Jevamot 57a יבמות

i tato smí jíst. – Odkud [to víš]? Snad rabi Elazar a rabi Šimon říkají [to] jen tam, kde má [jak jí] dát [právo] jíst jinde, ale zde, kde nemá [jak jí] dát [právo] jíst jinde, ne.

A řekneš-li, [že] i zde má [jak jí] dát [právo] jíst – [u] dcery proselytů: vždyť na to se rabi Jochanan tázal rabiho Hošaji, a ten mu to nerozhodl.

Bylo řečeno: Abaje řekl: Protože jí dává [právo] jíst [už] bez [toho, že by ji] poznal.

Rava řekl: Protože dává [právo] jíst [skrze nabytí] svých kenaanských otroků a otrokyň.

Abaje neřekl jako Rava: nabytí v manželství vyvozujeme z nabytí v manželství, a nevyvozujeme nabytí v manželství z nabytí otroků.

A Rava neřekl jako Abaje: Tam je to jiné, neboť už jedla. A Abaje? „Protože už jedla“ neříkáme, neboť kdybys neřekl takto, [pak] dcera Izraele, která se provdala za kohena a on zemřel, ať jí, protože už jedla! A Rava? Tam jeho nabytí pominulo, zde jeho nabytí nepominulo.

K samotné věci: Rabi Jochanan se tázal rabiho Hošaji: Kohen s rozdrcenými varlaty, který si vzal dceru proselytů – smí jí dávat [právo] jíst terumu? Zmlkl a neřekl mu vůbec nic. Nakonec přišel jiný velký muž, zeptal se ho na [jinou] věc a on mu ji rozhodl. A kdo [to byl]? Reš Lakiš. Rabi Jehuda Nesija řekl rabimu Hošajovi: Což rabi Jochanan není velký muž? Řekl mu: [Mlčel jsem,] protože se mě tázal na věc, která nemá řešení.

Podle koho [se tázal]? Je-li podle rabiho Jehudy – ať [ten kohen] zůstává ve své svatosti, ať nezůstává ve své svatosti, nesmí jíst. Zůstává-li ve své svatosti, nesmí jíst, neboť mistr řekl: Dcera mužského proselyty je jako dcera mužského chalala.

Nezůstává-li ve své svatosti, nesmí jíst, neboť [rabi Jehuda] řekl: Shromáždění proselytů se nazývá „shromážděním“ [Hospodinovým].

A je-li podle rabiho Josiho – ať zůstává ve své svatosti, ať nezůstává ve své svatosti, smí jíst. Zůstává-li ve své svatosti, smí jíst, neboť [rabi Josi] řekl: I proselyta, který si vzal proselytku – jeho dcera je způsobilá pro kněžství. Nezůstává-li ve své svatosti, smí jíst, neboť řekl: Shromáždění proselytů se „shromážděním“ nenazývá.

Nýbrž [tázal se] podle tohoto tanaity, neboť jsme se učili: Rabi Eliezer ben Jaakov říká: Žena, dcera proselytů, se nesmí provdat do kněžství, ledaže by její matka byla z Izraele.

A takto se tázal: Přidává se jí [tím] způsobilost, a smí jíst? Nebo snad se jí přidává svatost, a nesmí jíst?

Pojď a slyš: Když přišel rabi Acha bar Chinena z Jihu, přišel a přinesl v ruce baraitu: Odkud [plyne], že kohen s rozdrcenými varlaty, který si vzal dceru proselytů, jí dává [právo] jíst terumu? Neboť je řečeno: „Ale když kohen koupí duši, koupi za své peníze, [ta] z toho smí jíst“ (Lv 22,11).

Podle koho? Řekneš-li, [že] podle rabiho Jehudy – vždyť ten říká: ať zůstává ve své svatosti, ať nezůstává ve své svatosti, nesmí jíst! A je-li podle rabiho Josiho – k čemu je mi verš? Vždyť ten říká: ať zůstává ve své svatosti, ať nezůstává ve své svatosti, smí jíst! Nýbrž což ne podle rabiho Eliezera ben Jaakova? A vyvoď z toho: přidává se jí způsobilost, a smí jíst. – Vyvoď z toho.

Bylo řečeno: Rav řekl: