Jevamot 95b יבמות

Spíše řekl Rava: Vdaná žena. A rovněž když přišel Ravin, řekl [jménem] rabiho Jochanana: Vdaná žena. A proč se nazývá lehkým zákazem? Protože ten, kdo ji zakazuje, nezakazuje ji po všechny své dny. Bylo také učeno [v baraitě] takto: Aba Chanan řekl jménem rabiho Elazara: Vdaná žena.

Jestliže tam, kde [muž] souloží se [ženou zakázanou] lehkým zákazem, kdy ten, kdo ji zakazuje, ji nezakazuje po všechny své dny, stává se zakázaným ten, kdo [ji] zakazuje, [pak] ten, kdo souloží se [ženou zakázanou] těžkým zákazem, kdy ten, kdo ji zakazuje, ji zakazuje po všechny své dny, není [snad] logické, aby se ten, kdo ji zakazuje, stal zakázaným?

Písmo říká: „ji“ – „ji“: soulož s ní ji činí zakázanou, ale soulož s její sestrou ji nečiní zakázanou.

„Rabi Josi říká: Každý, kdo činí [ženu] nezpůsobilou“ atd. Co říká rabi Josi? Řekneš-li, že první tanaj říká, [že když] jeho žena a jeho švagr odešli do zámoří, žena švagra je zakázána a jeho žena dovolena,

a rabi Josi mu říká: Jako je jeho žena dovolena, tak je i žena švagra dovolena – je-li tomu tak, [měl by říci:] „Každý, kdo nečiní nezpůsobilou sám, nečiní nezpůsobilou ani prostřednictvím jiných“; měl by [to říci obráceně]!

Spíše [mu říká]: Jako je žena švagra zakázána, tak je i jeho žena zakázána. – To je dobré [pro] „každý, kdo činí nezpůsobilou“; [ale] k čemu je „každý, kdo nečiní nezpůsobilou“?

Rabi Ami řekl: [Vztahuje se to] k začátku: „Provdala-li se na základě [rozhodnutí] soudu, musí odejít a je osvobozena od oběti; na základě svědků musí odejít a je povinna [přinést] oběť. Moc soudu je tedy větší, neboť ji osvobozuje od oběti.“

A první tanaj říká: Není rozdílu, [zda] na základě svědků, kdy je žena švagra dovolena, nebo na základě [rozhodnutí] soudu, kdy je žena švagra zakázána, [jeho žena je dovolena].

A rabi Josi mu říká: Na základě [rozhodnutí] soudu, kdy činí nezpůsobilou prostřednictvím jiných, činí nezpůsobilou i sám; na základě svědků, kdy nečiní nezpůsobilou prostřednictvím jiných, nečiní nezpůsobilou ani sám.

Rabi Jicchak Napacha řekl: Ve skutečnosti [se to vztahuje] k závěru. (Toto, kdy si vzal ženu švagra, a toto, kdy si vzal zasnoubenou švagra.) Toto, kdy odešli jeho zasnoubená a jeho švagr, a toto, kdy odešli jeho žena a jeho švagr. A první tanaj říká: Není rozdílu, [zda jde o] jeho ženu a jeho švagra, nebo o jeho zasnoubenou a jeho švagra – žena švagra je zakázána a jeho žena dovolena.

A rabi Josi mu říká: [U] jeho ženy a jeho švagra, kde nelze říci, [že] měl podmínku při manželství, protože nečiní nezpůsobilou prostřednictvím jiného, nečiní nezpůsobilou ani sám; [u] jeho zasnoubené a jeho švagra, kde lze říci, [že] měl podmínku při zasnoubení, a [tak] činí nezpůsobilou prostřednictvím jiných, činí nezpůsobilou i sám.

Rav Jehuda řekl jménem Šmuela: Halacha je podle rabiho Josiho. Rav Josef to napadl: Řekl snad Šmuel toto? Vždyť bylo řečeno: [Vdova čekající na] švagra – Rav řekl: Je jako vdaná žena; a Šmuel řekl: Není jako vdaná žena. A Rav Huna řekl: Například když se jeho bratr zasnoubil se ženou a odešel do zámoří, a [on] uslyšel, že jeho bratr zemřel, a vstal a vzal si jeho ženu.

Neboť Rav řekl: Je jako vdaná žena a je zakázána švagrovi; a Šmuel řekl: Není jako vdaná žena a je mu dovolena.

Abaje mu řekl: A odkud [víš], že když Šmuel řekl, [že] halacha je podle rabiho Josiho, řekl [to] k [výkladu] rabiho Jicchaka Napachy? Možná to řekl k [výkladu] rabiho Amiho. A i kdyby k [výkladu] rabiho Jicchaka Napachy, odkud [víš], že k [části] „činí nezpůsobilou“?