Jevamot 31a יבמות

Jelikož vyžaduješ chalicu, dobře vědí, že je to pouhá přísnost. Je-li tomu tak, ať [to] učí i u rozvodu a ať vyžaduje chalicu, a [lidé] budou dobře vědět, že je to pouhá přísnost!

[Ne], neboť řekneš-li [o ní], že podstupuje chalicu, [usoudí, že] vstupuje [i] do levirátního sňatku. [Pak] i zde: řekneš-li, že podstupuje chalicu, [usoudí, že] vstupuje do levirátního sňatku! — Ať [zde] vstoupí do levirátního sňatku a nic se tím [nestane], [neboť] stojí na svém výchozím stavu.

Abaje mu namítl: Zřítil se dům na něj a na dceru jeho bratra a není známo, kdo z nich zemřel dříve — její spolumanželka podstupuje chalicu a nevstupuje do levirátního sňatku.

Proč? Řekněme i zde: Tato žena je ve stavu dovolenosti pro [kohokoli] z ulice, a na základě pochybnosti ji přicházíš zakázat — nezakazuj ji na základě pochybnosti!

A řekneš-li, že i zde [je to] k přísnosti — je to přísnost, která vede k úlevě, neboť řekneš-li [o ní], že podstupuje chalicu, [usoudí, že] vstupuje do levirátního sňatku! — U rozvodů, které jsou běžné, vydali rabíni nařízení; u zřícení [domu], které běžné není, rabíni nařízení nevydali.

Anebo: U rozvodu, kdy erva stojí [před námi], takže [věc] je zjevná, a její spolumanželka [přesto] potřebuje chalicu, řeknou [lidé]: Rabíni ten rozlukový list prozkoumali, [shledali], že je to platný rozlukový list, — a přijdou vzít spolumanželku do levirátu. [Ale u] zřícení — prozkoumali snad rabíni zřícení?

A u rozvodu jsme se snad [o hození] neučili? Vždyť jsme se učili: Stála-li na veřejném prostranství a hodil jí [rozlukový list] — [dopadl-li] blíže k ní, je rozvedena; blíže k němu, není rozvedena; napůl, je [zároveň] rozvedena i nerozvedena.

A říkali jsme: Pro jakou halachu? Že je-li [kdo] kohen, je mu zakázána; a je-li [ona] erva, její spolumanželka potřebuje chalicu. A neříkáme: Řekneš-li [o ní], že podstupuje chalicu, [usoudí, že] vstupuje do levirátního sňatku!

K tomu bylo řečeno: Raba a Rav Josef oba řekli: Tam se zabýváme dvěma skupinami svědků — jedna říká: blíže k ní, a druhá říká: blíže k němu, takže je to pochybnost [podle] Tóry; kdežto naše mišna zde [mluví o] jedné skupině, takže je to pochybnost rabínská.

A odkud [víme], že naše mišna zde [mluví o] jedné skupině? Obdobně jako u zasnoubení: jako zasnoubení [mluví o] jedné skupině, tak i rozvody [o] jedné skupině. A samo zasnoubení — odkud [víme], že [jde o] jednu skupinu? Snad o dvě skupiny svědků! — Kdyby [šlo o] dvě skupiny svědků, ať vstoupí do levirátního sňatku a nic se tím [nestane]?

Stojí [tu] svědkové a říkají: blíže k ní — a ty říkáš: ať vstoupí do levirátního sňatku a nic se tím [nestane]? A dále: i u dvou skupin svědků je to [jen] rabínská pochybnost, neboť říkáme: Postav dva proti dvěma, a ženu ponech v jejím výchozím stavu.

Jako je tomu u majetku Bar Šatiji: Bar Šatija prodal majetek; přišli dva a řekli: Prodal, když byl zdravý; a přišli dva a řekli: Prodal, když byl šílený. A Rav Aši řekl: Postav dva proti dvěma