s příkazem. Ale [vdova] po zasnoubení je jen holý zákaz – ať přijde příkaz a vytlačí zákaz!
בשלמא מן הנשואין עשה ולא תעשה ואין עשה דוחה לא תעשה ועשה אלא מן האירוסין לא תעשה גרידא הוא יבא עשה וידחה לא תעשה
18
Rav Gidel řekl, že Rav řekl: Verš říká: „ať jeho švagrová vystoupí k bráně“ (Dt 25,7). Nebylo třeba říkat „jeho švagrová“; proč se říká „jeho švagrová“? Máš jednu levirátní vdovu, která přichází k chalice, ale nepřichází k levirátnímu sňatku. A která je to? [Ženy, za něž se ukládá trest] za porušení zákazů.
אמר רב גידל אמר רב אמר קרא (דברים כה, ז) ועלתה יבמתו השערה שאין ת"ל יבמתו מה תלמוד לומר יבמתו יש לך יבמה אחת שעולה לחליצה ואינה עולה לייבום ואיזו זו חייבי לאוין
19
A řekni [raději, že jde o ženy, za něž se ukládá trest] vyhlazení! Verš říká: „Nebude-li ten muž chtít si [ji] vzít“ (Dt 25,7) – z toho plyne, že bude-li chtít, uzavře levirátní sňatek: každá, která přichází k levirátnímu sňatku, přichází k chalice, a každá, která nepřichází k levirátnímu sňatku, nepřichází k chalice.
ואימא חייבי כריתות אמר קרא (דברים כה, ז) אם לא יחפוץ האיש לקחת הא חפץ מייבם כל העולה לייבום עולה לחליצה וכל שאין עולה לייבום אינו עולה לחליצה
20
Pokud ano, i [ženy zakázané] zákazy [by byly vyloučeny]! Vždyť Milosrdný je zahrnul [slovem] „jeho švagrová“. A co tě vede [k tomu rozlišení]?
א"ה חייבי לאוין נמי הא רבי רחמנא יבמתו ומה ראית

Originál: Yevamot 20a na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.

Nahlásit chybu nebo navrhnout opravu

Tlačítko otevře váš e-mailový program s předvyplněnou zprávou na adresu [email protected]. Když se nic neotevře, zkopírujte text a pošlete ho ručně.

Otevřít v e-mailu